Soubor litých bronzových opaskových kování. Čtyři nákončí s úponkou a kruhová kování s figurálním motivem (Nereida jedoucí na mořské obludě)., Lutovský 2001#, 78., and Archeologický nález z lokality Hevlín (Znojmo). Jeden z nejstarších příkladů antikizujících ornamentálních motivů v našich archeologických nálezech. Ornament je inspirován antickou rostlinnou úponkou (akant). Figurální motiv představuje Nereidu jedoucí na hippokampu. Jsou to motivy, které se často objevovaly na textilních nášivkách zdobících antické tuniky (dochovány pouze z Egypta, tzv. koptské textilie). Nález je zařazen mezi výrobky slovansko-avarské kultury. Soudí se, že jsou to výrobky pozdně antických a byzantských dílen, které se přizpůsobily vkusu Avarů, ale patrně to byli i domácí tvůrci, kteří se mohli byzantskými motivy inspirovat.
Svislé části ostění oken zdobí kandelábrová ornamentika vyrůstající z vázy na vysoké noze, nahoře v rozích kolčí štíty a akantová rozvilina s groteskami. Dveřní portály (doložené pouze v interiérech) jsou edikulové, s pilastry po stranách zdobenými kandelábrovou ornamentikou. Ve cviklech kruhového záklenku nalevo groteskní Pegas a napravo gryf, kladí zdobí okřídlení putti se štíty v akantové rozvilině, nad zalamovanou římsou korunující kladí je trojúhelníkový tympanon s okřídlenými putti na groteskních delfinech přidržujícími štít s pernštejnským znakem., Hrubý 2003#, 158-162., and Terakotové reliéfy byly vyráběny v jedné dílně podle jednotného vzoru v ohromném množství, mnoha stovek kusů.
Fasáda byla bohatě zdobena terakotovými reliéfy. V ornamentice se objevuje akantová rozvilina, kandelábrová ornamentika., Chotěbor 1995#., Hrubý 2003#, 158., and Nejstarší doklad terakotové architektonické plastiky v pernštejnském prostředí, zhruba ze stejné doby jsou obdobně pojaté reliéfy z pernštejnského zámku ve Velkém Meziříčí.
Portál v průčelí kostela, jsou zachovány architektonické články: členité archivolty s bohatou figurální sochařskou výzdobou (pouze jeden sloup byl doplněn koncem 19. století)., Svoboda 1978#, 104., Bažant 2000#, 52-54., and Z antického tvarosloví přecházejí do českého umění dekorativní motivy (akant, meandry; jako celek též korintská hlavice, různě modifikovaná). Prvořadým příkladem variant korintských sloupků je portál ze Záboří. Rostlinné motivy jakoby rozčeřené větrem, který je rozvinul do prostoru ( Svoboda 1978, 104). Motiv se poprvé objevuje ve 2. st. po Kr., byl populární až do 6. století (Ravenna). Zdánlivě dekorativní hříčka má patrně hlubší smysl, evokuje živou rostlinu, která se kolébá ve větru. Horizontálně rozevláté korintské hlavice vyvazují akant z jeho vertikality, a tedy i tektonické funkce, listy navozují dojem, že rostlina stále žije. Antický motiv byl znovu oživen až v karolínské epoše. Oživení antického motivu v 11.-12. století dokládají hlavice (celkem 21), většinou ze Svaté země, kde zdobily rotundu Božího hrobu v Jeruzalémě, ale také z Itálie a Francie, odkud patrně pocházel autor tohoto portálu