Rané maladaptívne schémy sú emočné vzorce, ktoré sa vytvárajú v detstve ako reakcia na nenaplnené potreby. Spustenie schémy v dospelosti môže vyvolať úzkosť a maladaptívnu reakciu jedinca. V našom výskume (N=87) sme analyzovali súvislosti medzi dimenziami attachmentu v dospelosti, partnerskou spokojnosťou, ranými maladaptívnymi schémami a stratégiami zvládania záťaže. Výsledky sme porovnali u skupiny klientov so závislosťami a u neklinickej populácie. Rané maladaptívne schémy súvisia s vyššou vzťahovou úzkostnosťou i vyhýbavosťou podľa ECR, nižšou partnerskou spokojnosťou a negatívnymi stratégiami zvládania záťaže. Klinická populácia má vyšší súčet raných maladaptívnych schém oproti neklinickej skupine. Pre potvrdenie platnosti bude nutné výsledky overiť v ďalšom výskume s väčšou vzorkou. Výsledky však naznačujú možný význam schém pri vzniku či udržiavaní psychopatológie a podporujú tak princípy schématerapie Jeffreyho Younga. and Early Maladaptive Schemas (EMS) are emotional patterns, developed during childhood and elaborated throughout one's lifetime. Triggering a schema activates the amygdala system, which can lead to anxiety and maladaptive behaviour in adulthood. In our research (N=87) we analysed the relationship between EMS, adult attachment dimensions, the partnership satisfaction and the negative coping styles in a sample of clients with addictions (49) and in a non-clinical sample (38). EMS were positively related with anxiety and avoidance in relationships and negative coping styles. Partnership satisfaction and EMS indicated a negative correlation. The clinical sample’s EMS were significantly higher compared to the non-clinical group. Further research must be done to confirm our results. Nevertheless, the findings suggest the possible role of EMS in developing psychopathology and thus support the principles of schematherapy.
Příspěvek se zabývá problematikou stresu a copingovými strategiemi u středoškoláků. Prezentuje výsledky kvantitativního výzkumného šetření, v němž byly jako technika sběru dat použity dotazníky distribuované žákům třetích ročníků středních škol. Na základě získaných dat byly z jištěny situace, které jsou vnímány jako stresové, byla určena četnost jejich výskytu a dále byly identifikovány copingové strategie, které žáci při vyrovnávání se stresovou situací používají. and The paper examines stress and coping strategies among upper secondary school students. It presents the results of a quantitative research study which used questionnaires completed by third year students as its data collection method. Based on the collected data, the paper identifies which situations are perceived as stressful, what is their occurrance [i.e. occurrence] rate and which coping strategies students use while dealing with them.
Text prináša prehľad aktuálnych a nových poznatkov súvisiacich s problematikou zvládania stresu. Približuje najnovšie prístupy k definovaniu konceptu zvládania stresu, ktoré zdôrazňujú úlohu regulácie a emócií v procese zvládania. Zaoberá sa tiež aktuálnymi usmerneniami kategorizácie a sumarizácie najviac rozšírených a používaných dimenzií zvládacích stratégií. V závere popisuje a predstavuje tri najaktuálnejšie trendy v prístupe a výskume zvládania stresu, ktoré sa postupne objavujú aj v slovenských výskumoch., The article provides an overview of actual and new knowledge related to the issue of coping. The text brings the latest definition of coping, which highlights the role of regulation and emotions in the coping process. The author deals with current guidelines to categorize and summarize the most widely used coping strategies. In conclusion the author describes three trends in coping research., Monika Vavricová., and Obsahuje seznam literatury
Štúdia sa zaoberá prediktormi životnej spokojnosti u osôb v období ranej staroby. Cieľom predloženej štúdie bolo zistiť ako vybrané osobnostné charakteristiky a zvládacie stratégie predikujú životnú spokojnosť seniorov Výskumnú vzorku tvorilo 130 seniorov, z toho 55 mužov a 75 žien. Na zisťovanie miery životnej spokojnosti bola použitá Škála životnej spokojnosti SWLS, extraverzia a neuroticizmus bol zisťované prostredníctvom osobnostného inventára NEO-FFI a na hodnotenie zvládania záťaže bol použitý dotazník Stratégií zvládania SVF 78. Regresnou analýzou boli potvrdené tieto významné prediktory podieľajúce sa na životnej spokojnosti seniorov: neuroticizmus, ktorý vysvetlil 9 % variancie životnej spokojnosti seniorov a stratégie odklonu (stratégia odklonu a stratégia náhradného uspokojenia), ktoré vysvetlili 13 % variancie celkovej životnej spokojnosti seniorov. and The study deals with the predictors of life satisfaction among people in the early aging. The goal of the presented study was to determine how selected personality characteristics and coping strategies predict life satisfaction of the elders. The research sample consisted of 130 seniors, including 55 men and 75 women. To determine the degree of life satisfaction we used the Life Satisfaction Scale SWLS, extraversion and neuroticism, we investigated by personal inventory NEO-FFI and the Coping Strategies Questionnaire SVF 78 was used on the assessment of coping strategies. Regression analysis confirmed that neuroticism was significant predictor of life satisfaction of the elders which explained 9 % of variance of life satisfaction of the elders and strategies of the diversion (strategy diversion and spare satisfaction
Cílem této práce je popsat, které strategie zvládání stresu používají řidiči sanitek a jaký je vztah těchto strategií k jiným proměnným (typ temperamentu, množství nehod a přestupků, aspirační úroveň apod.). Výsledky ukazují např. na souvislost negativních strategií zvládání stresu a vysoké míry neuroticismu, dále pak nízké aspirační úrovně a negativních strategií zvládání stresu apod. Skupina řidičů sanitek se ukazuje jako psychicky odolnější oproti běžné populaci – např. více používá pozitivní strategie zvládání stresu, má nižší míru neuroticismu apod. and The goal of this research is to describe types of coping strategies by drivers of salvage and rescue service and their reference to other variables (types of temperament, amount of accidents and offences etc.). The results show connections between negative types of coping and high level of neuroticism, further low aspiration level and negative strategies of stress coping etc. These drivers use more often positive stress-coping strategies, have lower level of neuroticism etc.
Objectives. The study is aimed at describing attachment and coping strategies in the prison population, and relations between these two variables were tested. Sample and setting. The sample consisted of 122 men serving middle-security sentences mainly for property crime. The attachment was determined by the Czech version of the Experiences in Close Relationships Scale, and coping strategies were measured by The Stress Coping Style Questionnaire SVF 78. Hypotheses. The prisoners’ attachment and coping strategies were expected to be different from those of the normal population. The attachment anxiety and avoidance were expected to be related to coping strategies. Statistical analyses. One sample t-test and Wilcoxon one sample test were used for analyzing the differences in scores between the prison and normal population while the Pearson correlation and linear regression were used to test relations between variables. Results. Inmates were significantly different from the normal population both in their attachment and coping strategies. They exhibited higher attachment anxiety and avoidance compared to the normative sample, fearful avoidant attachment prevailed. Prisoners demonstrated higher Play Down, Distraction from Situation, Substitutional Satisfaction, Flight Tendency, Self-accusation, and Active Avoidance, they exhibited lower Guilt Denial and Rumination. Relational avoidance correlated negatively with positive coping strategies, relational anxiety correlated positively with negative coping strategies. Limitations. The main limitation of this study is the use of a non-representative sample and the self-assessment form of the methods employed. and Předkládaná studie se zabývala vztahovou vazbou a copingovými strategiemi u vězeňské populace. Zkoumaný vzorek tvořilo 122 mužů ve výkonu trestu se středním stupněm zabezpečení. Vztaho-vá úzkostnost a vyhýbavost byla měřena pomocí české verze dotazníku Experiences in Close Re-lationships scale, copingové strategie pomocí do-tazníku Strategie zvládání stresu SVF 78. Vězňové měli statisticky vyšší hodnoty vzta-hové úzkostnosti a vyhýbavosti v porovnání s normální populací. Při porovnání copingových strategií vězňů s normami dotazníku se proká-zaly celkově vyšší hodnoty jak negativních, tak pozitivních strategií. Nicméně u obou typů stra-tegií se většina zvýšených hodnot týkala vyhý-bavých způsobů zpracování stresu. Potvrdil se předpoklad, že mezi vztahovou úzkostností a vyhýbavostí a copingovými strate-giemi u zkoumaného vzorku existuje souvislost. Tendence ke vztahové vyhýbavosti souvisela s nižší mírou pozitivních copingových strategií, kdežto vztahová úzkostnost spíše s vyšší mírou negativních copingových strategií.
Výzkumné šetření má tři hlavní cíle, které se zaměřují na hledání souvislostí mezi vybranými copingovými strategiemi a partnerskou spokojeností. Na základě prostudovaných zdrojů bylo stanoveno 10 výzkumných hypotéz. Výzkumný soubor tvořilo 60 respondentů (30 párů). Jednalo se o onkologické pacienty a jejich intimní partnery. Data byla získávána prostřednictvím vytvořeného dotazníku. První část byla zaměřena na zjišťování vybraných sociodemografických údajů. Další část byla tvořena položkami z metody WOC-CA (Dunkel-Schetter et al., 1992) určenými k měření copingových strategií. Třetí část tvořily položky z metody DAS (Spanier, 1976) pro měření partnerské spokojenosti. Na základě statistické analýzy se nepodařilo potvrdit stanovené předpoklady. and The research has three main objectives which focuse on finding links between chosen coping strategies and relationship satisfaction. Ten hypotheses were determined on the basis of literary sources. The research sample consisted of 60 respondents (30 pairs). It included the oncological patients and their intimate partners. The data were collected by using questionnaires. The first part focused on the detection of the socio-demographic data. The second part was made up of items from the method WOC-CA (Dunkel-Schetter et al., 1992) designed to measure coping strategies. The third section included items of method DAS (Spanier, 1976) for measuring relationship satisfaction. The statistical analysis was not able to confirm the research assumptions.