Cílem výzkumu bylo zjistit, které osobnostní dimenze jsou spojeny s životní spokojeností a sebehodnocením u adolescentů na základě Cloningerova psychobiologického modelu temperamentu a charakteru. Výsledky jsou intepretovány v kontextu rodových rozdílů a ve vztahu k pětifaktorovému modelu osobnosti. Životní spokojenost i sebehodnocení jsou u celého souboru záporně spojeny s temperamentovou dimenzí vyhýbání se poškození (HA) a kladně asociovány s charakterovou dimenzí sebeřízení (SD). Diskriminační hodnotu má charakterová dimenze spolupráce (CO), jež kladně koreluje se životní spokojeností, ale ne se sebehodnocením. Sebehodnocení je průkazně vyšší u chlapců, u životní spokojenosti nebyly nalezeny mezi chlapci a dívkami průkazné rozdíly. Vztahy životní spokojenosti k osobnostním dimenzím dle Cloningera jsou odlišné. Životní spokojenost je u chlapců spojena pouze s charakterovou dimenzí spolupráce (CO), kdežto u dívek s touto dimenzí nekoreluje. U dívek je životní spokojenost negativně asociována s temperamentovou dimenzí vyhýbání se poškození (HA) a kladně spojena s charakterovou dimenzí sebeřízení (SD). Vztahy sebehodnocení a osobnostních dimenzí TCI jsou pro obě skupiny stejné. Sebehodnocení je u chlapců i u dívek negativně asociováno s tendencí vyhýbat se poškození (HA) a v kladném vztahu k dimenzi sebeřízení (SD). and Adolescent personality correlates of life satisfaction and self-esteem gender differences
The goal of the study was to assess which personality dimensions are connected to life satisfaction and self-esteem in adolescents on the basis of Cloninger‘s psychobiological model of temperament and character. The results are interpreted in the context of gender differences and in the relation to the five factors personality model. Life satisfaction and self-esteem are negatively connected to the harm avoidance (HA) temperament dimension and positively to the self-directedness (SD) character dimension in the whole sample. The cooperativeness (CO) character dimension correlating positively with life satisfaction but not with the self-esteem has a discriminative value. The self-esteem is evidentially higher in boys, in life satisfaction no convincing differences between boys and girls were found. The relations of life satisfaction to personality dimensions according to Cloninger are different. Life satisfaction in boys is connected to the cooperativeness (CO) character dimension only while it is not correlated to this dimension in girls. Life satisfaction is negatively associated to the harm avoidance (HA) temperament dimension and positively connected to the self-directedness (SD) character dimension in girls. The relations of self-esteem and personality dimensions of TCI are equal in both the groups. Self-esteem is both in boys and girls negatively associated to the harm avoidance (HA) temperament dimension and positively connected to the self-directedness (SD) character dimension.
Lidé s vyšší mírou sebehodnocení vykazují nízkou míru neuroticismu a vysokou míru přívětivosti, svědomitosti, extraverze a otevřenosti vůči zkušenosti, což by mohly být ideální předpoklady pro pozici výchovného pracovníka na dětském táboře. Cílem práce bylo zjistit, zda existuje rozdíl v sebehodnocení a rysech osobnosti u výchovných pracovníků a běžnou populací. Výzkumu se dobrovolně účastnilo 1153 respondentů (18 – 40 let), z toho 563 výchovných pracovníků a 590 respondentů z běžné populace. Data byla získávána pomocí online dotazníku, který se skládal z demografických otázek, RSES a BFI – 44. K analýze výsledků jsme využili deskriptivní statistiku a T–test pro nezávislé výběry. Výchovní pracovníci vykazují vyšší hodnotu sebehodnocení, a všech faktorů kromě neuroticismu, zde byly hodnoty nižší. Vedoucími se častěji stávají bývalí účastníci dětských táborů. Výsledky lze uplatnit při výběru vhodných vedoucích na pozice výchovných pracovníků. and People with a higher level of self-esteem show a low level of neuroticism and a high level of friendliness, conscientiousness, extraversion, and openness to experience, which could be ideal preconditions for the position of an educator at a children's camp. This work aims to find out whether there is a difference in self-esteem and personality traits between educators and the general population. 1,153 respondents (18–40 years) participated in this research, where 563 were educators and 590 were respondents from the general population. Data were obtained using an online questionnaire, which consisted of demographic questions, RSES and BFI-44. Data were analyzed by basic descriptive statistics and T-test for independent selections. Educators show a higher value of self-esteem and of all other factors except for neuroticism, where lower values were recorded. Former participants in children's camps became educators more often. The results can be applied in the selection of suitable leaders for the positions of educators.