Třípodlažní budovu Obchodní akademie ("Gazdasági Főiskola-Kereskedelmi", původně "Budapesti Kereskedelmi Akadémia") navrhl Győző Czigler. Před hlavním vchodem stojí po obou stranách průčelí sloup završený alegorickou postavou od Antala Szécsi. Po pravé straně vchodu na sloupu s volutovou hlavicí mladík, na nohou okřídlené střevíce, na hlavě okřídlená čapka, stojí na globu, drží v levé ruce měšec a v pravé kaduceus (alegorie obchodu v podobě Merkura); po levé straně druhý sloup, na jeho vrcholu stojí na globu dívka v antické drapérii, drží ve zdvižené pravé ruce vavřínovou větévku a v levici flétnu (Viktorie)., Déry 1991, s. 137, and Merkur a Viktorie vyjadřují víru v rozvoj maďarského obchodu, který umožní budoucí absolventi obchodní akademie, před jejichž školní budovou jsou plastiky umístěny.
Vorstellungen um 5, 7 und viertel 10 Uhr, Sonntag auch um 3 Uhr, Samstag um 3 Uhr und Sonn- und Feiertage um halb 11 Uhr Vorstellungen zu ermäßigten Preisen.
Velkomoravský šperk. Stříbrné nákončí opasku, na lícní straně fantastické zvíře (medvěd nebo žába (?)), na rubu motiv ženy s pozdviženýma rukama, v pravici drží tabulku a v levici roh hojnosti., Chadraba 1984#, sv. I/1, 41-41., and Archeologický nález z hradiště Valy u Mikulčic (Hodonín), hrob 240. Doklad přebírání pozdně antické ikonografie v prostředí Velkomoravské říše. Zvíře zobrazené na rubu nákončí bývá interpretováno jako personifikace zla, postava jako bohyně vítězství Viktorie. Podobně je bohyně zobrazena např. na langobardských mincích ze 4. století (Ticinum), nebo na nadočnicové destičce přilby langobardského krále Agilulfa (590 - 614, Florencie, Bargello). Okřídlená bohyně zde drží v pravici tabulku s nápisem, v levici roh hojnosti. Tabulky s údaji o vítězných bitvách byly nošeny při antickém římském triumfu, rovněž roh hojnosti je římským triumfálním atributem.
Mědiryt (23, 8 x 16 cm), podle B. Sprangera: Herkules (nahý se lvíkůží přes pravou ruku, kyj přes rameno), vedle něj Minerva (přilba, aegis, dlouhá tunika) a Virtus (antická zbroj, meč a kopí). Všechny tři postavy se drží za ruce. Za Herklulem je nalevo v pozadí vidět skupina lidí holdující jídlu a lásce (muž se zdviženým pohárem, muž pijící z číše, objímající se dvojice). Herkulovu volbu naznačuje Amor s caduceem, který letí nad Herkulem a ukazuje na vrchol hory napravo, kde stojí chrám Ctnosti, k němuž se šplhají lidské postavy. Na vrcholu chrámi Victoria (věnec a palmová ratolest), ve dveřích chrámu Ctnost, před níž klečí člověk., Konečný 1998#., and Mýtus o Herkulovi na rozcestí je známý z Xenofontových "Vzpomínek na Sókrata/ Memorabilia" (60. léta 4. stol. př. Kr.) a z Ciceronova díla "O povinnostech/ De officiis" (43 př. Kr.) Do evropského povědomí mýtus uvedl Francesco Petrarca svým spisem De vita solitaria (1346-1356). Pod rytinou je latinský text, který doporučuje sledovat příklad nejen Herkula, ale také Scipiona mladšího, protagonistu slavné šesté knihy (známé také jako "Somnium Scipionis") Ciceronova spisu O státě. Text identifikuje letící postavičku jako Amora (Cupidine sane) a postavu napravo jako Virtus (virtutis ductu).
Aureus, Vitelius: hlava císaře s vavřínovým věncem, na reversu Victoria se štítem, na němž je nápis SPQR. Mince byla z misky vyjmuta v 18. století., Hlobil, Perůtka 1999#, s. 75 č. 36/23., and Viz Drážďany, číše Augustina Olomouckého.
Aureus, Vespasianus: hlava císaře s vavřínovým věncem, na reversu Victoria stojící na "cista mystica", v pravé ruce drží věnec v levé palmovou ratolest. Po obou stranách hadi. Mince byla z misky vyjmuta v 18. století., Hlobil, Perůtka 1999#, s. 75, č. 36/24., and Viz Drážďany, číše Augustina Olomouckého.
Aureus, Constantinus I.: hlava císaře s vavřínovým věncem, na reversu Victoria stojící, píše na štít postavený na sloupu. Mince byla z misky vyjmuta v 18. století., Hlobil, Perůtka 1999#, s. 77, č. 36/37., and Viz Drážďany, číše Augustina Olomouckého.
Solidus, Constans: busta císaře s rozetovým diadémem v pancíři, na reversu dvě stojící Victorie drží štít s nápisem VOT/X/MVLT/XV, pod ním v úseči TR. Mince byla z misky vyjmuta v 18. století., Hlobil, Perůtka 1999#, s. 77, č. 36/38., and Viz Drážďany, číše Augustina Olomouckého.
Kupole s malířskou výzdobou, pod kupolí nad římsou grisaillové figury, ženské postavy jako personifikace theologických ctností. V iluzivní architektuře dvojice žen: Trpělivost a Mírnost, sama stojící Vítězství, Statečnost a Prozíravost, Naděje a Spravedlnost, sama stojící Mír, Láska a Víra., Samek 1994#,, and Zbranková 2006#, 46-51.