In this paper author focuses on mental representation of ethnic and racial groups in Gabčíkovo village in Slovakia. The objective is to show, that to explain ethnic and racial classification, we need to regard two factors. The first one is social interactions. It means the social, cultural, historical and political conditions of social phenomenon. The second is the cognitive processes of the mind: in what ways the human mind operates particular external information. To explain ethnic and racial classification, the author uses the framework of cognitive anthropology, in particular theory of folk sociology.
a1_Quantitative behavioural traits associated with egg-laying, such as the level of selectivity for host-supports and the size of egg clutches, are generally thought to be of great importance for the subsequent survival and development of offspring. These quantitative traits, however, are often difficult to assess reliably by direct observation in the field. This is particularly the case when the insects are very tiny, which is the case for most galling and leaf mining insects. However, a new approach, the "Melba" procedure, allows the indirect inference of these quantitative traits, using easily recorded field-data only. Application of this diagnostic procedure to a large series of samples of beech leaves (Fagus silvatica), harbouring either a leaf miner, Phyllonorycter maestingella (Lepidoptera: Gracillariidae) or one or the other of two galling insects, Mikiola fagi or Hartigiola annulipes (Diptera: Cecidomyiidae) indicates that the leaf miner differs significantly from the two species of galling insect in term of combined values of host-acceptance ratio and average clutch-size, while the two gall-inducing species remain substantially undistinguishable from each other according to these traits. Thus, the galling insects (i) show stronger selectivity for a host than does the miner at any given average clutch-size and (ii) show larger average clutch-size at any given level of selectivity. That is, for at least these three species, the galling insects show a greater level of selectivity when choosing leaves to oviposit on but, then, tend to lay larger egg-clutches. These differences may be due (i) to the gall-inducing process requiring far more of leaf tissues than being simply palatable, which makes it likely that galling species will be more selective in their choice of leaves than leaf miners and (ii) to the capacity of galls to become nutrient sinks, which may help explain why the galling insects laid larger, a2_egg clutches. However, whether these trends can be regarded as general rather specific to this particular case, depends on the outcome of future studies on other groups of insects with similar life histories., and Jean BÉGUINOT.
The aim of the paper is to examine Tichý’s understanding of the term ''assumption''. We show that Tichý distinguishes two approaches to inference: the one-dimensional view that treats inferences as a sequences of logical rules or axioms as well as hypotheses and their logical consequences; and the two-dimensional view specifying inference as a derivation of one entailment from (the set of) another entailment(s). It is claimed that Tichý is right in his critique of Meinong’s concept of assumption as ''assertion without conviction''. Nevertheless, Tichý - in addition to his logical concept of assumption - uses, though unreflectively, also the epistemic concept of assumption. Henceforth, we claim that accepting Tichý’s rejection of the epistemically hypothetical assumptions we couldn’t use logic as an instrument for empirical knowledge enhancement. We believe, to the contrary, that the epistemic assumptions may become a basis for derivations and knowledge enhancement, even though they do not represent necessary truths., Cílem příspěvku je prozkoumat Tichého chápání pojmu ,,předpoklad''. Ukazujeme, že Tichý rozlišuje dva přístupy k závěru: jednorozměrný pohled, který považuje závěry za posloupnost logických pravidel nebo axiomů, jakož i hypotézy a jejich logické důsledky; a dvourozměrný pohled specifikovat závěr jako odvození jednoho entailment od (soubor) jiný entailment (s). Tvrdí se, že Tichý má pravdu ve své kritice Meinongova pojetí předpokladu jako ,,tvrzení bez přesvědčení''. Tichý - kromě logického pojetí předpokladu - používá, i když nereflektivně, i epistemický konceptpředpokladu. Od této chvíle se domníváme, že přijetí Tichého odmítnutí epistemicky hypotetických předpokladů nemohlo být logikou jako nástrojem pro empirické poznání. Naopak věříme, že epistemické předpoklady se mohou stát základem pro odvozování a zvyšování znalostí, i když nepředstavují nezbytné pravdy., and František Gahér ; Lukáš Bielik
Lukowski has argued that, if it is the case that there are actual non-monotonic inferences, they are very hard to find. In this paper, a representative kind of inference that is often considered to be non-monotonic is addressed. Likewise, certain arguments provided by Lukowski to demonstrate that that type of inference is not really non-monotonic are reviewed too. Finally, I propose an explanation of why, despite the fact that the arguments given by him seem to be convincing, it is usually thought that those inferences are not monotonic. In this way, I also try to account for the role that disjunction has in this issue and argue in favor of the idea that we can continue to suppose that the human mind does not ignore the essential requirements of classical logic. and Lukowski argumentoval, že pokud je tomu tak, že existují skutečné nemontotonické závěry, je velmi těžké je najít. V tomto příspěvku je řešen typický závěr, který je často považován za nemontonický. Stejně tak některé argumenty, které poskytl Lukowski k prokázání toho, že tento typ závěru není skutečně nemonotonický, jsou také přezkoumány. Nakonec navrhuji vysvětlení toho, proč navzdory skutečnosti, že jeho argumenty se zdají být přesvědčivé, je obvykle myšleno, že tyto závěry nejsou monotonické. Tímto způsobem se také snažím vysvětlit úlohu, kterou má disjunkce v této otázce, a argumentovat ve prospěch myšlenky, že můžeme i nadále předpokládat, že lidská mysl ignoruje základní požadavky klasické logiky.
Beginning from John Broome’s approach to Enkrasia, the paper quickly moves to giving a condensed presentation of an approach to practical reasoning motivated by a Fregean approach to inference (in theoretical reasoning). The suggested account of practical reasoning avoids using rationality requirements to do explanatory work when accounting for correct reasoning, and thus avoids lots of problems. It is strictly conservative in its approach, and no new inference rules are required for moving from the theoretical to the practical case. It is suggested that we can stick to deductive reasoning when accounting for practical reasoning proper; the crucial premiss from theoretical reasoning about practical matters cannot normally be established this way. The paper moves on to tackle counterarguments to the effect that there will simply be too little correct practical reasoning on the present (deductive) approach. The simple account of correct reasoning has too high a cost, it is argued. The paper meets this objection when it argues that much reasoning is enthymematic or incomplete reasoning. By making specific claims about how there may be practical premisses to which we do not attend even when they are, in some sense, before the mind, the approach is defended., Počínaje přístupem Johna Broomeho k Enkrasii se papír rychle přesouvá k tomu, aby poskytl zhuštěnou prezentaci přístupu k praktickému uvažování motivovanému Fregeanovým přístupem k závěru (v teoretickém uvažování). Navrhovaný popis praktického uvažování se vyhýbá použití požadavků na racionálnost při vysvětlování při správném uvažování a vyhýbá se tak spoustě problémů. Ve svém přístupu je striktně konzervativní a pro přechod z teoretického do praktického případu nejsou nutná žádná nová pravidla odvozování. Navrhujeme, abychom se mohli držet deduktivních úvah, když se budeme zabývat praktickým vysvětlováním; rozhodující předpoklad z teoretického uvažování o praktických záležitostech nemůže být normálně takto stanoven. Příspěvek se zaměřuje na řešení protiargumentů v tom smyslu, že bude existovat příliš málo správných praktických úvah o současném (deduktivním) přístupu. Jednoduchý popis správného uvažování má příliš vysoké náklady, tvrdí se. Příspěvek tuto námitku splňuje, když argumentuje, že mnoho úvah je entymatické nebo neúplné uvažování. Konkrétními tvrzeními o tom, jak mohou existovat praktické předpoklady, kterých se nezúčastníme, i když jsou v určitém smyslu před myslmi, je přístup bráněn., and Olav Gjelsvik
The paper deals with the usefulness of Pavel Tichý’s concept of match between two (or more) constructions for the deduction and inference considerations. Tichý’s preference of the two-dimensional view on inference instead of the one-dimensional view is criticized. The reasons for the implementation of the match concept are elucidated. The logical expressiveness of the match concept is demonstrated through its implementation to the Natural Deduction System explicated in the hyperintensional framework of Transparent Intensional Logic., Příspěvek se zabývá užitečností konceptu shody mezi dvěma (nebo více) konstrukcemi Pavla Tichého pro úvahy dedukce a inference. Tichý preferenci dvojrozměrného pohledu na odvození namísto jednorozměrného pohledu je kritizován. Jsou vysvětleny důvody pro realizaci konceptu shody . Logická expresivita konceptu zápasu je demonstrována jeho implementací do systému přirozeného odpočtu, který je vysvětlen v hyperintenzionálním rámci transparentní intenzivní logiky., and František Gahér ; Lukáš Bielik