Předmětem studie je obecná problematika vztahu mezi obrazem a jeho referentem, resp. referentem obrazu, obrazem samým a jeho recipientem. Je-li malba principiálně intencionální v tom smyslu, že zobrazení referentu malby závisí na původci této malby a jeho přesvědčení, a je-li fotografie principiálně kauzální v tom smyslu, že se intence původce do vztahu mezi referentem a jeho snímkem promítá jen na (formální i obsahové) technologické rovině, jedná se o dva typy obrazu, předpokládající rozdílný způsob vnímání a interpretace. Je tomu tak skutečně a je tomu tak nutně? Na příkladu ikony jako hraničního typu obrazu se ukazuje, že fotografie má přinejmenším potenciál dosahovat podobné úrovně psychologické iluzivnosti jako malba. Je-li tomu tak, lze snad oprávněně předpokládat, že je fotografie schopna fikčního účinku srovnatelného s fikčním účinkem malby. Cílem studie je tento předpoklad dále prozkoumat s ohledem na epistemologický rámec věci. and The subject of a study is a general issue of the relationship between the image and its referent, respectively between referent of the image, the image itself and its recipient. If a painting is fundamentally intentional in the sense that its referent display depends on the agent of this painting and his beliefs, and if a photograph is principally causal in the sense that the intentions of the agent are projected into the relationship between the referent and the image only at the technological level, these are two types of images, assuming a different way of perception and interpretation. Is it so? And is it so necessarily? The example of an icon as borderline type of image shows that a photograph has at least the potential to achieve similar level of psychological illusion of a painting. If so, it is perhaps reasonable to assume that the photographic image is able to attain the fictional effect comparable to the effect of a painting. The study aims to further explore this assumption with regard to the epistemological framework.