Hradiště Vladař v západních Čechách dlouho unikalo soustředěné pozornosti archeologů. V posledních letech zde probíhá výzkum, jehož podstatným aspektem se stala účast přírodovědců různého zaměření. Důvodem jsou ideální podmínky pro podobnou mezioborovou spolupráci – kromě tradičních archeologických situací můžeme k paleoenvironmentálním analýzám využít výplň umělé vodní nádrže, která se nachází uprostřed hradištní akropole. Nádrž poskytla souvislý sedimentární záznam s množstvím dobře zachovaných biologických pozůstatků, přičemž nejstarší vrstvy vznikly na přelomu 5. a 4. stol. BC. V té době byl zkoumaný prostor téměř zcela odlesněn a intenzivně zemědělsky využíván. Na samém sklonku 3. stol. BC došlo k částečnému opuštění hradiště; doklady předchozího masivního osídlení mizí. Na přelomu letopočtu bylo hradiště opuštěno zcela a proběhla vegetační sukcese k zapojenému lesu. V 6. stol. n. l. nastoupila nová vlna kolonizace, která vyvrcholila později vznikem vrcholně středověké kulturní krajiny. Popsaný proces se podařilo podrobně zdokumentovat přírodovědnými metodami i s některými detailními vhledy do struktury a fungování pravěké krajiny. Datování se opírá výhradně o radiokarbonovou chronologii, doplněnou v některých obdobích o nálezy keramiky. and The large fortified hilltop site of Vladař (W Bohemia, Czech Republic, 50° 05’ N, 13° 13’ E) is being studied intensively during recent years by means of environmental archaeology. Palaeoecological methods play a crucial role in this effort; these include analyses of pollen, green algae, Cladocera and other microfossils, plant macroremains (including charcoal and wood) and chemical analyses. This investigation is enabled due to the existence of an artificial water reservoir situated in the middle of the large acropolis. A continuous sedimentary record in the form of well-preserved biological remains starts ca. 400 BC. Absolute dating is based on radiocarbon chronology and is complemented by archaeological finds in some instances. During the oldest documented period, the hillfort has been settled by a considerable number of permanent inhabitants. The site and the surrounding landscape has been almost completely deforested and used for diverse agricultural practices. The site has been partly abandoned by the end of the 3rd century BC. Total abandonment is dated around 0 BC/AD. Natural succesion started at that time, leading to the development of natural forest communities. During the 6th century AD, a new wave of colonization reached the region, culminating at the onset of the High Medieval period.
Článek je příspěvkem k poznání organizace hrnčířského řemesla v době laténské na základě vyhodnocení provenience a technologie výroby keramiky související s nálezy hrnčířských dvoukomorových vertikálních pecí v laténském sídelním regionu na Chrudimsku. Metodickým základem je petrografická, technologická a geochemická analýza systematicky propojená s archeologickým vyhodnocením keramiky. Analýza ukázala, že region byl pokryt relativně hustou sítí hrnčířských dílen využívajících při výrobě keramiky kombinaci užití hrnčířského kruhu a výpalu ve dvoukomorových vertikálních pecích. Ve sledovaném regionu lze odlišit distinktivní technologické tradice předávané v sítích specializovaných výrobců. Výsledky poukazují na to, že mapování produkce konkrétních hrnčířských dílen pouze na základě morfologických a technologických znaků může být zavádějící. Zatímco tvary, výzdoba a technologie výroby odrážejí technologickou tradici rozšířenou v síti neznámého počtu dílen, teprve geochemická a petrografická provenienční analýza umožňuje mapovat produkci konkrétní dílny. and The article is a contribution to understanding of the organisation of the pottery craft in the La Tène period, based on an assessment of the provenance and technology of pottery production linked to finds of two-chamber vertical pottery kilns in the La Tène settlement region near the confluence of the Elbe and Chrudimka rivers. The methodical foundation of the study is a petrographic, technological and geochemical analysis systematically connected with the archaeological evaluation of the pottery. The analysis showed that a relatively dense network of pottery workshops utilising the pottery wheel and the two-chamber vertical kiln had been spread across the Chrudim region. A distinctive technological tradition shared in a network of specialised producers can be distinguished in the studied region. The results reveal that mapping the production of specific pottery workshops solely on the basis of morphological and technological traits can be misleading. While forms, decoration and production technology reflect the technological tradition passed along in a network of an unknown number of workshops, it was the geochemical and petrographic origin analysis that made it possible to map the production of a specific workshop.
Pohřební obyčeje doby železné procházely postupnými proměnami, které někdy prozrazují významné zvraty odehrávající se v tehdejší společensko-duchovní sféře. Ve vývoji pohřebního ritu doby železné lze pozorovat jak společné rysy, tak i rozdíly mezi západem a východem Evropy. Pozornost je zaměřena zvláště na rozdíly mezi západní a východní částí střední Evropy, které od stupně LT C2 nápadně vystupují do popředí a zřejmě souvisí s radikální změnou náboženských představ ve východní části střední Evropy. Interdisciplinární výzkum narušené knížecí mohyly z pozdní doby halštatské v Rovné u Strakonic přinesl nové informace, které do jisté míry přispívají k objasnění zmíněné problematiky. and Burial customs underwent gradual changes during the Iron Age, sometimes revealing significant upheavals occurring in the socio-spiritual sphere of the time. Both commonalities and differences between Western and Eastern Europe can be observed in the development of Iron Age burial practices. Particular attention is paid to the differences between the western and eastern parts of Central Europe, which come to the forefront in LT C2 and are probably related to the radical change in religious ideas in the eastern part of Central Europe. Interdisciplinary investigation of the disturbed princely barrow from the Late Hallstatt period in Rovná near Strakonice (South Bohemia) produced new information that has helped clarify the studied topic.
The discovery was made in 2005 in an early La Tène settlement of a stamped body sherd, apparently from an early La Tène Linsenflasche. The zoomorphic decoration is regarded as being most closely related to material generally from the south and west which certainly may well have included the ‘situla art’ of Este and neighbouring regions. General parallels in nomadic art are dismissed and the paper closes with some speculative observations on the significance of the horse in Celtic belief systems. and Z raně laténského sídliště v Kaníně pochází zlomek kolkované keramiky, patrně čočkovité lahve. Zoomorfní výzdoba je srovnávána s nálezy z jižní a západní Evropy, včetně atestinského situlového umění, souvislost s nomádským uměním je přitom odmítnuta. Příspěvek uzavírají úvahy o významu koně v duchovním světě Keltů.
Článek představuje soubor předmětů nalezený při úpatí nápadného kamenného útvaru poblíž Stebna, okr. Louny, a interpretovaný jako rituální depot ze stupně LT B1/B2. Z tohoto období nejsou v okolí místa nálezu známy žádné další lokality. Soubor obsahuje vedle keramické misky a souboru laténského ženského kruhového šperku i jedinečnou importovanou bronzovou mísu středoitalského původu. Rozbor depotu a provedená makrozbytková a palynologická analýza umožňují klást si otázky o vztahu střední Evropy a Středomoří, o lidské přítomnosti v regionu a o rituálních aktivitách v době laténské. and The article presents an assemblage of artefacts discovered at the foot of a rock near Stebno (Louny distr.) and interpreted as a ritual hoard from stage LT B1/B2 from which there are no other traces of human presence in the region. The assemblage included a pottery bowl, La Tène women’s ring ornament set and a unique bronze basin of central Italian origin. An analysis of the hoard, including macro-remains and palynological analyses, raises questions on the relationship between central Europe and the Mediterranean, the human presence in the region during the La Tène period and on ritual activities in the La Tène period.
Při revizi starších fondů z laténského oppida Stradonice u Berouna byly zjištěny také dosud neznámé předměty zhotovené z Kounovské švartny. Vedle 1–2 kruhů jde také o poměrně vzácné výrobky – provrtané kotoučky jako sekundárně opracovaný výrobní odpad, jejichž funkce, praktická i symbolická, je zvažována. K těžbě a zpracování Kounovské švartny docházelo v LT B2-C1 a vzácný výskyt švartnových výrobků v kontextu LT C2-D1 připouští různý výklad. and Sapropelite from the oppidum of Stradonice. During the revision of old finds from the La Tène oppidum of Stradonice in Central Bohemia several artefacts made of Kounov sapropelite, unknown until now, were recorded. As well as one or two rings there are also some relatively rare products – perforated discs, the result of secondary working of sapropelite waste; their practical as well as symbolic role is considered. Kounov sapropelite mining and subsequent working took place in LT B2-C1. The rare occurence of sapropelite products in the subsequent LT C2-D1 context is also discussed.
A fragment of a vessel with a zoomorphic motif from the Břežany II site in central Bohemia is one of the rare representatives of figural images on La Tène pottery. A selection of roughly thirty cases from La Tène Europe of the 5th–1st century BC presents the development of this specific expression of La Tène art from regular decoration to spontaneous graffiti. and Fragment nádoby se zoomorfním motivem z Břežan II ve středních Čechách je jedním ze vzácných reprezentantů figurálních vyobrazení na laténské keramice. Výběr tří desítek případů z laténské Evropy 5.–1. stol. př. Kr. předvádí vývoj tohoto specifického projevu laténského umění od pravidelného dekoru po spontánní graffiti.
Příspěvek po osteologické a archeozoologické stránce popisuje a analyzuje nález skeletu tura domácího (Bos taurus) z pozdně laténského objektu v Nových Dvorech (okr. Kutná Hora). Tur ve věku 2,5–3 roky byl s největší pravděpodobností do jámy uložen vcelku, tj. v artikulovaném stavu. Součástí osteologického nálezového inventáře jsou i ojedinělé fragmenty kostí prasete a ovce/kozy a artefakt z parohu jelena (Cervus elaphus). and Animal skeleton from a La Tène feature at Nové Dvory, Central Bohemia. The article describes and analyzes the osteological and archaeozoological aspects of a cattle (Bos taurus) skeleton found in a Late La-Tène feature at Nové Dvory (distr. Kutná Hora). The animal of the age of 2,5–3 years was most probably deposited in the pit as a whole, i.e. in articulated condition. Isolated pig and sheep/goat bone fragments and an artefact made out of deer (Cervus elaphus) antler form part of the osteological find inventory.