Horní patro obou schodištních věží, zčásti i na západním vnějším průčelí. Na západním a severní průčelí lovecké výjevy se začleněným habsburským znakem drženám dvěma gryfy. Na východní straně lovecké a žánrové scény s bojovým slonem. Na jižní straně nahoře lovecké výjevy a milostný pár (nalevo nahoře), dole historie Jákobova. Na vnější straně na východní fasádě lovecké výjevy., Poche 1977#, 115-117., and Jedno z nejstarších sgrafit v českých zemích, spolu se sgrafity na falci v Horšovském Týně (1550) a na východním štítu Vladislavského sálu (1546).
Edikulový portál s kruhovým záklenkem, v jehož profilaci je svazek omotávaný stuhou. Po stranách pilastry s kandelábrovým ornamentem lemované na vnější straně pletencem. na zalameném kladí nad pilastry vázy, ve vlysu mezi nimi dva gryfové nesou chybějící nápisovou desku. Portál byl na nynější místo druhotně vsazen., Hlobil, Perůtka 1999#, č. 56, obr. s. 144., and Po formální stránce je portál součástí skupiny obdobně koncipovaných portálů z té doby na Olomoucku (Litovel, Langův dům; Olomouc, fragment z Komenia aj.)
Edikulový portál s pravoúhlým ostěním. V pilastrech po stranách kandelábrová ornamentika přerušená štítky s monogramem kameníka (MB). V nadpraží dva gryfové a mezi nimi polopostava měšťana s nápisem "Skrzitek" a štítkem s krejčovskými nůžkami. V zalomeném kladí nad pilastry postavy ženy (nalevo) a muže (napravo), uprostřed pernštejnský znak a znak města lemují nápisovou desku nesenou andělem. V římse rozvilina. Portál byl do podloubí osazen druhotně., Hlobil, Perůtka 1999#, č. 65, obr. s. 152., and Portál je součástí série vytvořené ve čtyřicátých letech místními kameníky jako ohlas portálů Stanislava Thurza, Jana z Pernštejna a portálů v Olomouci a Prostějově.
Fasáda domu je celokamenná, v přízemí dva oblouky arkád se zvlněným středovým pilířem. Tři okna v patře jsou orámována edikulami tvořenými kanelovanými pilastry stojícími na zalamované římse s konzolami pod pilastry. Pilastry nesou zalamované kladí vyplněné vlysem s groteskní dekorací (nad třetím oknem jsou groteskní sfingy), nad ním je zalamovaná římsa nesoucí archivoltu. Nad okny ornamentální vlys s jednorožci, nad vlysem zalamovaná římsa, nad níž jsou půlkruhové nástavce s Tritónem, gryfem a Néreovnou. Nad okny ornamentální vlys s jednorožci, nad vlysem zalamovaná římsa, nad níž jsou půlkruhové nástavce. V nástavci nad prvním oknem zleva je groteskní muž (Tritón), na druhém groteskní gryf a na třetím groteskní žena (Néreovna). Pod podokenní římsou jsou konzoly kanelovaných pilastrů, na pilastry zalamovaná římsa podél celé fasády. Mezi okny postavy rytířů v reliéfu. and Hrubý 2003#, 155-157.
Svislé části ostění oken zdobí kandelábrová ornamentika vyrůstající z vázy na vysoké noze, nahoře v rozích kolčí štíty a akantová rozvilina s groteskami. Dveřní portály (doložené pouze v interiérech) jsou edikulové, s pilastry po stranách zdobenými kandelábrovou ornamentikou. Ve cviklech kruhového záklenku nalevo groteskní Pegas a napravo gryf, kladí zdobí okřídlení putti se štíty v akantové rozvilině, nad zalamovanou římsou korunující kladí je trojúhelníkový tympanon s okřídlenými putti na groteskních delfinech přidržujícími štít s pernštejnským znakem., Hrubý 2003#, 158-162., and Terakotové reliéfy byly vyráběny v jedné dílně podle jednotného vzoru v ohromném množství, mnoha stovek kusů.
Dlaždice z pálené hlíny s motivem gryfa., Kotalík 1982#, s. 76, č. k. 27., and Pochází z podlahy kostela sv. Vavřince na Vyšehradě (1061 - 1092), toto zobrazení bylo ve starověku velmi rozšířené, v raném středověku je symbolem dokonalosti, nesmrtelnosti, přeneseně též symbolem Krista. Motivy zvířat, převzaté z antického umění, v širším smyslu symbolizovaly v křesťanské symbolice boj dobra se zlem.
Portál má ornamentální ostění s vloženou úponkou s rozetami, nad ním vlys oddělený vejcovcem. Vlys je nahoře zakončený římsou s vejcovcem a zubořezem, ve vlysu úponka a gryfové držící z obou stran štít, ocas gryfů přechází v úponkový ornament. Portál souvisí s aktivitou Elišky z Melic (+1494), manželky Ctibora Tovačovského z Cimburka., Hlobil, Perůtka 1999#, č. 299, obr. 388., and První doklad antikizujícího portálu s ornamentálními pásy na ostění a s reliéfní výzdobou kladí. První doklad gryfů jako štítonošů.