Currently there exists a large number of different methods for surface characterization. Each method has its specific positives and negatives. This article offers a view at reference surface imperfections of optical surfaces using different observation techniques: scanning confocal microscopy, white light interferometry (WLI) and atomic force microscopy (AFM). Purpose of this is as complex as possible view to morphology and topography of defects in three-dimensional scale and comparison with their optical properties. and V současné době existuje velké množství různých metod pro charakterizaci povrchů. Každá metoda má své klady i zápory. Tento článek nabízí pohled na referenční povrchové vady optických ploch pomocí různých pozorovacích technik, a to skenovací konfokální mikroskopie, interferometrie v bílém světle a mikroskopie atomárních sil. Účelem je co nejkomplexnější pohled na morfologii defektů v trojrozměrném měřítku a porovnání s jejich optickými vlastnostmi.
Despite the rapid development of optical methods, visual scattered light is still used in surface defectometry. Its advantage is that it does not require expensive technical equipment, the disadvantage is the great subjective influence of the controller. An untrained eye, especially small defects, will not notice at all, and experienced will quickly get tired. The trend in engineering metrology, especially for mass-produced precision parts, is a 100% inspection to ensure that all non-conforming parts are selected. Visual inspection must be gradually replaced by a special technique. Its development requires detailed 3D defect information. In automated production lines, parts are often battered. We will try to approach this basic defect. and Přes rychlý rozvoj optických metod se v povrchové defektometrii stále používá vizuální kontrola pod rozptýleným světlem. Její předností je, že nevyžaduje drahé technické vybavení, nevýhodou je velký subjektivní vliv kontrolora. Necvičené oko zvláště malé vady vůbec nepostřehne a to rutinované se zase rychle unaví. Trendem ve strojírenské metrologii, zejména u sériově vyráběných precizních dílů, je 100% kontrola zaručující vyselektování všech neshodných dílů. Vizuální kontrola musí být postupně nahrazována speciální technikou. Její vývoj vyžaduje detailní 3D informace o vadách. V automatických výrobních linkách často dochází k potlučení součástek a tuto jednu ze základních vad se pokusíme přiblížit.