The official Burgundian historiographer Georges Chastellain (perhaps 1415-1475) left an extensive work of various genres behind. We also find in the Chronicle noteworthy Bohemicalia and Luxemburg passages, concerning particularly the origin of Hussitism. Chastellain saw the roots of this revolution in the lascivious alliance of Prague girls and the monks of one monastery there. To be able to sleep with their lovers, the girls cut their hair and wore monk´s cowls. It was the beginning of absolute chaos and reversal of the established hierarchies in Bohemia. We do not know the direct source of the author´s inspiration, but ideologically the story is close to a number of works of anti-Hussite propaganda, emphasising the destructive role of women in the revolution. It is also not an accident that Chastellain included the chapter on the Prague girls just before the narrative on Joan of Arc, for whom as an author from Burgundy he did not sympathize. Also she changed into men´s clothing and her behaviour led to wars and chaos according to the author. The parallel was to be obvious. At the time when he wrote the passage on Hussitism, Georges Chastellain also considered the mission of historians and their place in the period society. He ascribed a place to them almost on the same level as aristocrats. It was a parallel: like aristocrats use the sword, the tongue must serve men of the quill for the elimination of the injustice of this world. and Martin Nejedlý.
Římské vojenské tažení proti Marobudovi v r. 6 po Kr. představuje nejstarší přesně datovanou historickou událost vztahující se k České kotlině. Při příležitosti dvoutisíciletého výročí této události se autor zamýšlí nad metodickými problémy bádání o starší době římské v Čechách. Na příkladech chronologie archeologických horizontů, migrace etnických jednotek, římských importů a právě římského tažení v r. 6 je v článku poukázáno na fakt, že česká archeologie tradičně upřednostňuje písemné prameny před archeologickými. Mnohé údaje, o které se badatelé opírají, však nejsou v písemných pramenech doložitelné. Často se jedná pouze o domněnky a interpretace historiků. Článek upozorňuje na metodologickou neúnosnost vytváření archeologických konstrukcí, které jsou závislé na takovýchto domněnkách. and The Roman military campaign against Maroboduus in the year 6 AD is the earliest accurately dated historical event linked to the Bohemian Basin. On the occasion of its 2000th anniversary, the author considers the methodological problems attendant upon research into the early Roman period in Bohemia. Taking examples from the chronology of archaeological horizons, the migrations of ethnic units, Roman imports and the Roman campaign of 6 AD itself, the article demonstrates the fact that Czech archaeology has traditionally prioritised written over archaeological sources. Much if the data on which researchers rely, however, cannot be proven in the written record: often, they are merely the conjectures and interpretations of historians. This article highlights the methodological unjustifiability of creating archaeological constructs that are dependent on such conjectures.
The work of Jean Baudrillard has gained for itself large groups of followers and opponents alike. But Baudrillard is often misinterpreted by both camps. The reason for this, apart from anything else, is the characteristic way in which he gets hold of the “objects” of his interest. When reading his work one witnesses a tendency towards non-standard accounts of subject matter. He operates on the border of its significance and, at the same time, he often (quite intentionally) contradicts himself. In the article I present Baudrillard’s view of the productive theory and the dialectical method. I sketch the reasons why he condemns them and replaces them with the seductive theory-fiction or with theoretical terrorism and reversibility or even with symbolic exchange. These are the strategies by which, with passion, he comes to terms with objects. Many hitherto published studies of the theories of Jean Baudrillard tackle and focus on its concrete elements in contexts of the utmost diversity. This article, on the contrary, is concerned with the theoretico-methodological viewpoint, and it thus serves as a certain kind of general introduction to the investigation of the work of Jean Baudrillard. Baudrillard’s idiosyncratic method is introduced and comparisons are made. A characterisation and mutual comparison is made of the productive and seductive way of theorising. The study also points to the content of these, with stress being placed on Baudrillard’s seductive way. Last but not least theory-fiction, as an independent method, is brought into contrast with method of a dialectical stripe., Tomáš Zemčík., and Obsahuje poznámky a bibliografii
Neuroscience is a fascinating discipline – its dynamic progress has led to the emergence of new interdisciplinary research programmes with great potential. One of these research areas is neuroeconomics. As will be shown in this article, this discipline, which is diffi cult to clearly characterize and defi ne, is faced with many problems. Th is paper argues that social scientists should be interested in the problems and tendencies in social neuroscience for several reasons. Neuroeconomics, and other disciplines inspired by neuroscience, will compete with their parent disciplines in many fi elds of interest. On one hand it will be necessary for scientists to defi ne and defend the irreplaceable roles of their disciplines, but also critically evaluate the potential of new approaches on the other. In the context of this discussion, which reopens questions about the scientifi c status of economics and its roles, this paper introduces the main problems related to neuroeconomics. Th is paper concludes that these problems represent a wide domain for social scientists and methodologists of science. and Neurověda je fascinující disciplínou – její dynamický rozvoj podněcuje vznik nových interdisciplinárních výzkumných programů s velkým potenciálem. Jednou takovou oblastí je i neuroekonomie. Jak se ukáže v článku, tato disciplína, kterou je obtížné jednoznačně vymezit a určit její defi nici, se potýká se spoustou problémů. Článek y jj fi argumentuje, že by se společenští vědci měli těmito problémy a tendencemi v sociální neurovědě zabývat, a to hned z několika důvodů. Neuroekonomie, a také další neurovědou inspirované disciplíny, budou svým mateřským oborům konkurovat v mnoha oblastech, přičemž bude nezbytné, aby vědci byli schopni na jedné straně defi novat a obhájit nezastupitelné role svých disciplín, na straně druhé kriticky vyhodnocovat potenciál nových přístupů. V kontextu této diskuze, která znovu otevírá otázky ohledně vědeckého statusu ekonomie a jejích rolí, článek vymezuje základní problémy, s nimiž se neuroekonomie potýká. Práce dospívá k závěru, že tyto problémy představují široké pole působnosti pro společenské vědce a metodology vědy.
Příspěvek upozorňuje na metodologický přístup autorů k vlastnímu výzkumu. V sedmi vybraných českých časopisech (6 recenzovaných za obor kinantropologie a jeden s IF /impakt faktorem/ za obor psychologie) byla posuzována správnost postupu zjišťování statistické významnosti pomocí testování nulové hypotézy. Výsledky ukazují na závažný nedostatek při užití tohoto statistického nástroje – randomizace výzkumného souboru. Je zřejmá i chybná interpretace pojmů „hladina statistické významnosti“ a „chyba I. druhu“, což lze přičíst nejasné koncepci celého postupu testování statistické významnosti. U převážné většiny studií, které užívají tento statistický nástroj, jsou vyslovené závěry opřeny o chybnou metodiku a jejich průkaznost je tedy nízká. Autoři zdůrazňují přístup redakcí odborných časopisů ke kvalitě příspěvků (požadavky na metodickou a diskusní část, posun kritérií recenzní činnosti na světovou úroveň). and Problems of research sample and testing the null hypothesis
The paper points to the methodological approach of authors to the research. In seven selected Czech journals (6 peer-reviewed kinanthropological ones and one psychological journal with an impact factor), the statistical testing of null hypothesis was assessed. The results show a serious defect in fulfillment the condition for the use of this statistical instrument – the randomization of the sample. The incorrect interpretation of concepts „level of statistical significance“ and „type one error“ is evident being the result of unclear conception of statistical significance testing. In many studies using this statistical instrument the results are based on wrong methodology and their conclusiveness is thus low. The authors emphasize the approach of editorial boards of scientific journals to the quality of manuscripts: requirements concerning the „method“ and „discussion“ parts, and shifting review criteria to the worldwide accepted level.
This article outlines how different types of survey response reliability are estimated and used within the social sciences. Implementing the Classical Test Theory’s concept of reliability in a panel survey exploring opinions and attitude crystallization in a Czech town. Estimates of the test-retest reliability of respondents’ political orientation are estimated using four different approaches. Political orientation is measured using a standard 10 point left-right scale. It also estimates the ‘true score’ of a respondents’ political orientation; and shows the implications of measurement precision for the estimation of this individual level trait. Inter-item reliability is calculated using a 4 item scale composed of dichotomous indicators. This analysis reveals that the estimated reliability of the political orientation scale depends on the number of items used to construct the scale. More concretely the 10 point left-right political orientation scale exhibits a satisfactory level of test-retest reliability demonstrating its validity in making inferences about the target population. The analyses presented in this study were estimated using the R statistical programming language and LISREL - a specialized software package for estimating structural equation models., Jan Schubert., and Obsahuje bibliografii a bibliografické odkazy
Cílem tohoto příspěvku je přednést některá témata a nastínit některé metodologické problémy současného psychologického výzkumu psychického vývoje osobnosti v různých kulturách. V části věnované některým úskalím metodologie zmiňuje článek otázku konceptualizace pojmů kultura a osobnost, problematičnost nároků na univerzálnost vývojových teorií vzniklých v euroamerickém prostředí a některé navrhované metodologické potupy, jak bez předpojatosti zkoumat vývoj osobnosti v nezápadních kulturách. Dále přibližuje různé kritiky stadiálních teorií vývoje a navrhované nové přístupy výzkumu, které mají vysvětlovat vývoj, ne pouze popisovat statické stavy v různých stádiích vývoje. V části věnované některým tématům výzkumu se kromě krátké zmínky o hlavních tématech (např. výzkum emocionálního, morálního a spirituálního vývoje) zaměřuje hlavně na pojetí Self a uvádí též současná vysvětlení kulturních rozdílů v pojetí Self, nový model C. Kagitcibaciové: autonomous-related Self, včetně socio-ekonomických vlivů na vznik tohoto pojetí Self. and The aim of this paper is to present some of the topics and some of the methodological problems of current psychological research regarding psychological development of personality in different cultures. The methodology section mentions the problems associated with the very concepts of culture and personality, the problematic claims to universality of evolutionary theories arising from the Euro-American environment as well as some of the proposed ways to study personality development in non-Western cultures without bias. It also gives some insight into various criticisms of the theory of evolution by stages as well as into some new research approaches proposed that aim to explain development, not only describe static states at different stages of development. The thematic section, after having briefly mentioned the main issues (eg. research on emotional, moral and spiritual development), focuses mainly on the concept of Self. It also presents an explanation of cultural differences in the concept of Self - the new model by C. Kagitcibaci: an autonomous - related Self, including socio-economic impact on the formation of this concept of Self.