Pozornost je věnována dvěma v současné době nejvýznamnějším hraničním určovatelům evropského mezinárodního práva soukromého – obvyklému pobytu a bydlišti. Pro účely unijních nařízení z oblasti mezinárodního práva soukromého je jak u obvyklého pobytu, tak u bydliště třeba rozlišovat, zda se jejich určování týká fyzických nebo právnických osob. Článek krátce shrnuje pojetí obvyklého pobytu abydliště fyzických osob a soustředí se na pojmy obvyklého pobytu a bydliště osob právnických.Oba pojmy jsou pro účely mezinárodního práva soukromého ve vztahu k právnickým osobám definovány, jejich definice však vyšší míru právní jistoty účastníků poměrů s mezinárodním prvkem nezajišťují. Obvyklý
pobyt je primárně definován jako místo ústřední správy právnické osoby, bydliště jako místo ústřední správy nebo sídlo nebo hlavní provozovna. Definiční pojmy však v rámci příslušných unijních nařízení již dále vymezeny nejsou. Článek poukazuje na skutečnost, že při současné komplikované struktuře nadnárodních skupin společností, může být velmi obtížné v případě koncernů s jistotou předvídat zejména místo ústřední správy, což se odráží ve větší míře nejistoty ohledně rozhodného práva a mezinárodně příslušného soudu. and The article deals with the two connecting factors currently of most importance in European private international law – habitual residence and domicile. When determining either habitual residence or domicile for the purpose of any of the European Regulations adopted within the framework
of private international law, a distinction must be made between natural and legal persons. The article summarises briefly the concept of habitual residence and domicile of natural persons and concentrates on the notions of habitual residence and domicile as applied to legal persons. It shows that despite the fact that both are defined in Regulations for the purposes of private international law, their definitions do not necessarily mean a higher degree of legal certainty in crossborder relations.Habitual residence is primarily defined as place of central administration of a legal person, domicile as either place of central administration or statutory seat or principal place of business. However, these autonomous terms are not defined or specified any further in the respective EU Regulations. The article further draws attention to difficulties that might appear when determining a place of central administration of a holding company that is part of a complicated supranational corporate structure, leading to a higher degree of legal uncertainty with respect to the law that applies and the court that has jurisdiction.
Článek se zabývá problematikou násilí v rodinách s mezinárodním prvkem, kdy řešením této
konfliktní situace je útěk rodiče s dítětem do země, z níž rodič pochází. Často jsou tyto situace spojeny
zejména se skutečností, že si osoby, které se rozhodnou založit rodinu v zahraničí, neuvědomí všechny
důsledky svého rozhodnutí a nezajímají se o právní režim své životní situace. Nadále se domnívají, že
ačkoliv žijí trvale v zahraničí, stále spadají pod jurisdikci své rodné země a orgány jejich rodného státu jsou
příslušné a schopné řešit veškeré jejich problémy a problematické životní situace. Článek uvádí několik
faktorů, které mohou mít vliv na vznik krizové situace v mezinárodní rodině, stručně definuje mezinárodní
únos dítěte, a rozebírá specifika návratového řízení v případech, kdy v rodině docházelo k domácímu
násilí.Věnuje se rovněž problémům spojeným s dokazováním domácího násilí, k němuž mělo docházet
v jiné zemi, a otázce postavení dítěte jako přímé a nepřímé oběti domácího násilí.V závěru autorky shrnují
doporučený postup, jak řešit problematickou situaci výskytu násilí v rodině s mezinárodním prvkem,
aniž by konflikt ještě musel být vyhrocen řešením mezinárodního únosu dítěte. and The article deals with questions of domestic violence in international families, resulting
in an escape of one parent, together with the child, to the country of origin. These situations are frequently
caused by the fact that those who decide to establish a family abroad do not realize all the
aspects of their decision and are not aware of the legal framework in place. They believe that, although
they live permanently abroad, their marriage is governed by the legal framework of their country of
birth and that their country of origin are capable of to solving their situations. The article names some
factors that can influence the development of a crisis in an international family, it defines shortly
international child abduction and analyses the specificity of return proceedings in the cases where
domestic violence in a family occurs. Also it tackles the problem of evidence of domestic violence
which allegedly happened in a foreign country, as well the question of the position of the child
as direct or indirect victim of domestic violence. Finally, the authoresses recommends a procedure
to solve a problematic situation of domestic violence in an international family, without the need
to escalate the conflict with the international child abduction.
Článek se zabývá problematikou určení místa bydliště dítěte v aktuální právní úpravě. Upozorňuje na pojetí práva určit místo bydliště podle dřívější právní úpravy a především zdůrazňuje možné problémy a otázky, které se v souvislosti s novou právní úpravou mohou vyskytnout.Vedle důvodů, které
mohou ke změně místa bydliště dítěte vést, a následků, které taková změna může přinést jak pro dítě, tak pro rodiče, do jehož péče dítě nebylo svěřeno, se článek zaměřuje na otázky, kterými se soud v řízení o významné záležitosti dítěte bude muset zabývat. Stěžejní část je zaměřena na problém, jak by měl soud ve věci rozhodovat, jak by měl být správně formulován návrh a zda bude řízení o významné záležitosti dítěte vhodným řešením pro všechny situace. Poukázáno je rovněž na problematickou vykonatelnost soudního rozhodnutí o významné záležitosti dítěte. Autorka nastiňuje podobnost řízení o navrácení dítěte v případech mezinárodních únosů dětí a řízení o určení místa bydliště dítěte v případě, že došlo ke změně místa
bydliště dítěte bez souhlasu druhého rodiče.Rovněž je představeno řešení této problematiky podle německého a rakouského práva.V závěru autorka doporučuje možná a vhodná řešení pro předcházení konfliktním situacím. and The article deals with the question of determining the place of residence of a child according to current legislation. It refers to the conception of the right to determine the place of residence according to formal legal regulations and then it highlights possible problems and questions that can occur in connection with the new legal regulation. The article discusses reasons leading to the change of a child’s place of residence and consequences of such a change for the child and for the second parent (the one who doesn’t live together with the child). Then, the article focuses on the questions
the court needs to solve in the proceeding about matters significant for the child. The fundamental part of the article focuses on the following problems: How should the court make decisions, how should the petition be drawn up correctly and whether the proceedings about matters significant
for the child are a suitable solution for these situations. The article also points out problems with feasibility of court decisions in such cases. The authoress mentions the parallel with cases of concerning the return of a child in of the events of international child abductions and court proceeding about the determination of child’s residence in cases when the place of residence changed without second parent approval. At the end, the solution according to the German and the Austrian law is presented. Finally, the authoress recommends possible and suitable solutions for the prevention of conflict situations.