Článek se pokouší popsat některé dotyky Viktora Knapa s obchodním právem. Ukazuje, že Knappův civilistický zájem a jeho pozdější příklon k axiomatické předurčenosti soukromého práva nutně ovlivňují i jiná odvětví práva civilního. Ač bylo dále diskutované koncernové právo Knappově pozornosti vzdálené, přesto i v něm platí obecné úvahy, které Knapp vyslovil u jiných příležitostí. Koncernové právo je totiž také jen projevem autonomie vůle a zákon reguluje na jeho možné dopady, resp. se snaží předcházet těm negativním, nechtěným. Svoboda jednotlivce musí být ctěna i zde, zejména je-li hospodářská podstata koncernu sice užitečná, ale také nutně svazující. Má-li právní norma omezující pravidla, ba dokonce pravidla deliktní, není možné je číst extenzivně, aniž by byly na stůl položeny jasné důvody, že je taková argumentace hodnotově nutná a správná. and The article attempts to describe the influence of Viktor Knapp on commercial law. It shows that the civilistic interest of Viktor Knapp and his subsequent shift to the axiomatic predetermination of private law, necessarily affected other sectors of civil law. Although the law in question was far from the scope of Knapp’s attention, his general considerations are nonetheless reflected in it. The Law on Corporate Groups is a manifestation of the autonomy of will; the law regulates only its possible negative impacts, respectively tries to avoid them. Individual liberty must remain protected
even within corporate groups, especially if the economic reality of concern is useful, but also binding. If the legal system contains restrictive rules, even tort rules, they can’t be interpreted broadly, without clear reasons that such arguments are necessary and proper being put on the table.
Kniha Viktora Knappa Problém nacistické právní filozofie (první vydání 1947) je významným příspěvkem k porozumění povaze národně-socialistické (= NS) jurisprudence. Knapp správně tvrdí, že základním principem NS-teorie práva je tzv. teze spojení práva a morálky. Právo a morálka tvoří jednotu, takže plnění morálních povinností může být vynucované právem. To je už samo o sobě nebezpečná proti-liberální idea. V konečném důsledku totiž nacistický režim může svým občanům mocensky vnucovat vlastní koncepci dobrého života. Mnohem horší je však skutečnost, že nacisté zneužili morálku k ospravedlnění hrubě nemorálních praktik, včetně vyhlazování jiných národů. I morálka může být nemorální. Nacistická morálka je toho „dobrým“ příkladem. and Viktor Knapp’s book Problém nacistické právní filozofie (first edition 1947) is an important contribution to the understanding of the nature of national socialist (= NS) jurisprudence. Knapp rightly claims that the fundamental principle of NS-legal theory is the thesis of the necessary connection
between law and morality. Law and morality set up unity, therefore moral obligations can be enforced by means of law. This fact alone is a dangerous anti-liberal idea.Ultimately, this is how the nazi regime can impose its own conception of the good life on its citizens. Much worse, Nazis abused morality for justification of grossly immoral practices, including the extermination of other nations.Morality can be immoral as well. Nazi morality is a “good” example.
Profesor Viktor Knapp ovládal několik cizích jazyků – angličtinu, francouzštinu, němčinu, rušitnu a španělštinu. Ve 30. letech získal jako student pražského gymnázia solidní znalosti latiny, která je považována za základ všeobecné i jazykové logiky. Viktor Knapp představil svoji první sémantickou analýzu právní terminologie v roce 1947 ve své knize o nacistické právní filozofii. Během 60. a 70. let dospěl k významným teoretickým závěrům o právním jazyku, právním metajazyku a o jazykovém výkladu. Všechny zmíněné metody aplikoval Viktor Knapp ve svých monografiích a statích o srovnávacím právu. Přínos Viktora Knappa ke všeobecné teorii právního překladu nachází široké uplatnění i v dnešní době v teorii a praxi současného evropského práva. and Professor Viktor Knapp mastered several foreign languages – English, French, German, Russian and Spanish. In 1930s, as a student at Prague grammar school he received a solid knowledge of Latin which is considered to be a basis of both general and linguistic logic.Viktor Knapp presented
his first semantic analysis of legal terminology in 1947 in his book on Nazi legal philosophy. During 1960s and 1970s, he brought up important theoretic conclusions on legal language, legal metalanguage and linguistic interpretation. All these methods were applied by Viktor Knapp in his monographs and articles on comparative law. The contribution by Viktor Knapp to the general theory of legal translation is broadly reflected at present in theory and practice of contemporary European law.