The aim of this work is to introduce the basic findings from three Lusatian culture sites discovered in the Opava region between 2009 and 2011. These sites located in Kylešovice, Neplachovice and Kobeřice revealed new areas settled by people of the Lusatian culture in a previously unexplored region. A small salvage excavation was carried out in 2009 on the cadastre of Kylešovice (outer suburb of Opava). In the northeastern part of Kylešovice on the corner of Vaníčkova and Ruská streets, four settlement features and one posthole were found. In 2011, on the cadastre of village Neplachovice, one sunken object with Lusatian culture artifacts was discovered with four postholes located nearby. The most extensive excavation took place on the cadastre of Kobeřice in 2013 as a part of the construction of “Technical and traffic infrastructure for 19 family houses in Horní Olšina locality”. Twelve sunken objects were discovered at this site. It is located in the southwestern part of Kobeřice on the “Horní Olšina” field to the west of road No. 467 from Štěpánkovice to Kobeřice., Jiří Juchelka., and Obsahuje seznam literatury
This article presents the results of the latest surface and geophysical surveys at the Przeworsk culture site 13 in Wrzępia, Lesser Poland Province. According to the results of magnetic prospection, more than 130 anomalies typical for kilns are present here. Based on the results of surface survey, their interpretation as pottery kilns is most likely. The pottery center specialised mostly in the production of Krausengefässe type of storage vessels. This is confirmed by the presence of almost exclusively of this pottery type on the site’s surface. The results of prospections shed a new light on pottery production in the region. and Článek představuje výsledky nejnovějších povrchových a geofyzikálních výzkumů v lokalitě przeworské kultury Wrzępia 13 v Malopolském vojvodství. Výsledky těchto výzkumů umožnily identifikovat dosud druhé největší centrum výroby římské keramiky ve středoevropském barbariku. Na základě výsledků magnetického průzkumu se odhaduje existence více než 130 pozůstatků hrnčířských pecí. Téměř výhradní přítomnost zlomků keramiky typu Krausengefässe na povrchu lokality vrhá nové světlo na hrnčířskou produkci v regionu.
The authors discuss three graphittonkeramik vessels from the stronghold at Ostróg in Racibórz (Silesia), which show diverse utilitarian qualities in terms of sizes, capacities and diverse wall thicknesses. All were produced in a style characteristic of 12th – 13th century North Moravian pottery. The examinations included physico-chemical analyses to determine the mineralogical and chemical composition of the ceramic masses, the temperatures of burning-out and the water permeability of the ceramic products. The aims were to determine the degree of homogeneity among the vessels in respect of ceramic mass competition and production techniques, and to compare the analysed features to those of other Silesian and Moravian products examined previously. The results obtained support the hypothesis of the local production of graphittonkeramik in the Racibórz area. The investigations did not reveal any special qualities in the graphite that would have improved the quality of the products. The authors believe that the admixture of graphite schist facilitated the preparation of the ceramic mass and working on a jolley. The exceptional softness of graphite and its grain slide characteristics were thus beneficial. and Na fragmentech tří grafitových nádob z raně středověkého hradu Ostróg v Ratiboři autoři prezentují rozdílné užitné vlastnosti, určené tloušťkou stěn, velikostí a obsahem nádob. Exempláře morfologicky odpovídají severomoravské keramice z 12.–13. století. Chemicko-fyzikální analýzy stanovily chemické a mineralogické složení hrnčířské masy i teplotu výpalu a nasákavost vodou. Cílem analýz bylo určení shod a rozdílů ve složení hrnčířské masy a výrobní technologie a porovnání těchto vlastností s dříve zkoumanými nádobami ze Slezska a Moravy. Získané výsledky svědčí o lokální produkci grafitové keramiky v regionu Ratiboře. Nebylo zjištěno, že by použití grafitu podstatně zvyšovalo jakost výrobků. Autoři se kloní k názoru, že grafitová příměs sloužila především k usnadnění práce s hrnčířskou masou při její přípravě a ve fázi vytáčení. Využívána při tom byla výjimečná měkkost grafitu a jeho charakteristická klouzavost.