Nárožní nájemní dům (A MÁV Nyugdijintézeti berház). Obě průčelí jsou bohatě zdobena (festony, vázy, rostlinné ornamenty, figurální motivy). Dekorace vytvořil Lajos Rauscher a figury Bertalan Székely, malíř, který patřil k nejvýznamějším soudobým uherským umělcům. Mezi zdvojenými okny prvního patra jsou v nikách ženské alegorické postavy v antické drapérii: mladá žena se snopem v pravici a obilnými klasy v levé ruce (Zemědělství); žena v pancíři, v pravé ruce kopí, u pasu meč, v levé štít, na hlavě přilbici (Vojenství); žena drží v pravé ruce globus, v levé kružidlo (Věda); žena držící v levé ruce kaduceus, na hlavě okřídlená čelenka, na nohou okřídlené boty (Obchod); ženská postava s rolverkovým štítem v levici (Historie), žena s konvicí v pravici a v levé ruce za zády drží (?) (Obezřetnost ?); žena držící v levé ruce zrcadlo (Pravda); žena s přeslicí a vřetenem (Píle); žena stojí na vodním netvorovi (Odvaha ?); žena držící před obličejem divadelní masku (Klam); další dvě ženské postavy bez atributů (?)., Gábor 2002, s. 40, and Budova, včetně výzdoby fasády, je typickým příkladem stavby ve stylu paláce toskánské renesance. Ženské postavy představují Ctnosti a Nectnosti a různé alegorie zemědělství, vojenství, obchodu a historie.
Celobronzové komponenty ochranné zbroje jsou fenoménem, který se ve středoevropském nálezovém fondu objevuje poprvé počátkem doby popelnicových polí. Na Moravě je dnes tato zbroj doložena kromě dvou částí bronzových přileb (Služín, Brno-Řečkovice) a starším nálezem náholenice (Kuřim) také zlomkem pancíře (Ivančice 4). Pouze u náholenice není znám nálezový kontext, ostatní artefakty pocházejí z depotů a jsou karpatské provenience. Typologicky i kontextem depotů jsou moravské nálezy bronzové zbroje datovány do rozpětí stupňů B D2 – Ha B1. Plech pancíře z depotu Ivančice 4 byl podle materiálové analýzy vyroben z klasického bronzu mechanickým tvářením s následným rekrystalizačním žíháním. V obvodovém lemu ramenního výkroje pancíře byla zakována tyčinka ze slitiny PbSn, která posloužila jako měkký podklad pro vykování ohybu okraje. Olovo bylo sice v době popelnicových polí vzácně již vyráběno a používáno, v technologické aplikaci při výrobě bronzového pancíře je však nálezem v depotu Ivančice 4 takto prokázáno poprvé. and Solid bronze armour components are a phenomenon that first appears in Central European find assemblages at the beginning of the Urnfield culture period. In addition to two parts of bronze helmets (Služín, Brno-Řečkovice) and an old find of a greave (Kuřim), this armour is also documented today in Moravia by a fragment of cuirass (Ivančice 4). The find context is unknown only in the case of the greave; the other artefacts come from hoards and are of Carpathian provenance. Typologically and based on the context of the hoards, the Moravian finds of bronze armour are dated to the period between stages B D2 and Ha B1. According to a material analysis, the sheet metal of the cuirass from the Ivančice 4 hoard is made from classic bronze that was mechanically shaped and subsequently treated by recrystallisation annealing. A bar from a PbSn alloy hammered into the edge of the shoulder cut-out of the cuirass served as a soft base for bending the edge. Although lead was occasionally made and used already in the period of the Urnfield culture, the find from the Ivančice 4 hoard marked the first time its technological application was demonstrated in the production of bronze cuirasses.
První sokl: na stromu s osekanými větvemi visí válečné trofeje: bohatě zdobené štíty, za nimi jsou vidět hroty šípů, nahoře je vidět rukojeť šavle. Na obou stranách vysoké pařezy, na levém sedí motýl. Poslední sokl: pod lví hlavou je hromada válečných trofejí (bohatě zdobené štíty, přilby, pancíř visící na stuze omotané uprostřed. Na obou stranách vysoké pařezy, na levém z nich sedí motýl., Bažant 2006#., and Umístění reliéfů s trofejemi ve výšce po stranách východního průčelí Belvedéru mohlo připomínat slavnou římskou památku známou jako "Trofeje Maria" . Od roku 1590 stojí tyto sochy na zábradlí rampy Kapitolu v Římě, ale v první polovině šestnáctého století byly vystaveny (rovněž ve výšce) v postranních obloucích nymfaia na Esquilinu, které bylo považováno za chrám Maria. Četná zobrazení ze šestnáctého století svědčí o významu této památky, která byla chápána jako oslava římského vlastenectví a zejména vítězného boje s barbary, kterým se Mario proslavil. Tento tehdy velice slavný římský pomník porážky Kimbrů, mohl být v Praze citován jako předpověď brzkého Ferdinandova vítězství nad Turky.
Monochromní medailon v nástropní fresce: Perseus se očišťuje po boji s drakem na břehu moře, kde k boji došlo. Dole pluje na hladině mrtvé tělo draka vzhůru nohama. Napravo visí ze skály prázdné okovy, v nichž měla Andromeda spoutané ruce. U nich stojí Pegas s roztaženými křídly, čímž je naznačeno, že boj právě skončil. Andromeda sebrala své šaty, tiskne je na prsa a kráčí směrem od Persea ke svému otci. Kefeus je zobrazen nalevo (koruna, plnovous, obě ruce vztažené na pozdrav). Andromeda se nedívá na otce, ale ohlíží se k Perseovi, na něhož Amor ukazuje pravicí. Amor se vznáší ve vzduchu ze Andromedou, v ruce drží luk., Bushart 1986#, 245-246 (Bärbel Hamacher a Ralph Paschke)., and Do nástropní fresky v hlavním sále prelatury, která zobrazuje zázrak blahoslaveného Vintíře, je začleněn mýtus o Perseovi. Freska s Vintířem proklamuje, že Iustitia břevnovských mnichů pevně spočívá na třech morálních ctnostech, Sapientia, Fortitudo a Temperantia. Do tohoto programu je včleněn Perseův příběh, v němž je pohanský hrdina představen jako předobraz a alter ego blahoslaveného Vintíře. Antický mýtus oslavuje starobylost břevnovského kláštera, jeho klasická aura klášter propojuje s Římem a imperiální tradicí.
Nájemní tří - čtyřpatrový dům s risality podle plánů Hlávky (provedení Č. Gregor, F. Straka, B. Tesař). Na fasádě hlavního průčelí do Vodičkovi ulice (ve cviklech portálů, vlysy nad okny, po stranách risalitových oken ve čtvrtém patře, mezi okny třetího patra pod rovnou římsou) sgrafitová výzdoba. Postavy putů s nápisovou páskou a letopočty LP. 1890. Tři skupiny ženských alegorických postav (5, 7, 5) personifikace předpokladů prosperujícího kulturního života. Personifikace Věd a Umění, personifikace sedmi Ctností, personifikace Průmyslu, Dopravy, Zemědělství, Obchodu. Vpravo na fasádě: Průmysl (žena, ozubené kolo, štola, palmová ratolest, u nohou úl a včely, kleště, kladivo, kovadlina); Hornictví (žena, na hlavě kápě, přes rameno kopáč, v levé ruce košík, u nohou krystaly); Lodní doprava (žena, plachta, na hlavě klobouk, lodní příď u nohou, mušle, delfín); Zemědělství (žena, u nohou pluh ovinutý révou, v levici srp, klasy obilí, v loktuši ovoce, na hlavě květinový věnec); Obchod (žena, pokrytá hlava, pancíř, u nohou kotva, okřídlené kolo, levicí přidržuje kaduceus, v pravici rozvinutý svitek). and Baťková 1998, s. 423 - 424.
Mnohofigurová scéna v interiéru Vulkánovi kovářské dílny.Vlevo kováři kující u výhně železo, vpravo stojící Venuše s Vulkánem, který sedí u kovadliny, za Venuší Amor a putto., Rusina 1983, s. 90 - 91., and Donner během svého bratislavského pobytu pracoval na antickém tématu Trojské války. Dochovaly se dva reliéfy na téma Trojské války. Venuše v dílně Vulkána, ve chvíli, kdy prosí boha o výzbroj pro svého chráněnce Aenea. Tento námět je jedním z prvních antických témat v uměleckém prostředí Bratislavy.