Formal and technological attributes of pottery mirror potters’ habitus, actions, and decisions inhibited or stimulated by users of pottery. The variability of these attributes in time and space reflects networks of producers embedded in a complex social network. But how the knowledge of pottery manufacturing processes can be used to gain more accurate understanding of the society behind the “chaînes opératoires” when the basis for the interpretation is archaeological evidence? Can archaeologists reach reliable picture on relations between pottery technology and society? Can the interpretations be built on testable hypotheses? Those are painful issues accompanying all the archaeological attempts to understand variability and changes in pottery technology, the issues that motivate the main theme of the thematic issue of Archeologické rozhledy: the pursuit of archaeologists to integrate pottery technology analysis to the complex interpretation of the Neolithic societies. and Formální a technologické vlastnosti keramických nádob mají potenciál odrážet habitus hrnčíře, jeho výrobní postupy a volby, které jsou omezovány nebo naopak stimulovány uživateli jeho výrobků. Různorodost těchto keramických vlastností v čase i v prostoru zrcadlí zapojení výrobců do provázané sítě v rámci celkové sociální struktury. Je však vůbec možné dobrat se, skrze analýzu výrobních procesů keramiky na základě archeologických nálezů, porozumění tomuto společenskému rámci, který se skrývá za jednotlivými operačními řetězci? Je reálné, aby archeologové dospěli k odpovídající představě vztahů mezi keramickou technologií a společností? Lze v tomto smyslu vytvářet interpretace na základě testovatelných hypotéz? To jsou palčivé otázky, které logicky doprovázejí archeologické studium variability a změn postupů keramické výroby. A jsou to také otázky, jež motivovaly téma tohoto sešitu Archeologických rozhledů: úsilí o zapojení analýz keramické technologie do komplexní interpretace neolitických společností.
Dotazníkový průzkum proběhl v letním semestru roku 2008 a zahrnoval šetření na čtyřech katedrách archeologie v České republice. Cílem výzkumu bylo získat obraz vnímání archeologie a její univerzitní výuky na základě názorů studentů archeologie. Testovány byly hypotézy týkající se rozdílů v pojetí archeologie a jejího metodologického základu na sledovaných katedrách, ovlivnění studentů katedrou a chápání archeologie jako součásti historických, nebo antropologických (sociálních) věd. and The questionnaire survey was conducted during the summer semester of 2008 and comprised coverage at four university archaeology departments in the Czech Republic. The aim of the survey was to obtain an image of the perception of archaeology and university instruction in this discipline on the basis of the opinions of archaeology students. The hypotheses tested concerned the differences in the concept of archaeology and its methodological foundation at the surveyed departments, the departments’ influence on students and the understanding of archaeology as part of the historical or anthropological (social) sciences.
The article aims at identifying the origin of voids left by burnt-out organic material within the ceramic paste of Neolithic pottery from the Czech Republic territory. In methodological terms, an experimental reference collection was created and compared with the original early Neolithic pottery from the sites of Bylany by Kutná Hora and Těšetice-Kyjovice. The key analytical procedure consisted in non-destructive 3D microtomography (uCT) analysis, which is especially well suited for the study of the internal spatial organization of voids and temper. It allows to determine whether it is possible to define different manufacturing techniques employed for vessel construction on the basis of internal distribution of voids. The research identified cow dung as the probable organic temper within the original LBK ceramic paste. The ‘S’-forming technique, consisting in pressing the coil to the vessel wall, most closely corresponded to features observed at the Neolithic vessels. and Cílem článku je identifikování původu porozit, tj. stop po vyhořelé organické příměsi uvnitř hrnčířské hmoty, u neolitické keramiky (LBK) z území České republiky. Metodicky je práce založena na srovnání experimentálně zhotovených vzorků s originální keramikou staršího neolitu z lokalit Bylany u Kutné Hory a Těšetice-Kyjovice. Klíčovým analytickým postupem byla nedestruktivní 3D mikrotomografická analýza (uCT), která je přínosná právě pro studium vnitřní prostorové organizace porozit a příměsí. Umožňuje tak zkoumat, jestli je možné na základě vnitřního uspořádání pórů definovat odlišné výrobní techniky použité pro stavbu nádob. Výsledkem výzkumu bylo identifikování kravského hnoje jako pravděpodobné organické příměsi v keramické hmotě původní LBK. Jako utvářecí výrobní postup, který nejblíže odpovídal znakům pozorovaným na neolitických nádobách, byla určena tzv. technika „S“, založená na přimačkávání válečku ke stěně nádoby.