Plant virology department of the Institute of Plant Molecular Biology, Biology Centre of the Czech Academy of Sciences, is successful in description and sequencing of mycoviruses and plant viruses, recently. Most of the newly described viruses have unique genome organization and did not induce disease symptoms in their plant of fungal hosts, respectively. By contrast, some mycoviruses debilitate their hosts and are promising as tools for biological control of harmful fungi. and Karel Petrzik, Ondřej Lenz.
Huntingtonova choroba (Huntington´s disease, HD) je smrtelné dědičné neurodegenerativní onemocnění s nástupem projevů až v dospělosti. Onemocnění je způsobeno expanzí cytozin-adenin-guanin (CAG) repetic v genu pro protein huntingtin (Htt), který je exprimován ve většině tkání. HD je charakteristická především rozsáhlou degenerací buněk centrální nervové soustavy, ale mutace má velký dopad i na další orgány a tkáně. Mechanismy těchto změn nejsou stále dostatečně popsány. Jednou z nezbytných součástí výzkumu HD jsou zvířecí modely., Huntington's disease (HD) is a fatal inherited neurodegenerative disease with onset of symptoms in adulthood. The disease is caused by the expansion of CAG repeats in the gene for the huntingtin protein, which is expressed in most tissues. HD is characterized by extensive degeneration of the cells of the central nervous system, but the mutation has a large impact on other organs and tissues too. The mechanisms of these changes have not yet been adequately described. Animal models are one of the fundamental approaches in HD research., and Daniela Pallová ... [et al.].
Článek se zabývá taxonomií, reprodukční biologií, fylogenetikou, fylogeografií a introdukční historií ryb rodu karas (Carassius). Článek poskytuje souhrn poznatků, které jsou značně komplikované a spojené s jedinečným způsobem rozmnožování, definicí druhu a nepřesným chápáním biologie a systematiky těchto ryb v minulosti. Celá problematika je ještě daleko od svého kompletního vyřešení, ale současný pohled nám může pomoci v lepší péči o vodní prostředí., This article deals with the taxonomy, reproductive biology, phylogenetics, phylogeography and introduction history of the fishes of the genus Carassius. It summarizes findings associated with their unique mode of reproduction, challenging species delimitation and insufficient understanding of the biology and systematics of these fishes in the past. Deeper insight into the biology of Prussian Carp (Carassius gibelio) will require more research, but the available results can improve our understanding and management of the aquatic environment., Lukáš Kalous., and Obsahuje seznam literatury
Následující řádky přinášejí informaci o významném buněčném mechanismu, který pomáhá udržovat energetickou rovnováhu buněk v okamžicích náhlého zvýšení požadavku na dodávku energie. Tento mechanismus také usnadňuje přenos energeticky bohatých substrátů v buněčném prostoru k místům jeho spotřeby a je zvláště rozvinutý v buňkách, jejichž požadavky na dodávku energie v průběhu času značně kolísají a jsou schopné vysokého výkonu. Můžeme jej pozorovat ve svalových vláknech, srdečních myocytech, neuronech, ale i ve spermatických buňkách, které se po probuzení k aktivitě pokouší vyhrát závod s ostatními a splnit tím svoji biologickou úlohu., The article presents information on an important cell mechanism that helps to maintain the energy balance in cells at moments when there is a sudden increase in demand for energy supply. This mechanism also facilitates the transfer of energy-rich substrata in cellular space to the locations of its consumption, and it is particularly well-developed in cells that are capable of high performance and their energy requirements vary considerably over time. We can observe it in muscle fibres, cardiac myocytes, neurons and sperm cells., and Jitka Žurmanová.
The aim of the present study was to define the stress-induced pattern of cytosolic glucocorticoid receptor (GR) and Hsp70 protein in the liver of male Wistar rats exposed to different stress models: acute (2 h/day) immobilization or cold (4 °C); chronic (21 days) isolation, crowding, swimming or isolation plus swimming and combined (chronic plus acute stress). Changes in plasma levels of corticosterone were studied by radioimmunoassay (RIA). The results obtained by Western immunoblotting showed that both acute stressors led to a significant decrease in cytosolic GR and Hsp70 levels. Compared to acute stress effects, only a weak decrease in the levels of GR and Hsp70 was demonstrated in chronic stress models. Chronically stressed rats, which were subsequently exposed to novel acute stressors (immobilization or cold), showed a lower extent of GR down-regulation when compared to acute stress. The exception was swimming, which partially restores this down-regulation. The observed changes in the levels of these major stress-related cellular proteins in liver cytosol lead to the conclusion that chronic stressors compromise intracellular GR down-regulation in the liver., D. Filipović, L. Gavrilović, S. Dronjak, M. Demajo, M. B. Radojčić., and Obsahuje bibliografii a bibliografické odkazy
Mor je zoonóza, jejíž epidemie sužují lidstvo od starověku. Od objevu bakteriálního původce moru A. Yersinem a S. Kitasatem uplynulo 120 let, během kterých byla tato choroba velmi dobře popsána jak z epidemiologického, tak z molekulárně mikrobiologického a evolučního hlediska. Studiem DNA izolované z ostatků obětí moru byl původce moru přímo prokázán u epidemií starých až 650 let. Vysoká mortalita při moru je dána neefektivním přenosem mezi hostiteli pomocí blechy jako vektoru., Plague is a zoonotic disease, the epidemics of which have troubled mankind since ancient times. During the last 120 years that have passed since the discovery of the plague bacillus Y. pestis by A. Yersin and S. Kitasato this infectious disease was described in detail, including its epidemiology, molecular microbiology and evolution. Ancient DNA isolated from the remains of plague victims have enabled us to establish Y. pestis as the causative agent in epidemics more than 650 years old. The high mortality of the plague is caused by an ineffective transfer by its flea vector., and Ivo Konopásek.
Léčba pokročilých a metastazujících stadií karcinomu ledviny spočívá v systémové terapii v kombinaci s cytoredukčními lokálními postupy. V minulosti podávané cytokiny mohou být dnes prospěšné u nemocných v dobré prognostické skupině, ale molekulárně cílená biologická léčba, zaměřená hlavně na klíčová místa defektní trasy VHL/HIF, prokázala významně lepší účinnost u pacientů všech prognostických skupin s delším přežitím ve srovnání s interferonem alfa. V současné době jsou registrovány k terapii první nebo druhé linie pokročilého a/nebo metastazujícího onemocnění tyrozinkinázové inhibitory receptorů pro angiogenní růstové faktory sorafenib, sunitinib, pazopanib a axitinib, monoklonální protilátka neutralizující vaskulární endoteliální růstový faktor bevacizumab a inhibitory mTOR kinázy temsirolimus a everolimus., The treatment of advanced and metastatic renal cell cancer is based on systemic therapy in combination with cytoreductive local approaches. Cytokines, used in the past, may currently be beneficial for patients in a good prognostic group, but molecularly targeted biological treatment, mainly directed at key points of the defective VHL/HIF pathway, showed significantly better efficacy in patients of all prognostic groups with prolonged survival compared to interferon alpha. Currently tyrosinekinase receptor inhibitors for angiogenic growth factors, sorafenib, sunitinib and pazopanib, monoclonal antibody neutralizing vascular endothelial growth factor bevacizumab and mTOR kinase inhibitors temsirolimus and everolimus are registered for the first or second-line treatment of advanced and/or metastatic disease. Axitinib, 2nd generation tyrosinkinase inhibitor is expected to be register., Milada Zemanová, and Literatura
Molekulární genetika vstoupila na antropologické kolbiště koncem 60. let, ale teprve přímá analýza archaické DNA (aDNA) z fosilních pozůstatků od 80. let umožnila přesnější vhled do evoluce našeho druhu ve středním a mladém pleistocénu. Navzdory různým „Jurským parkům“ totiž DNA po smrti organismu rychle degraduje a časové okno její možné analýzy je poměrně omezené. Navíc jsou vzorky kontaminovány DNA okolních organismů. Nicméně velice záhy se pozornost paleogenetiků soustředila na naše příbuzné - neandertálce. Analýza jejich genomu ukázala, že ~2 % jejich DNA se vyskytuje v genomu anatomicky moderního člověka s výjimkou subsaharské Afriky a celkový rozsah tohoto přenosu může dosahovat až 20 %. Křížení s neandertálci lidem zřejmě umožnilo snadnější adaptaci na chladnější podmínky eurasijského kontinentu, současně však přineslo i výskyt některých chorob. Překvapení přinesla sekvence aDNA izolovaná z článku prstu nalezeného v Denisově jeskyni na Altaji. Ukázalo se, že tento jedinec patřil k neznámému druhu odlišnému jak od moderních lidí, tak i od neandertálců. I tito hominini přispěli až 6 % svojí DNA do genomu některých současných populací člověka (JV Asie, Oceánie). Podle nejnovějších poznatků byl tok genů mezi homininy středního a mladého paleolitu poměrně složitý, byla např. detekována příměs neandertálské DNA v genomu denisovců, kteří navíc získali další sekvence od dalšího, blíže neurčeného druhu hominina. Posledním příspěvkem paleogenetiky do obrazu naší evoluce je sekvence mitochondriální DNA získaná ze zhruba 400 tisíc let starých fosilních pozůstatků heidelberského člověka (Homo heidelbergensis) ze Sima de los Huesos (Šachty kostí) z krasové oblasti Atapuerca ve Španělsku, která ukazuje na příbuznost tohoto druhu., Molecular genetics entered the arena of anthropology at the end of the 1960s, but only direct analysis of ancient DNA (aDNA) from fossils since the 80s has permitted a better insight into the evolution of our own species. Despite the rapid decomposition of DNA starting immediately after death, molecular geneticists are now able to retrieve and sequence aDNA tens or even hundreds of thousands years old. Paleogenetic studies of ancient humans and their relatives have revealed a rather complex picture of Middle and Upper Pleistocene hominins (Neanderthals, Denisovans, ante-Neanderthals etc.) and gene flow among them. New and exciting findings changing our views of the evolution of our own species are appearing with an accelerating pace., Miloš Macholán., and Obsahuje seznam literatury
Polyploidie je důležitým evolučním mechanismem přispívajícím k biodiverzitě současných ryb a také významným nástrojem v akvakultuře. Tento článek podává přehled o mechanismech vzniku polyploidie a o kauzálním vztahu mezi hybridizačními událostmi a zvýšením stupně ploidie. Uvádí rovněž příklady využití specifických vlastností polyploidů v akvakultuře., Polyploidy is an important evolutionary mechanism contributing to the biodiversity of extant fishes, and it also represents a notable tool in aquaculture. This paper reviews the mechanisms by means of which polyploidy arises and the causal relationship between hybridisation events and elevation of the ploidy level. Utilization of specific traits of polyploids in aquaculture is also discussed., Martin Flajšhans, Petr Ráb., and Obsahuje seznam literatury