Příspěvek se věnuje některým psychologickým souvislostem vnímání smyslu vlastní práce učiteli. U souboru 317 učitelů základních a středních škol sleduje jejich subjektivní hodnocení smysluplnosti práce a některé další psychologické proměnné, jako jsou osobnostní dimenze v pojetí pětifaktorového modelu Big Five, věk a délka výkonu učitelského povolání, spokojenost, pracovní zátěž a pracovní angažovanost, jejichž souvislost se smyslem práce je pravděpodobná. Výsledky naznačují, že na vnímání smyslu vlastní práce učitelů působí zejména spokojenost s prací a pracovní angažovanost vystupující jako prediktory i další součásti životní spokojenosti. Z osobnostních vlastností souvisí s vnímáním smyslu práce učitelů neuroticismus (negativní vliv), extraverze, svědomitost a přívětivost. and This paper examines some psychological consequences related to teachers' perception of meaningfulness of their profession. Three hundred and seventeen primary and secondary school teachers were observed to find out what their subjective evaluation of meaningfulness of their profession was. Further, related psychological variables — such as personality traits in the concept of the five-factor model Big Five, teachers' age, years of teaching, satisfaction, workload and work engagement — were also observed. The results suggest that perception of meaningfulness is influenced mostly by satisfaction with the profession and teachers' work engagement; these two areas predict (and are part of) teachers' contentment with their lives. As for personal traits, our results show that teachers' neuroticism negatively influences perception of meaningfulness. Other influential traits transpired to be extroversion, conscientiousness, and kindness.
Lidé s vyšší mírou sebehodnocení vykazují nízkou míru neuroticismu a vysokou míru přívětivosti, svědomitosti, extraverze a otevřenosti vůči zkušenosti, což by mohly být ideální předpoklady pro pozici výchovného pracovníka na dětském táboře. Cílem práce bylo zjistit, zda existuje rozdíl v sebehodnocení a rysech osobnosti u výchovných pracovníků a běžnou populací. Výzkumu se dobrovolně účastnilo 1153 respondentů (18 – 40 let), z toho 563 výchovných pracovníků a 590 respondentů z běžné populace. Data byla získávána pomocí online dotazníku, který se skládal z demografických otázek, RSES a BFI – 44. K analýze výsledků jsme využili deskriptivní statistiku a T–test pro nezávislé výběry. Výchovní pracovníci vykazují vyšší hodnotu sebehodnocení, a všech faktorů kromě neuroticismu, zde byly hodnoty nižší. Vedoucími se častěji stávají bývalí účastníci dětských táborů. Výsledky lze uplatnit při výběru vhodných vedoucích na pozice výchovných pracovníků. and People with a higher level of self-esteem show a low level of neuroticism and a high level of friendliness, conscientiousness, extraversion, and openness to experience, which could be ideal preconditions for the position of an educator at a children's camp. This work aims to find out whether there is a difference in self-esteem and personality traits between educators and the general population. 1,153 respondents (18–40 years) participated in this research, where 563 were educators and 590 were respondents from the general population. Data were obtained using an online questionnaire, which consisted of demographic questions, RSES and BFI-44. Data were analyzed by basic descriptive statistics and T-test for independent selections. Educators show a higher value of self-esteem and of all other factors except for neuroticism, where lower values were recorded. Former participants in children's camps became educators more often. The results can be applied in the selection of suitable leaders for the positions of educators.
Focusing on a subject largely neglected in mainstream Czech social stratification research so far, this study seeks to examine to what extent tertiary educational attainment and educational mobility are affected by personal factors, such as personality traits, physical attractiveness, and self-esteem. It is based on data drawn from a large-scale representative survey carried out in the Czech Republic (Neglected Human Capital Dimensions 2015) as the second follow-up to the OECD PIAAC project. The results show that physical attractiveness plays a significant role in tertiary educational attainment, especially in the humanities and social-science disciplines. As for personality traits, Openness to Experience and Extraversion are more beneficial for humanities degrees, whereas Neuroticism significantly decreases a person’s chances of obtaining a degree in science. Conscientiousness and Self-esteem have a positive impact on upward educational mobility. The study also finds that there are some gender differences in the strength of the effect of personality factors, and that this is especially true for the trait of Agreeableness., Petra Anýžová., and Obsahuje bibliografické odkazy