Hradiště Vladař v západních Čechách dlouho unikalo soustředěné pozornosti archeologů. V posledních letech zde probíhá výzkum, jehož podstatným aspektem se stala účast přírodovědců různého zaměření. Důvodem jsou ideální podmínky pro podobnou mezioborovou spolupráci – kromě tradičních archeologických situací můžeme k paleoenvironmentálním analýzám využít výplň umělé vodní nádrže, která se nachází uprostřed hradištní akropole. Nádrž poskytla souvislý sedimentární záznam s množstvím dobře zachovaných biologických pozůstatků, přičemž nejstarší vrstvy vznikly na přelomu 5. a 4. stol. BC. V té době byl zkoumaný prostor téměř zcela odlesněn a intenzivně zemědělsky využíván. Na samém sklonku 3. stol. BC došlo k částečnému opuštění hradiště; doklady předchozího masivního osídlení mizí. Na přelomu letopočtu bylo hradiště opuštěno zcela a proběhla vegetační sukcese k zapojenému lesu. V 6. stol. n. l. nastoupila nová vlna kolonizace, která vyvrcholila později vznikem vrcholně středověké kulturní krajiny. Popsaný proces se podařilo podrobně zdokumentovat přírodovědnými metodami i s některými detailními vhledy do struktury a fungování pravěké krajiny. Datování se opírá výhradně o radiokarbonovou chronologii, doplněnou v některých obdobích o nálezy keramiky. and The large fortified hilltop site of Vladař (W Bohemia, Czech Republic, 50° 05’ N, 13° 13’ E) is being studied intensively during recent years by means of environmental archaeology. Palaeoecological methods play a crucial role in this effort; these include analyses of pollen, green algae, Cladocera and other microfossils, plant macroremains (including charcoal and wood) and chemical analyses. This investigation is enabled due to the existence of an artificial water reservoir situated in the middle of the large acropolis. A continuous sedimentary record in the form of well-preserved biological remains starts ca. 400 BC. Absolute dating is based on radiocarbon chronology and is complemented by archaeological finds in some instances. During the oldest documented period, the hillfort has been settled by a considerable number of permanent inhabitants. The site and the surrounding landscape has been almost completely deforested and used for diverse agricultural practices. The site has been partly abandoned by the end of the 3rd century BC. Total abandonment is dated around 0 BC/AD. Natural succesion started at that time, leading to the development of natural forest communities. During the 6th century AD, a new wave of colonization reached the region, culminating at the onset of the High Medieval period.
Pollen diagrams, based on sediments from four small mires on the eastern summits of the Jeseníky Mts (the Praděd-Altvater group) in the Sudetes, the Czech Republic, show the development of vegetation in the area since the Subboreal period (ca 4700 B.P.). Stands of Corylus avellana with Picea abies and some Tilia cf. platyphyllos covered the eastern summits of the Jeseníky Mts between ca 5000 and 3000 B.P. Corylus avellana probably played the same role as Pinus mugo, common at similar altitudes in other Sudetes ranges. Between ca 3000 and 500–400 B.P. Picea abies, Fagus sylvatica and Abies alba dominated the natural precultural forests at the present alpine forest limit. An admixture of Acer (cf. pseudoplatanus) and Ulmus (cf. glabra) is very probable. Human impact (mountain summer grazing, hay making, selective beech cutting) influenced the summit vegetation and lowered the natural forest line from the beginning of the 17th century. The planting of spruce started at the beginning of the 19th century and is well expressed in the pollen diagrams. No traces of Pinus mugo, documented by Pinus sylvestris type of pollen or macroscopic material, were found.
Pollen and macroscopic analyses of two Upper Holocene spring fen sites in the vicinity of the Turček village in the south-western foothills of the Kremnické vrchy Mts (central Slovakia) revealed new and unique information on the precultural and natural climazonal forests, and the origin and development of local meadow fen vegetation. Pollen-analytical data indicate the prevalence of natural spruce (Picea abies) and fir (Abies alba) forests in this region. The mixed beech forests depicted on the geobotanical map of Slovakia must have, therefore occupied much smaller areas than previously thought. After human colonization of the region during the 13th and 14th centuries natural forests were transformed mainly into grasslands and pastures, and to a lesser extent into arable fields. These changes were connected with gold and silver mining in the vicinity of the nearby town of Kremnica, with Turček one of the important areas producing timber for the mining industry. The development of these fen mires is also connected with deforestation and transformation of the landscape. They originated as forest springs but after human colonization of the area they were transformed into treeless fen meadows by the direct or indirect effect of man cutting of trees, grazing livestock and mowing.
Článek představuje soubor předmětů nalezený při úpatí nápadného kamenného útvaru poblíž Stebna, okr. Louny, a interpretovaný jako rituální depot ze stupně LT B1/B2. Z tohoto období nejsou v okolí místa nálezu známy žádné další lokality. Soubor obsahuje vedle keramické misky a souboru laténského ženského kruhového šperku i jedinečnou importovanou bronzovou mísu středoitalského původu. Rozbor depotu a provedená makrozbytková a palynologická analýza umožňují klást si otázky o vztahu střední Evropy a Středomoří, o lidské přítomnosti v regionu a o rituálních aktivitách v době laténské. and The article presents an assemblage of artefacts discovered at the foot of a rock near Stebno (Louny distr.) and interpreted as a ritual hoard from stage LT B1/B2 from which there are no other traces of human presence in the region. The assemblage included a pottery bowl, La Tène women’s ring ornament set and a unique bronze basin of central Italian origin. An analysis of the hoard, including macro-remains and palynological analyses, raises questions on the relationship between central Europe and the Mediterranean, the human presence in the region during the La Tène period and on ritual activities in the La Tène period.