Biologie dekompozitorů byla vždy tak trochu na druhé koleji širšího vědeckého i veřejného zájmu. Není se trochu čemu divit – než se přehrabovat v něčem nevábném, je pohodlnější pozorovat zvířata na rostlinách či jejich predátory. Nicméně dekompozitoři si naši pozornost zaslouží už jen tím, že po nás uklízejí, ať jde o kontinuální úklid koprofágů, tak o jednorázový úklid, který po nás provedou nekrofágové, a tím pomáhají udržovat to krásné a přitažlivé v chodu a stabilitě. Z koprofágů se již od věků pyramid těší jisté pozornosti koprofágní brouci, nicméně za poslední léta o nich v naší literatuře mnoho slyšet nebylo. Cílem tohoto článku je tedy představit širší veřejnosti tyto koprofágní brouky s jejich osobitou a zajímavou ekologií, která zajímavě ovlivnila jednu lidskou kulturou., Dung beetles are introduced as an important and interesting ecological group. Their ecology, what they eat and their impact on human culture and society are reviewed. Although they are no longer considered to be a deity, dung beetles still prove to be highly beneficial for both nature and human society, thanks to their degradation of dung., and František Xaver Jiří Sládeček.
Agrolesnické systémy v tropických oblastech nabízejí možnost, jak zajistit trvale udržitelnou produkci na obdělávaných pozemcích, a často představují jediný zalesněný ekosystém v okolní odlesněné krajině. Tento článek se věnuje problematice agrolesnictví v tropech se zaměřením na kávové plantáže pěstované v Peru., Agroforestry systems present a way to keep sustainable production in cultivated areas, especially in the tropical zone. At the same time it is often the only forested ecosystem in otherwise deforested landscape. This article is about agroforestry in tropical areas, with the focus on coffee (Coffea) plantations in Peru., and Lenka Ehrenbergerová.
Halančíci rodu Nothobranchius jsou přizpůsobeni životu v periodických vodních tůních v afrických savanách. Období sucha přežívají v embryonální fázi vývoje. V současné době se rozeznává přes 60 druhů halančíků rodu Nothobranchius, kteří žijí v travnatých savanách a řídkém sezonním lese v širokém pásu východní Afriky. Druh N. furzeri se stal modelovým organismem pro výzkum stárnutí a věnují se mu v několika laboratořích v Evropě, USA a Asii. Náš výzkum se zaměřuje hlavně na evoluční ekologii tří druhových komplexů tohoto rodu v oblasti jižního a středního Mosambiku., Killifish from the genus Nothobranchius are adapted to temporal pools in African savannahs. They survive the dry phase as dormant eggs and develop rapidly after the onset of rainy season. There are about 60 species of Nothobranchius distributed throughout Eastern Africa. One species group became a model for studies on ageing. Our current field and laboratory research on annual Killifish from Mozambique is reviewed and particular studies on their ecology and evolution are highlighted., and Martin Reichard.
a1_Studie se zabývá zapojením a účastí Československa v Mezinárodním biologickém programu (MBP) a snaží se zhodnotit jeho vliv na ,,ekologizaci'' československých věd spjatých s environmentální problematikou. Mezinárodní biologický program, realizovaný v letech 1964 až 1974, autorka charakterizuje jako jeden z největších a nejdůležitějších globálních výzkumných projektů ve dvacátém století, které se věnovaly životnímu prostředí člověka na Zemi. Zaštiťovalo jej UNESCO a Mezinárodní rada vědeckých unií (International Council of Scientific Unions - ICSU) a jeho cílem bylo monitorovat přírodní procesy a změny životního prostředí. Program byl připravován v období Chruščovova tání v Sovětském svazu, spuštěn byl v čase mezinárodních krizí studené války a ukončen byl v údobí détente, což poznamenalo nejen jeho průběh, ale i definici oblastí výzkumu, kde východní a západní blok prosazovaly vlastní priority. Socialistické státy pod vedením SSSR se účastnily programu s hlavním cílem využít poznatky biologických i jiných věd k maximalizaci zisku přírodního bohatství za cenu minimální devastace životního prostředí, zatímco kapitalistické země usilovaly především o preventivní přístup k ochraně přírody., a2_Autorka tvrdí, že Mezinárodní biologický program v Československu stimuloval zájem vědců o problémy životního prostředí a do jisté míry zaplnil prostor, který se v biologických vědách uvolnil díky procesu destalinizace a v rámci politiky ,,omezeného internacionalismu'', jež vedla k otevření mezinárodní vědeckotechnické spolupráce přes železnou oponu. Studie popisuje institucionalizaci Mezinárodního biologického programu v Československu, jehož slibný průběh a mezinárodní aspirace zde přerušila takzvaná normalizace po roce 1968, a její následné rozdvojení mezi Československý národní komitét pro MBP a katedru MBP na Vysoké škole zemědělské v Brně, s rozdílným vztahem k politické moci i mezinárodní legitimitou. Mezinárodní biologický program podle autorky přinesl napojení na globální vědecké infrastruktury včetně nově zřízených monitorovacích sítí a přispěl k etablování nových badatelských témat i ke vzniku nových vědeckých struktur (jako byla Ekologická sekce Biologické společnosti ČSAV), které sehrály aktivní roli v ochraně životního prostředí a při formování občanské společnosti v Československu v osmdesátých letech minulého století., a1_The study deals with Czechoslovakia involvement and participation in the International Biological Program (IBP) and attempts to assess its effect on the ''ecologization'' of environmental sciences in Czechoslovakia. The authoress characterizes the International Biological Program which was taking place between 1964 and 1974, as one of the largest and most important global research projects dedicated to the living environmental of man on the Earth in the 20th century. Held under the auspices of UNESCO and the International Council of Scientific Unions (ICSU), its objective was to monitor natural processes and environmental changes. It was prepared during the period of Khrushchev Thaw, launched at the time of international crises of the Cold War, and it ended during the period of détente, which circumstances affected not only its course, but also defined areas of research where the Western and the Eastern Blocs were furthering their own respective priorities. The principal goal of socialist countries parcicipating in the program under the leadership of the Soviet Union was to use knowledge of biological and other sciences to maximize the exploitation of natural resources at the expense of minimum devastation of the environment, while capitalist countries were predominantly striving for a preventive approach to environmental protection., a2_The authoress claims that the International Biological Program stimulated the interest of scientists in environmental issues and to some extent filled the space which had opened for biological sciences thanks to the process of de-Stalinization and the policy of ''limited internationalism'' leading to international scientific cooperation across the Iron Curtain. The study describes the institutionalization of the International Biological Program in Czechoslovakia, showing how the program´s promising progress and international aspirations were disrupted by the so-called normalization after 1968 and its later splitting between the Czechoslovak National IBP Committee and the IBP Department of the University of Agriculture in Brno, each of which had a different relation to political powers-that-be and a different international legitimacy. According to the authoress, the International Biological Program provided a link to global scientific infrastructures, including newly established monitoring networks, and contributed to the establishment of new reserch topics and new scientific structures (such as the Ecological Section of the Biological Society of the Czechoslovak Academy of Sciences), which played an active role in environmental protection and in the formation of the civic society in Czechoslovakia in the 1980s., Doubravka Olšáková., and Obsahuje bibliografii a bibliografické odkazy
Článek shrnuje současné znalosti o distribuci ryb a její dynamice v našich přehradních nádržích. Především jsou popsány změny distribuce ryb v průběhu a mezi několika důležitými obdobími, jako je třecí období, období sběru potravy a zimní období. Dále je diskutován přínos současného rozvoje metodik vzorkování ryb k porozumění jejich distribučních vzorců., This paper summarizes current knowledge of fish distribution and its dynamics in Czech water reservoirs. The dynamics of fish distribution is described during the three periods, including spawning, feeding and wintering. And the importance of current fish sampling technique innovations for understanding fish distribution patterns is also discussed., and Martin Říha a kolektiv autorů.
Field trials under rain-fed conditions at the International Center for Tropical Agriculture (CIAT) in Colombia were conducted to study the comparative leaf photosynthesis, growth, yield, and nutrient use efficiency in two groups of cassava cultivars representing tall (large leaf canopy and shoot biomass) and short (small leaf canopy and shoot biomass) plant types. Using the standard plant density (10,000 plants ha-1), tall cultivars produced higher shoot biomass, larger seasonal leaf area indices (LAIs) and greater final storage root yields than the short cultivars. At six months after planting, yields were similar in both plant types with the short ones tending to form and fill storage roots at a much earlier time in their growth stage. Root yield, shoot and total biomass in all cultivars were significantly correlated with seasonal average LAI. Short cultivars maintained lower than optimal LAI for yield. Seasonal PN, across cultivars, was 12% greater in short types, with maximum values obtained in Brazilian genotypes. This difference in PN was attributed to nonstomatal factors (i.e., anatomical/biochemical mesophyll characteristics). Compared with tall cultivars, short ones had 14 to 24 % greater nutrient use efficiency (NUE) in terms of storage root production. The lesser NUE in tall plants was attributed mainly to more total nutrient uptake than in short cultivars. It was concluded that short-stemmed cultivars are superior in producing dry matter in their storage roots per unit nutrient absorbed, making them advantageous for soil fertility conservation while their yields approach those in tall types. It was recommended that breeding programs should focus on selection for more efficient short- to medium-stemmed genotypes since resource-limited cassava farmers rarely apply agrochemicals nor recycle residual parts of the crop back to the soil. Such improved short types were expected to surpass tall types in yields when grown at higher than standard plant population densities (>10,000 plants ha-1) in order to maximize irradiance interception. Below a certain population density (<10,000 plants ha-1), tall cultivars should be planted. Findings were discussed in relation to cultivation and cropping systems strategies for water and nutrient conservation and use efficiencies under stressful environments as well as under predicted water deficits in the tropics caused by trends in global climate change. Cassava is expected to play a major role in food and biofuel production due to its high photosynthetic capacity and its ability to conserve water as compared to major cereal grain crops. The interdisciplinary/interinstitutions research reported here, including, an associated release of a drought-tolerant, short-stem cultivar that was eagerly accepted by cassava farmers, reflects well on the productivity of the CIAT international research in Cali, Colombia., and M. A. El-Sharkawy, S. M. de Tafur