Explikácia patrí medzi kľúčové metódy analytickej filozofie. V tejto práci predstavujem návrh explicitného odlíšenia metódy explikácie od jej výsledku. V nadväznosti na prácu Rudolfa Carnapa sa snažím jeho explikačný projekt rozvinúť. Poukazujem na otvorené problémy Carnapovych kritérií adekvátnej explikácie; ukazujem, v čom sa explikácie od definícií líšia, aká je ich logická forma a ktoré explicitné kroky sú typické pre metódu explikácie. Napokon, približujem dôvody, pre ktoré je možné explikáciu (t.j. výsledok explikovania) chápať ako reláciu nahradenia medzi významovou charakterizáciou a definíciou určitého druhu., Explication belongs among the core methods of analytic philosophy. In the paper I propose to distinguish explicitely between the method of explication and its outcome. Building on the explication project of Rudolf Carnap, I attempt to elaborate upon his work. I point out the open issues arising from Carnap's criteria of adequate explication. I present the aspects in which explications differ from definitions, a logical form of explications as well as the explicit steps that are characteristic for the method of explication. Finally, I consider reasons to conceive explication (in the sense of a product of explicating) to be a relation between meaning characterization and an appropriate definition., and Lukáš Bielik.
The paper presents the logical milieu of the Paradox of ravens, identified by Hempel in his Studies in the Logic of Confirmation. It deals with Hempel’s interpretations of Nicod’s criterion of confirmation as well as with its inadmissible consequences. I, subsequently, suggest an epistemological and semantic specification of empirical properties, i.e., of their identity; then I formulate a criterion of the test of properties expressed by empirical hypothesis. Finally, I propose a procedural conception of confirmation by means of the testing procedure schema. The confirmation is, therefore, conceived as an attribute which can be ascribed to a hypothesis through the process of its testing. The methods of testing are central to the hypothesis’s qualifica-tion as confirmed., Příspěvek prezentuje logické prostředí paradoxu havranů, které Hempel identifikoval ve svých studiích v logice potvrzení. Zabývá se Hempelovými výklady Nicodova kritéria potvrzení a jeho nepřípustnými důsledky. Následně navrhuji epistemologickou a sémantickou specifikaci empirických vlastností, tj. Jejich identity; pak formuluji kritérium testu vlastností vyjádřené empirickou hypotézou. Na závěr navrhuji procedurální koncepci potvrzení pomocí schématu testovacího postupu. Potvrzení je proto koncipováno jako atribut, který může být připsán hypotéze v procesu jeho testování. Metody testování jsou ústředním bodem kvalifikace hypotézy jako potvrzené., and Lukáš Bielik
In scientific practice, we find ideal models that rely on a sort of idealization. These ideal-model descriptions are usually construed as distorted representations of some real system. As such, the ideal-model descriptions count as appeals to (scientific) fictions. Here, I present a category of ideal-model descriptions which – even though involving some idealization assumptions – are nevertheless true. These cases come out as puzzling though. On the one hand, they presuppose some misrepresentations of an intended target system; on the other hand, they are true of that target system. and Lukáš Bielik