Na k. ú. obce Hrádečná (okr. Chomutov, Ústecký kraj) byl při amatérském detektorovém průzkumu v roce 2003 objeven hromadný nález výzbroje a výstroje z doby římské čítající celkem 21 železných předmětů a vážící 2,3 kg. Součást výzbroje tvoří meč a 11 hrotů kopí/oštěpů; výstroj je zastoupena elementy několika štítů (4 puklice, 5 držadel). Na základě typologicko-chronologické analýzy lze předměty datovat rámcovým rozpětím stupňů B1–C1. Charakteristickým rysem souboru je jeho intencionální zničení. Nález umístěný mimo sídelní a funerální areály představuje ojedinělý doklad lidské aktivity v době římské v centrální části Krušných hor. Přes nejisté nálezové okolnosti lze klást soubor do souvislostí s rituálním chováním a interpretovat jej jako ireverzibilní depot uložený někdy na přelomu starší a mladší doby římské z votivních důvodů. and An amateur metal detector survey conducted in 2003 in the cadastre of the town of Hrádečná (Chomutov district, Ústí nad Labem Region) uncovered a mass find of arms and gear from the Roman Period with a total of 21 iron artefacts weighing 2.3 kg. The weapons include a sword and 11 lances/spears; gear is made up of parts of several shield (4 bosses, 5 grips). Based on a typological-chronological analysis, the artefacts can be dated in general to the interval between phases B1–C1. A characteristic trait of the assemblage is its intentional destruction. Made outside settlement and burial areas, the find is an extraordinary document of human activity in the Roman Period in central Erzgebirge Mts. Despite the uncertain find circumstances, the assemblage can be connected with ritual behaviour and interpreted as an irreversible hoard buried for votive reasons roughly between the Early and Late Roman Period.
Článek hodnotí výsledky systematických prospekcí s pomocí detektorů kovů z pomezí východních Čech a severozápadní Moravy za posledních patnáct let, doplněné o geofyzikální prospekci hradiště u Mařína. Dosavadní výzkum přinesl importy byzantského i karolínského původu (nákončí, průvlečka, hrot kopí) 7.–9. stol., nejpočetnější jsou lité ozdoby pozdně avarského typu z 8. století. Prostorová distribuce raně středověkých artefaktů mimo tradiční sídelní oblast vykazuje vazby na zaniklé komunikace, dochované v podobě úvozů. and The article evaluates the results of systematic metal detector surveys from the borderland between east Bohemia and northwest Moravia over the past fifteen years, supplemented with a geophysical survey of early medieval hillfort near Mařín (Svitavy district). The conducted surveys have produced imports of Byzantine and Carolingian origin (strap ends, loops, spear tip) from the 7th to 9th century, with cast ornaments of the Late Avar type from the 8th century occurring in the greatest numbers. The spatial distribution of early medieval artefacts outside the traditional settlement territory shows ties to defunct roads preserved in the form of sunken lanes.
Kovový depot objevený v r. 2013 při detektorovém průzkumu na západním svahu skalnatého hřebene geomorfologického okrsku Babí lom na katastru Svinošic (okr. Blansko) obsahuje šest sekerek s tulejkou, dva hroty kopí a polovinu slitku mědi. Podle sekerek a neobvyklého hrotu kopí s otvory v listu cizí provenience je nález datován do pozdního stupně doby popelnicových polí. Depot je výjimečný jak dokumentací jeho původního, záměrného uspořádání, tak topografickou situací ve vztahu k vodnímu toku, krajinné dominantně Babího lomu a předpokládané původní komunikaci. Analýza zakonzervovaných rostlinných zbytků s využitím radiokarbonového datování přispěla k rekonstrukci způsobu uložení a lokálního vegetačního spektra. Sídelně-topografická analýza prokázala korelace se soudobým osídlením regionu, ve kterém se i díky novému nálezu nachází jedna z depozitních makrokumulací na Moravě. and The metal hoard discovered in 2013 during a metal detector survey on the western slope of the rocky Babí lom ridge near Svinošice village (Blansko district) contains six socketed axes, two spearheads and half of an ingot of nearly pure copper. Based on the axes and the unusual point of the spearhead with openings in the blade of foreign origin, the find is dated to the final stage of the Urnfield period. The hoard is remarkable both for the documentation of its original intentional arrangement and for the topographical situation in connection with a watercourse, the dominant landscape feature of the Babí lom ridge and assumed original road. An analysis of preserved plant remnants also contributed in conjunction with radiocarbon dating to the reconstruction of the way the hoard was deposited and the local vegetation spectrum. The settlement- topographic analysis showed a correlation with the period settlement of the region, where, thanks also to the new find, one of the deposition macro-accumulations in Moravia is located.
The hoard from Moravička Sela in Gorski Kotar (Croatia), discovered thirty years ago, is a medium-sized hoard with a mixed composition, containing typologically different and differently preserved objects. With its defined, most likely reduced inventory, we have acquired a smaller number of tools and weapons, half products and items of symbolic importance. Its place of discovery could be included in the distribution of the hoards of the II Late Bronze Age horizon on the broader territory of Caput Adriae and its hinterland in the 13th and early 12th century BC. Its composition reflects, in particular, the cultural connections ranging from the south-eastern Alpine region to the wider Pannonian and Carpathian area. Therefore, the hoard from Moravička Sela can be interpreted as a materialized act of precisely determined cultural knowledge from a broader but contemporary cultural network of meaning. and Depot nalezený před třiceti lety u obce Moravička Sela v Chorvatsku patří mezi středně velké depoty s heterogenním složením, obsahující typologicky odlišné a různě zachované předměty. Pravděpodobně neúplný soubor sestává z několika pracovních nástrojů, zbraní, polotovarů a artefaktů symbolického významu. Autoři jej v rámci chronologie oblasti Caput Adriae řadí do druhého horizontu mladší doby bronzové, tedy Alpami a pannonskou či karpatskou oblastí. Depot je proto představen jako materializovaný projev dobové mentality sdílené na širokém, kulturně spřízněném území.
XXVII., Teil II, Topographie der historischen und Kunst-Denkmale. Der politische Bezirk Raudnitz. Raudnitzer Schloss, verfasst von Max Dvořák, Boh. Matějka., Topographie herausgegeben von der Archäologischen Commission bei der Böhmischen Kaiser Franz Joseph-Akademie für Wissenschaften, Literatur und Kunst über Anregung ihres Präsidenten Josef Hlávka, and Obsahuje bibliografické odkazy a rejstřík