Search

Start Over Subject grottesca

1. Český Krumlov, Dlouhá 32, sgrafito

Creator:
anonym
Type:
sgrafito
Subject:
prospettiva, grottesca, and ritratto
Description:
Na fasádě jsou v úrovni štítu rozmístěny iluzivní imitace architektonických prvků - bosování, vejcovec, perlovec, motiv kandelábru. Na pravé straně jsou v dolní části štítu arkády zdobené kandelábrovým ornamentem s groteskní tváří vousatého starce, v levé arkádě žena a muž. Z figurálních sgrafit mezi okny patra je zachován jenom trubač na pravé straně fasády označený jako Gregor.
Rights:
autorská práva www.olympos.cz

3. Exemplum: Grotesca.

Subject:
grottesca and grottesche
Description:
Dacos 1969#., Zamperini 2008#., and V antice bylo směšné integrální součástí vážného, ale bylo mu striktně podřízené, jak to radikálně formuloval Platón v Zákonech (816d-e). To se projevilo i ve výtvarném umění, kde bylo komické a fantastické vždy odsunuto na okraj, často doslova - do ornamentálního rámování. Tato tradice přežívala ve středověkém umění. Od 80. letech 15. století, kdy byl v Římě objeven Domus Aurea, palác císaře Nerona, byli umělci konfrontováni s prvotřídní ukázkou antické groteskové dekorace. Objevené místnosti byly pod zemí, odtud název "grottesca" odvozený od italského názvu sklepa, "grotto". Vůbec první interiérová výzdoba napodobující Domus Aurea vznikla ihned po jeho objevení (Pinturicchio, kaple Bufalini v S. Maria in Aracoeli v Římě). Další významnou zakázkou byla Pinturicchiova výzdoba knihovny v katedrále v Sieně z roku 1501 objednaná kardinálem Piccolomini. V této objednávce se poprvé objevuje termín "grottesche", jejichž rychlé rozšíření v prvních desetiletích 16. století bylo důsledkem působení Raffaela a jeho školy (Perin del Vaga, Giulio Romano a další). V 60. letech 16. století se objevují první odkazy na antický žánr žertovných fantastických obrázků známých jako "grylly," který vytvořil okolo roku 330 před Kr. Antifilos (Plinius, Kapitoly o přírodě 35, 114, srov. též Quint. inst. 12, 10, 6). Grotesky a grylly byly nejen odlehčujícím prvkem sloužícím k obveselení, ale byly chápány i jako fantastické obrazy vystihující díky svojí neskutečnosti pravou podstatu světa, a proto Pirro Ligorio v rukopise "Libro dell'Antichita" připisuje antickým groteskám závažný symbolický význam. Grotesky demonstrují totalitu světa, jednotu přítomnosti, snového bezčasí a legendární minulosti. Groteskní výjevy v jednotícím vegetabilním rámci a fantastické architektuře byly chápány jako encyklopedické shrnutí všech možných vztahů a významů.
Rights:
autorská práva www.olympos.cz

5. Jaroměřice nad Rokytnou, zámek, antická božstva a alegorie

Creator:
Hertzog, Anton Franz and Messenta, Francesco
Publisher:
Questenberk, Jan Adam
Type:
nástěnná malba
Subject:
grottesca
Description:
Taneční sál. Nástropní malba, na zdech mezi okny střídavě s ornamentální dekorací (putti, opice, zvířata, rozviliny s groteskami) s vázami postavy antických bohů a alegorií. Pod stropem na straně vchodu do sálu dvojice Merkur (kaduceus, okřídlená čapka a střevíce) a Minerva (kopí, přilba a štít). Na protější straně Apollón (lyra) drží na stuze lva, vedle Diana (srpek měsíce). Pod nimi mezi okny alegorie Vítězství (vavřínový věnec, křídla, kopí) a Šlechetnost (soška Minervy, kopí). Na stěnách stojící figury. Východní stěna: žena s granátovým jablkem, vousatý okřídlený muž s kosou - Saturn (Čas), žena s mečem a kotlíkem s plameny - Stálost ?. Západní stěna: nahá ženská figura pravice drží sluneční terč, levá noha spočívá na globu - Pravda, nahý mladík ? s rohem hojnosti, kopí, věnec na hlavě, nahý Herkules, lví kůže, kyj, jablko v levé ruce - Hrdinství., Hosák, Zemek 1981#, 112-115., Samek 1999#, s. 25., Zbranková 2006#, 22-32., and Autoři maleb F. A. Findt, A. Hertzog a F. Messtenta. Antická inspirace je patrná nejen na ikonografii výzdoby, ale i v dekoraci v podobě grotesek - provázání reálných figur s fantastickými živočichy. Alegorické figury představují ctnosti.
Rights:
autorská práva www.olympos.cz

8. Pardubice, Terakotová ostění

Creator:
anonym
Type:
plastika terakotová
Subject:
acanthus, grottesca, Pegasus, gryps, putto, and delphinus
Description:
Svislé části ostění oken zdobí kandelábrová ornamentika vyrůstající z vázy na vysoké noze, nahoře v rozích kolčí štíty a akantová rozvilina s groteskami. Dveřní portály (doložené pouze v interiérech) jsou edikulové, s pilastry po stranách zdobenými kandelábrovou ornamentikou. Ve cviklech kruhového záklenku nalevo groteskní Pegas a napravo gryf, kladí zdobí okřídlení putti se štíty v akantové rozvilině, nad zalamovanou římsou korunující kladí je trojúhelníkový tympanon s okřídlenými putti na groteskních delfinech přidržujícími štít s pernštejnským znakem., Hrubý 2003#, 158-162., and Terakotové reliéfy byly vyráběny v jedné dílně podle jednotného vzoru v ohromném množství, mnoha stovek kusů.
Rights:
autorská práva www.olympos.cz

9. Pardubice, zámek, velký portál

Creator:
anonym
Publisher:
z Pernštejna, Vojtěch
Type:
plastika architektonická
Subject:
aedicula, grottesca, putti, Triton, and Nereis
Description:
Edikulový portál z místního pískovce s bohatou sochařskou výzdobou, jež zčásti přechází ve volnou plastiku. Má kruhový záklenek s květovými kazetami v podhledu, ve cviklech bohatě zdobených listovím jsou okřídlení putti nesoucí kolčí štíty se znaky, kolčí štít je rovněž před svorníkem. Edikula je dvojitá, v pozadí jsou iónské pilastry, před něž jsou předloženy korintské polosloupy s kuželkovými dříky. Nad nimi je zalamované kladí, na jehož spodní straně jsou kazety s květy uprostřed. Na zalomené části vlysu nad sloupy jsou váza, ve vlysu mezi nimi je nápisová deska v rozvilinové ornamentice, do níž je nalevo zakomponována groteskní akantová žena (Néreovna) a napravo akantový muž (Tritón). Nad kladím je archivolta s rozvilinou se zakomponovanými čtyřmi putti v tunikách, uprostřed je kolčí štít za pernštejnským znakem, na helmu býčí hlava. Na obou stranách archivolty jsou putti s rolverkobvými štíty, nalevo se znakem Pernštejnů. Podle nápisu je portál z roku 1529 a na nynější místo byl osazen roku 1541., Hrubý 2003#, 131-140., and Portál má analogie především v portálu v Chomutově (1530). Edikulové portály s archivoltou jsou typické pro Toskánsko. Baňkovité sloupy odvozené z antického uměleckého řemesla byly populární v severní Itálii po celé 15.-16. století (Lombardie, zejména Como a Lugano), po roce 1500 se dostávají na sever od Alp a v českých zemích se prosadily ve dvacátých letech 16. století. Válcové sokly s plastickým dekorem oddělené od sloupu římsou jsou benátským motivem, pro tuto oblast je rovněž typická profilace archivolty a žlábkování říms.
Rights:
autorská práva www.olympos.cz

10. Praha, Hrad, sbírky, terakoty z Pernštejnského paláce

Publisher:
z Pernštejna, Jaroslav
Type:
plastika terakotová
Subject:
putto, grottesca, and Triton
Description:
Fragmenty nálezů ostění oken a dveří, celkem nalezeno 566 zlomků terakotových článků třiceti sedmi typů. Byla rekonstruována dekorace ostění malého okna v přízemí paláce, parapetní římsa, ostění portálu nebo pilastr tří typů. Obložení portálové niky (vertikální spojka): motiv kandelábru, (zdola - dvojice putti, polopostava muže a ženy, okřídlená hlavička, antický pancíř). Záklenek nadpraží: dekorativní rozviliny se zvířecími motivy, lev zápasící s okřídleným drakem. Zlomky pilastru nebo ostění s motivem kandelábru s plochými mísami a figurami: (zdola - trojice putti s píšťalami, na mísách stojící nebo sedící dvojice putti nesoucích různé předměty, misky, květinu, nádobu s víčkem. Zlomek terrakotového pilastru s kandelábrovým motivem s rostlinnými motivy a plochými mísami. Zlomek klenáku terrakotové archivolty s motivem puttiů hrajících si s kozorohem. Zlomek s motivem mořské panny (okřídlená ženská postava s rozeklaným rybím ocasem), s motivem Tritóna s ocasem. Zlomek s motivem překřížených těl dvou delfínů, zápasící s putti. Zlomek panelu s motivem dvou mužů nesoucích ovoce na tyči. Zlomek s motivem ženy nesoucí pohár. Zlomek s motivem muže ozbrojeným šavlí, lukem a štítem, zápasník s kyjem a štítem). Zlomek s levou nohou putta (rekonstrouváno jako putti nesoucí na hlavách mísy s ovocem, v terénu za nimi vegetace a koza pojídající hrozen na vinném keři)., Kotalík 1982#, 89; Chotěbor, Durdík 1995#., and Jedná se o velmi kvalitní dílo, jehož autorem byla patrně Ital, nebo nějaký důkladně vyškolený místní tvůrce. Podle Krčálové (1985, s. 72-73, pozn.7) někdo z umělců činných v Praze na Letohrádku královny Anny, ale na této památce nejsou žádné přímé analogie s terakotovými reliéfy.
Rights:
autorská práva www.olympos.cz