Figurální výzdoba zdí zelené světnice. V jedné z lunet je zobrazen lov na jelena, v pozadí hrad Blatná. Chlap s cepem, muž s pohárem, mladík s kuší, divá žena s loutnou, muž s kyjem, diví mužové, hudebník., Chadraba 1984#, 568-569., Poche 1982#, s. 453., and První malba české krajiny, možná i první politické karikatury v nástěnném malířství českých zemí. Postavy jsou interpretovány jako masopustní maškary. Vzhledem k tomu, že výzdobu nechal zhotovit příslušník umírněného křídla katolického panstva Lev z Rožmitálu, je možné uvažovat i o karikatuře husitů. Mohl jej představovat muž v selském oblečení a se zuřivým výrazem v tváři, který zdvihá výhrůžně cep. Na humorný charakter výjevu ukazuje jeho umístění - postava v životní velikosti je namalovaná na zdi dveřního výklenku tak, že se objevila teprve tehdy, když za sebou příchozí zavřel dveře. V Blatné najdeme i protějšek selského buřiče, představuje jej jednak muž s pohárem umístěný na zdi dveřního výklenku tak, že příchozího vítá, jednak vedle něj stojící muž v módním oblečení, který míří puškou na čápa. Další archaický bojovník, tentokrát s velkým palcátem, je zobrazen na zdi místnosti. Nad těmito postavami umístěnými v nejnižším výzdobném pásu jsou zobrazena katolická témata - výjevy ze života P. Marie, Krista a světců.
Horní patro obou schodištních věží, zčásti i na západním vnějším průčelí. Na západním a severní průčelí lovecké výjevy se začleněným habsburským znakem drženám dvěma gryfy. Na východní straně lovecké a žánrové scény s bojovým slonem. Na jižní straně nahoře lovecké výjevy a milostný pár (nalevo nahoře), dole historie Jákobova. Na vnější straně na východní fasádě lovecké výjevy., Poche 1977#, 115-117., and Jedno z nejstarších sgrafit v českých zemích, spolu se sgrafity na falci v Horšovském Týně (1550) a na východním štítu Vladislavského sálu (1546).
V místnosti Červené věže na jedné stěně ptačí sněm, pod ním zemský soud království českého, nápisové pásky identifikovaly účastníky buď jako individuality, nebo podle funkce. Na dalších stěnách lov, veduta města či zámku, pekař sázející chleba, žena v okně atd. Malby jsou velmi poškozené., Homolka 1985#, 298-300., and První zobrazení zemského soudu v umění českých zemí.
V sále Červené bašty opevnění vodního hradu byly odhaleny nástěnné malby se světskou tematikou (1490-1500) turnaje, zápas, hostina s tancem?, zátiší s loveckou kuší - trompe l´oeil, v tomto kontextu též vyobrazení Paridova soudu (poškozeno)., Poche 1980#, s. 513-514, 524., and Jeden z prvních dokladů světských žánrových výjevů v monumentální nástěnné malbě.
V sále Červené bašty odhaleny nástěnné malby se světskou tematikou (1490-1500) turnaje, zápas, hostina s tancem, zátiší s loveckou kuší - trompe l´oeil, v tomto kontextu též vyobrazení Paridova soudu (poškozeno)., Poche 1980#, s. 513-514, 524., and Jeden z prvních dokladů světských žánrových výjevů v monumentální nástěnné malbě.
V sále Červené bašty odhaleny nástěnné malby se světskou tematikou (1490-1500) turnaje, zápas, hostina s tancem, zátiší s loveckou kuší - trompe l´oeil, v tomto kontextu též vyobrazení Paridova soudu (poškozeno)., Poche 1980#, s. 513-514, 524., and Jeden z prvních dokladů světských žánrových výjevů v monumentální nástěnné malbě.
Taneční síň (nebo též Svatební či Kurfiřstká) v západním křídle královského hradu. Zobrazeno pět tanečních párů při tanci "bas dans" (nízký tanec). Nad tanečním výjevem čtyři kurfiřti, první je král český, druhý falckrabě rýnský, dále vévoda saský a markrabě braniborský. Malba necitlivě restaurována v 80tých letech 19. století Petrem Maixnerema Bohumírem Roubalíkem., Poche 1982#, 375-380., and Jeden z prvních dokladů světských žánrových výjevů v monumentální nástěnné malbě. Malba taneční scény snad provedena podle dřevořezu z Schedelovy kroniky (Chronicum mundi, Norimberk 1493).