Článek se zabývá projektem Právnického elektronického slovníku (PES). Jde o dlouhodobý projekt zahájený v roce 2007 ve spolupráci týmu právníků, lingvistů, matematiků a informatiků. Smyslem projektu bylo vytvořit program, dostupný na Internetu, který umožňuje analyzovat užití právních termínů v doktrinálním právním jazyku (učebnice), v právních korpusech (zákonný jazyk a jazyk judikatury) a v korpusu obecného základu jazyka. Program je doplněn lingvistickým modulem, který obsahuje lingvistické metody aplikovatelné na všechny uvedené korpusy. Článek se soustředí především na jeden aspekt programu PES, tj. na právnický slovník z oblasti doktríny. Zpracování právnické terminologie vychází z dekompozice reprezentativních učebnic práva a jejich transformace do složité struktury proměnných, včetně právní ontologie daného textu. Nad takto vytvořenou bází (TPS) byl vytvořen program PES, který uživatelům umožňuje vyhledávání i analýzu právní terminologie z hlediska lingvistického. Program byl úspěšně demonstrován na světové mezinárodní konferenci LREC – Istanbul, 2012. Program je využitelný jak pro výzkum, tak pro řadu praktických aplikací. Článek zmiňuje jako příklad praktické použití programu ve výuce teorie práva and The article deals with the project called Legal Electronic Dictionary. This is a long term project which started in 2007 in collaboration with jurists, linguists, mathematicians and informatician. The goal of the project was to create an on-line application, which makes possible the analysis of the usage of legal terms in the doctrinal language of law (textbooks), in legal corpuses (legislative language, language of jurisprudence) and in the general corpus of the Czech language. The second part of the project includes a module for linguistics analysis. The article mainly focuses on one part of the project, on legal dictionary in the field of legal doctrine. The processing of legal terminology is based on decomposition of substantial legal textbooks and their transformation into the complex structure of variables including legal ontology of the given text. The web interface based on the platform
DEBII was designed and implemented so that it allows users to browse and search effectively in the database. The application was demonstrated at the international conference LREC – 2012 in Istanbul. The results of the project are utilizable both in the field of research and practice. The article demonstrates the practical use of the programme on the Theory of Law classes.
Tento článek se zabývá pojmem srozumitelnosti v právu.Odrazovým můstkem pro tento text bude zakotvení srozumitelnosti v české právní úpravě. V návaznosti na tuto právní úpravu je srozumitelnost diskutována v širším teoretickém kontextu jako požadavek kladený na právní komunikaci a jsou analyzovány její místo, role a obsah v systému práva jako kulturně-diskursním celku. Základem pro diskusi o srozumitelnosti práva je srozumitelnost v kontextu použité formy komunikace práva, tedy právního jazyka. První, teoretická část tohoto článku se tedy zabývá právním jazykem, jeho charakteristikami a funkcemi. Na tuto teoretickou část navazuje praktická analýza pojmu srozumitelnosti a jejího chápání především v judikatuře Ústavního soudu ČR. Tato analýza ukazuje, že tak, jak srozumitelnosti rozumí český právní systém prostřednictvím judikatury vrcholných soudů, se nejedná pouze o pojem, ale o koncept, který je jak
praktickým požadavkem kladeným na právní komunikaci, tak nabývá charakteru principu. and This article deals with the concept of comprehensibility of and in law. It starts by tackling general issues of legal language, its nature and functions. By naming some of the characteristics of the legal language, it proceeds by discussing the concept of comprehensibility as an issue of legal language. Drawing on experience and analyses from English-speaking environments, this article further places the concept of comprehensibility not only in its linguistic but also its legal contexts. Based on this theoretical discussion, this article further proceeds by asking what is the Czech Constitutional Court’s understanding of the concept of comprehensibility. The following analysis shows that comprehensibility is not only a matter of – or a characteristic of – a legal text, but rather a principle. This principle – or a part of the contents of the principle of a democratic and legal state – is understood as one of the basic principles of law and of composition of legal texts.
Právní informatika v tomto roce slaví v České republice 50 let od svého založení. Její zakladatel, V. Knapp, ji koncipoval jako speciální obor zabývající se aplikací exaktních metod na právní jevy. Ačkoliv vlivem překotného technologického vývoje se od původních Knappových představ mnohé změnilo, základní orientace jim vytýčená však zůstává stejná. Jde o přesvědčení, že exaktní postupy činěné ve spolupráci lingvistů, matematiků a informatiků mohou přinést nové pohledy na právo, jak v oblasti teoretické, tak praktické. Orientace současného výzkumu v ČR na studium právního jazyka, právní ontologie a automatické zpracování právních textů s lingvistickou podporou, prováděná na rozsáhlých právních databázích se ubírá cestou zcela srovnatelnou s podobnými výzkumy prováděnými v Evropě i USA. V oblasti aplikací to není teorie, která zaostává, ale především státoprávní praxe. Je např. neuvěřitelné, že český stát nebyl dodnes schopen ani vytvořit centrální právní informační systém, ačkoliv jej Knapp v projektu ASPI navrhoval již v 70. letech. Knapp předpověděl v oblasti právní informatiky řadu aplikací a provedl dodnes inspirativní výzkumy. Vytvořil tak tradici, která je stále živá a hodná následování. and This year marks the celebration of 50 years from the foundation of legal informatics in the Czech Republic.V. Knapp, its founder, designed it as a special branch concerning the application of exact methods of legal phenomena.Although the original Knapp’s ideas have been changed by the
influence of rapid technology development, the basic orientation which was set up by him remains the same. It concerns the persuasion that exact procedures conducted with the cooperation of linguists, mathematics and informatics can bring new views to the law in the area of theory as well as practice. The orientation of contemporary research of the study of the legal language, the legal ontology and the automatic processing of legal texts with the linguistic support, which is provided by extensive legal databases in the Czech Republic, is aimed to the same target as the similar ones in Europe and the USA. In the area of application it is not the theory that lags behind but primarily the legal praxis of the state. For example it is unbelievable that the Czech state has not been able to create a central legal information system yet, although Knapp projected it in the project ASPI during the 70s. Knapp predicted in the area of legal informatics many applications and he conducted research which remains inspiring up to now. He created a tradition which is still alive and it is suitable to be followed.
Profesor Viktor Knapp ovládal několik cizích jazyků – angličtinu, francouzštinu, němčinu, rušitnu a španělštinu. Ve 30. letech získal jako student pražského gymnázia solidní znalosti latiny, která je považována za základ všeobecné i jazykové logiky. Viktor Knapp představil svoji první sémantickou analýzu právní terminologie v roce 1947 ve své knize o nacistické právní filozofii. Během 60. a 70. let dospěl k významným teoretickým závěrům o právním jazyku, právním metajazyku a o jazykovém výkladu. Všechny zmíněné metody aplikoval Viktor Knapp ve svých monografiích a statích o srovnávacím právu. Přínos Viktora Knappa ke všeobecné teorii právního překladu nachází široké uplatnění i v dnešní době v teorii a praxi současného evropského práva. and Professor Viktor Knapp mastered several foreign languages – English, French, German, Russian and Spanish. In 1930s, as a student at Prague grammar school he received a solid knowledge of Latin which is considered to be a basis of both general and linguistic logic.Viktor Knapp presented
his first semantic analysis of legal terminology in 1947 in his book on Nazi legal philosophy. During 1960s and 1970s, he brought up important theoretic conclusions on legal language, legal metalanguage and linguistic interpretation. All these methods were applied by Viktor Knapp in his monographs and articles on comparative law. The contribution by Viktor Knapp to the general theory of legal translation is broadly reflected at present in theory and practice of contemporary European law.