Římské vojenské tažení proti Marobudovi v r. 6 po Kr. představuje nejstarší přesně datovanou historickou událost vztahující se k České kotlině. Při příležitosti dvoutisíciletého výročí této události se autor zamýšlí nad metodickými problémy bádání o starší době římské v Čechách. Na příkladech chronologie archeologických horizontů, migrace etnických jednotek, římských importů a právě římského tažení v r. 6 je v článku poukázáno na fakt, že česká archeologie tradičně upřednostňuje písemné prameny před archeologickými. Mnohé údaje, o které se badatelé opírají, však nejsou v písemných pramenech doložitelné. Často se jedná pouze o domněnky a interpretace historiků. Článek upozorňuje na metodologickou neúnosnost vytváření archeologických konstrukcí, které jsou závislé na takovýchto domněnkách. and The Roman military campaign against Maroboduus in the year 6 AD is the earliest accurately dated historical event linked to the Bohemian Basin. On the occasion of its 2000th anniversary, the author considers the methodological problems attendant upon research into the early Roman period in Bohemia. Taking examples from the chronology of archaeological horizons, the migrations of ethnic units, Roman imports and the Roman campaign of 6 AD itself, the article demonstrates the fact that Czech archaeology has traditionally prioritised written over archaeological sources. Much if the data on which researchers rely, however, cannot be proven in the written record: often, they are merely the conjectures and interpretations of historians. This article highlights the methodological unjustifiability of creating archaeological constructs that are dependent on such conjectures.
Článek se zabývá možností, že nositeli první vlny germánské migrace do Čech byli Kvádové. Opírá se o Strabónovu zmínku, že Marobud přivedl své Markomany (a další kmeny) ke svébským Kolduům, kde se usídlil. Text podává přehled vývoje názorů na Strabónův text, zvláště s ohledem na možnost, že Kolduové jsou vlastně Kvádové, jejichž jméno bylo zkomoleno středověkým kopistou. Autor se přiklání k názoru, že se jedná o původní Strabónovu zprávu, která tak představuje nejstarší zmínku o Kvádech vůbec. Tato zmínka nejlépe odpovídá dnešním archeologickým poznatkům, které prokazují, že v době Marobudova příchodu do České kotliny, v ní již několik desetiletí sídlili Germáni. V další části článku se řeší otázka původu Kvádů i Markomanů. Na základě zhodnocení antických písemných pramenů a pramenů archeologických je vyslovena hypotéza, že oba kmeny před svým odchodem do Čech sídlili na územích severně od Durynského lesa. and The article looks into the possibility that the first wave of Germanic migration into Bohemia was conducted by the Quadi. This is based on Strabo’s mention that Maroboduus brought his Marcomanni (and other tribes) to the Suebian Coldoui, where they settled. The text provides an overview of the development of opinions on Strabo’s text, especially in view of the possibility that the Coldoui are actually Quadi, whose name was distorted by a medieval copyist. The author tends towards the opinion that this involves the original Strabo communication, which thus presents the earliest mention of the Quadi ever. This mention best corresponds to modern archaeological knowledge, which demonstrates that during the time of Maroboduus’arrival in the Bohemian basin, it had already been settled for several decades before by the Germanic peoples. Another part of the article looks into resolving the issue of the origin of the Quadi and Marcomanni. Based on an evaluation of ancient written sources and archaeological sources, a hypothesis is put forward that both tribes were settled in territories north of the Thuringian Forest prior to their migration to the Bohemian area.
Římské vojenské tažení, které mělo v r. 6 po Kr. zničit Marobudem vytvořenou říši Markomanů, nebylo nikdy zahájeno. Operační plán tažení předpokládal klešťovitý úder vedený od Rýna Sentiem Saturninem a od Dunaje Tiberiem. Názory o jeho uskutečnění vycházejí z rétorického líčení událostí Velleiem Patercullem formou tzv. panegyricu na Tiberia, které zdůrazňuje vynucené dramatické ukončení tažení krátce před spojením obou vojenských uskupení. Ve skutečnosti tato vojska vůbec nevykročila z míst svého soustředění. Dávat proto do souvislosti římské opevnění u Mušova s polním tažením v r. 6 po Kr. není odůvodněné. and The military subjugation of Maroboduus’ empire, planned for 6 AD by Augustus and Tiberius: a war without campaigns. The Roman military offensive against the heart of Maroboduus’ regnum in Bohemia in AD 6 – as described by C. Velleius Paterculus – never really began. The plan of campaign was a pincer movement by two Roman army groups, one commanded by Sentius Saturninus moving in from the Rhine while the other under Tiberius approached from the Danube. Contrary, however, to the rhetorical account by Velleius – who in his panegyric on Tiberius dramatised the campaign’s abortion as having been compelled by the Pannonian revolt before the generals could unite and join battle with the enemy – the two armies never left their deployment zones. It is therefore incorrect to connect the archaeological traces of Roman fortifications at Mušov-Burgstall, and the Augustan/Tiberian age artefacts excavated at the same site, with this war.