Idea hierarchického řazení vědních oborů má silnou tradici především v sociologii vědy. Ukazuje se, že uspořádání věd podle různých kritérií jsou si velmi podobná: na jednom konci kontinua jsou vždy umístěny „tvrdé“, exaktní a teoretické obory a na druhém konci „měkké“, společenské nebo aplikované vědy. Cílem našeho výzkumu bylo najít souvislosti mezi pozicí vědy v této hierarchii a osobnostními rysy jejích představitelů. Výzkumný soubor tvořilo 132 odborníků z Palackého univerzity v Olomouci, kterým byly administrovány tři osobnostní inventáře (NEO-FFI, SSI, PSSI). Výsledky nasvědčují tomu, že představitelé „měkkých věd“ inklinují k extraverzi, otevřenosti vůči zkušenosti a k emocionální expresivitě víc než zástupci exaktních oborů. Odborníci na „měkké vědy“ měli také relativně vysoké skóry na škálách ctižádostivý/narcistický a příjemný/histrionský PSSI a nízké na škále rezervovaný/schizoidní. Výsledky výzkumu interpretujeme v kontextu E-S teorie Barona-Cohena a poznatků psychologie vědy. and The idea of the hierarchy of the sciences has a strong tradition especially in the sociology of science. It is shown that organisations of sciences according to various criteria are very similar: “hard”, exact and theoretical disciplines are always placed at one end of the continuum, and “soft”, social or applied sciences at the other end. The aim of this study is to find connections between a position of a science at the hierarchy and personality traits of its representatives. The research sample consists of 132 experts from Palacký University in Olomouc who have been administrated three personality inventories (NEO-FFI, PSSI, SSI). The results suggest that representatives of the “soft sciences” incline to extraversion, openness to experience, and emotional expressivity more than representatives of the exact disciplines. “Soft sciences” experts also score relatively high on the PSSI-scale ambitious/narcissistic and endearing/histrionic style, and low on the PSSI-scale reserved/schizoid style. Research findings are interpreted in the context of Baron-Cohen E-S theory and the psychology of science.
Štúdia sa zaoberá prediktormi životnej spokojnosti u osôb v období ranej staroby. Cieľom predloženej štúdie bolo zistiť ako vybrané osobnostné charakteristiky a zvládacie stratégie predikujú životnú spokojnosť seniorov Výskumnú vzorku tvorilo 130 seniorov, z toho 55 mužov a 75 žien. Na zisťovanie miery životnej spokojnosti bola použitá Škála životnej spokojnosti SWLS, extraverzia a neuroticizmus bol zisťované prostredníctvom osobnostného inventára NEO-FFI a na hodnotenie zvládania záťaže bol použitý dotazník Stratégií zvládania SVF 78. Regresnou analýzou boli potvrdené tieto významné prediktory podieľajúce sa na životnej spokojnosti seniorov: neuroticizmus, ktorý vysvetlil 9 % variancie životnej spokojnosti seniorov a stratégie odklonu (stratégia odklonu a stratégia náhradného uspokojenia), ktoré vysvetlili 13 % variancie celkovej životnej spokojnosti seniorov. and The study deals with the predictors of life satisfaction among people in the early aging. The goal of the presented study was to determine how selected personality characteristics and coping strategies predict life satisfaction of the elders. The research sample consisted of 130 seniors, including 55 men and 75 women. To determine the degree of life satisfaction we used the Life Satisfaction Scale SWLS, extraversion and neuroticism, we investigated by personal inventory NEO-FFI and the Coping Strategies Questionnaire SVF 78 was used on the assessment of coping strategies. Regression analysis confirmed that neuroticism was significant predictor of life satisfaction of the elders which explained 9 % of variance of life satisfaction of the elders and strategies of the diversion (strategy diversion and spare satisfaction