Settlement features containing raw antler material at various stages of manufacturing are not uncommon in Germanic settlements. However, their connection with craft production and subsequent interpretation as workshops producing antler objects are often inferred a priori, without being based on a deeper analysis. Many years of research into a Germanic settlement from the late Roman period and the beginning of the Migration period at the Zlechov-Padělky site (Uherské Hradiště district), carried out in the second half of the 20th century, revealed several possible workshop features for the processing of antler material. The antler processing could be mainly related to the production of compound antler combs, which were typical during this period. Usewear analyses supported by the results of a manufacturing experiment allowed us to base such interpretations on objective data. After evaluating aspects of the production process, it is possible to compare the Zlechov features with similar finding situations from other settlements of the studied period. This helps to clarify the degree of the organisation of production and distribution of compound antler combs in the 4th and 5th centuries in the barbarian territory. and Sídlištní objekty obsahující parohovou surovinu v různých fázích zpracování nejsou zcela neobvyklým jevem na germánských sídlištích. Jejich spojení s řemeslnou výrobou a následné interpretace jako dílny produkující parohové předměty jsou však často apriorní, aniž by byly podloženy hlubší analýzou. Dlouholetý výzkum germánského sídliště z pozdní doby římské a počátku stěhování národů v poloze Zlechov-Padělky na jižní Moravě, realizovaný v 2. polovině 20. století, odkryl hned několik možných dílenských objektů na zpracování parohového materiálu. Výroba mohla souviset zejména s produkcí složených parohových hřebenů, které jsou pro daná období typické. Využití traseologické analýzy podpořené výsledky výrobního experimentu nám umožnilo opřít podobné interpretace o objektivní data. Po zhodnocení aspektů výrobního procesu je možné zlechovské objekty porovnat s podobnými objekty z jiných sídlišť sledovaného období. To přispívá k objasnění míry organizace výroby a distribuce složených hřebenů v horizontu 4. a 5. století na území barbarika.
The article aims to present the results of the analysis of eight Neolithic ceramic figurines from the Lengyel culture settlement Těšetice-Kyjovice – Sutny, Czech Republic. We indicated the possibilities for acquiring analytical data, although destructive methods were unacceptable. We included methods neglected to date, but widely available in the common archaeological laboratory. Information on the composition of the ceramic matrix, the provenance of inclusions, the techniques used for shaping, firing, operating and discarding are all of key importance for advancing the discussion on the interpretational potential of ceramic anthropomorphic figurines from typological and religionist discourses to analytically-focused discussions supported by hard data. Two serious factors have thus far prevented the widespread use of analytical methods: the destructive nature of the evidential analyses, which is contradictory to heritage protection and general awareness of the value and rarity of such finds. The second factor relates to the prohibitive cost of analyses when applied to a statistically robust number of samples. On the other hand, in the absence of broad mapping of measurable data, we will remain dependent on only individually published analyses of isolated samples, typically from a different culture, period or geographical territory. We believe the use of non- and semi-destructive methods offers a solution. With the aim of achieving the lowest destructive impact, we conducted an analysis of eight ceramic figurines by use-wear analysis, high resolution 3D analysis, portable-X-ray fluorescence (p-XRFmeasurements and microscopy of polished sections. and Příspěvek představuje výsledky analýzy osmi neolitických plastik ze sídliště lengyelské kultury Těšetice-Kyjovice – Sutny. Chceme poukázat na to, že je možné získávat analytická data, přestože destruktivní analýzy jsou nepřípustné. Zapojujeme dosud opomíjené metody, které jsou dostupné v běžných archeologických laboratořích. Informace o složení keramické hmoty, provenienci inkluzí, způsobu tváření, výpalu, používání a skartace jsou zcela klíčové pro posun diskuse o interpretačním potenciálu keramických antropomorfních plastik od typologických a religionistických diskurzů k analyticky zaměřené diskusi, podložené tvrdými daty. Masivnímu nasazení obvyklých analytických metod pro výzkum keramiky dosud brání dva závažné faktory. Především jde o destruktivnost vypovídacích analýz, která naráží na památkovou ochra-nu a obecné povědomí o hodnotě a vzácnosti takových nálezů. Druhým faktorem je cenová nedostupnost analýz při aplikaci na statisticky robustní počet vzorků. Bez plošného zmapování měřitelných dat zůstaneme nicméně odkázáni na pouze jednotlivě publikované analýzy izolovaných vzorků, obvykle z jiné kultury, období nebo geografické oblasti. Domníváme se, že použití nedestruktivních a semidestruktivních metod může být řešením. S cílem co nejmenšího destruktivního dopadu jsme pomocí traseologie, 3D analýzy, p-XRF a mikroskopie nábrusů provedli analýzu na vzorku osmi lengyelských ženských keramických plastik.
The state of knowledge of the Epi-Lengyel settlement of South Moravia is still limited to a few isolated published sites, with a predominant focus on the typological evaluation of pottery. Collections of lithics remain unevaluated or are treated mainly typologically. The inventory of the settlement feature from Lidická Street, Drnholec, Břeclav district, comprising, among other things, 45 lithic pieces, has made it possible to apply modern methods to the evaluation of the collection, elucidating detailed aspects of its use and the depositional context of this function. It is the first-ever collection of Epi-Lengyel lithics in Central Europe studied by use-wear analysis. The results of this analysis show that it is a functionally homogeneous assemblage that was intended for processing animal materials, mainly leather. In terms of the distribution of raw material, there is an absolute orientation towards local sources. In a broader settlement context, the site appears peripheral. and Poznání epilengyelského osídlení na jižní Moravě je dosud omezeno na několika málo izolovaných publikovaných lokalit, s převahou zaměření na typologického vyhodnocení keramiky. Kolekce štípané industrie zůstávají dosud nevyhodnoceny, nebo pojednány převážně typologicky. Inventář sídlištního objektu z Drnholce – Lidické ulice, čítající kromě jiného 45 ks štípané industrie, umožnil aplikovat na studium kolekce moderní metody, které objasňují detailní aspekty jejího používání a depozičních souvislostí těchto funkcí. Jde o vůbec první traseologicky vyhodnocený soubor epilengyelské štípané industrie ve střední Evropě. Z výsledků traseologických analýz vyplývá, že se jedná o funkčně homogenní soubor, který byl určený ke zpracování živočišných materiálů, především kůží. Z hlediska distribuce kamenné suroviny se projevuje absolutní orientace na lokální zdroje. V širším sídelním kontextu se lokalita jeví jako periferní.