V príspevku je analyzovaný pojem záujem u starších autorov (Herbarta, Deweyho, Fryera, Stronga a iných), ktorých prístupy možno považovať za tradičné, a prístupy súčasných autorov k tomuto pojmu (Savickas, Krapp, Silvia a iných). V článku sú objasnené príčiny používania pojmu záujem bez atribútu profesijný napriek tomu, že významovo sa takto používaný pojem vzťahuje na profesijný záujem. V závere je uvedený pokus o syntézu v podobe návrhu na definíciu profesijného záujmu, ktorá zohľadňuje tradičné a súčasné prístupy ku skúmaniu záujmov. and Vocational interests: traditional and contemporary delimitation of the concept
The interest concept in former authors (like Herbart, Dewey, Fryer, Strong and others) whose approaches can be considered to be traditional and approaches of contemporary authors to this concept (Savickas, Krapp, Silvia and others) are analyzed in the study. The causes of using the interest concept without the vocational attribute - contrary to the fact that the concept used in this way is related in its meaning to the vocational interest - are clarified. In the conclusion, an attempt at a synthesis in the form of a proposal of a definition taking into consideration both traditional and contemporary approaches to interests research is presented.
V príspevku je analyzovaný pojem záujem z hľadiska jeho potenciálu k zmene a vývinu. Príspevok je rozdelený do troch častí, v ktorých je zhrnutie doterajších výskumov a teoretických štúdií, ktoré sa týkajú stability (v prvej časti) a zmeny záujmov (v druhej časti). V tretej časti autor uvádza najznámejšie vývinové modely záujmov, ktoré sa pokúšajú zmeny záujmov usporiadať do jednotlivých vývinových fáz, resp. stupňov záujmov a poskytujú návrhy možností ako tieto zmeny facilitovať. V závere sa autor pokúša stručne zodpovedať otázku, či sú záujmy stabilnými charakteristikami osoby, alebo je pre ne skôr typická zmena a vývin. and Stability, change and development of interests
The concept of interest is analyzed from the aspect of its change potential and development potential. The paper consists of three parts, which sum up the previous research and theoretical studies concerning stability of interests (in the first part) and the change of interests (in the second part). In the third part, the author presents the most known developmental models of interests, which try to organize the changes of interests into particular developmental phases or interests levels and provide the suggestions how to facilitate these changes. In the conclusion, the author tries to answer the question if the interests are the stable characteristics of a person or the change and development of interests are rather typical.
Článek se pokouší popsat některé dotyky Viktora Knapa s obchodním právem. Ukazuje, že Knappův civilistický zájem a jeho pozdější příklon k axiomatické předurčenosti soukromého práva nutně ovlivňují i jiná odvětví práva civilního. Ač bylo dále diskutované koncernové právo Knappově pozornosti vzdálené, přesto i v něm platí obecné úvahy, které Knapp vyslovil u jiných příležitostí. Koncernové právo je totiž také jen projevem autonomie vůle a zákon reguluje na jeho možné dopady, resp. se snaží předcházet těm negativním, nechtěným. Svoboda jednotlivce musí být ctěna i zde, zejména je-li hospodářská podstata koncernu sice užitečná, ale také nutně svazující. Má-li právní norma omezující pravidla, ba dokonce pravidla deliktní, není možné je číst extenzivně, aniž by byly na stůl položeny jasné důvody, že je taková argumentace hodnotově nutná a správná. and The article attempts to describe the influence of Viktor Knapp on commercial law. It shows that the civilistic interest of Viktor Knapp and his subsequent shift to the axiomatic predetermination of private law, necessarily affected other sectors of civil law. Although the law in question was far from the scope of Knapp’s attention, his general considerations are nonetheless reflected in it. The Law on Corporate Groups is a manifestation of the autonomy of will; the law regulates only its possible negative impacts, respectively tries to avoid them. Individual liberty must remain protected
even within corporate groups, especially if the economic reality of concern is useful, but also binding. If the legal system contains restrictive rules, even tort rules, they can’t be interpreted broadly, without clear reasons that such arguments are necessary and proper being put on the table.