Všechny osady lidu LnK v poněkud marginálním regionu Oderské brány se vyznačují rozvinutou výrobou štípané industrie. Ta je vyrobena hlavně ze silicitu z krakovsko-čenstochovské jury, jehož zdroje jsou vzdáleny asi 150 km. Téměř na třetině artefaktů lze přesto zjistit zbytky kůry, úštěpy převládají nad čepelemi a jádra jsou stejně početná jako retušované nástroje. Vzhledem ke značné vzdálenosti od zdroje bývají stanoviště s takovou skladbou industrie považovány za sekundární výrobní centra. V diskusi je poukázáno na to, že zbytky kůry mohou být na artefaktech ponechávány záměrně, protože svědčí o jeho původu (geografickém, ale třeba i podzemním). Intenzita a způsob práce se silicity je kromě vzdálenosti od zdroje určována řadou dalších faktorů, jako je např. relaxace nebo soutěživost mezi štípači. Obliba této činnosti v odlehlé hornooderské enklávě LnK, s doklady rybolovu, může souviset i s mezolitickými tradicemi. Druhotná výrobní centra mohla vzniknout jen jako důsledek zvýšené poptávky po štípané industrii, a ta byla právě na sídlištích LnK často velmi nízká. and All sites in the “Oderská brána” Gate, Czech Silesia and North Moravia, a somewhat marginal region from the viewpoint of LBK occupation, are linked by an abundant occurrence of chipped industry, produced mainly from the chert of the Cracowian-Częstochowa Jurassic formation, the outcrops of which are 150 km distant. In spite of this remnants of cortex were ascertained on nearly one third of artefacts and cores are as numerous as formal tools. Because of a considerable distance from the source the sites with such composition of industry are usually considered to be secondary production centres. The discussion makes a reference to the fact that remnants of cortex could be left on the artefacts intentionally, since they testify to the provenance of the stone (either geographical or perhaps even below-ground). In addition to the distance from the source, intensity and manner of working with flint is determined by a number of other factors, for instance relaxation or competitiveness among knappers. The special liking for this activity in the remote Upper Oder enclave and evidence of fishing can be related to the Mesolithic traditions. Secondary production centres could only come into existence as a consequence of an increased demand for chipped industry; however this demand was often very low exactly in the settlements with the LBK.
This paper seeks to map the main aspects of coexistence of the Czech civilian population of Silesia and northern Moravia, and members of the armed forces in the spring of 1945. Another point of focus is the stereotypes associated with the perception of the „enemy“ and the „liberators“ in the collective memory of the region‘s inhabitants, as well as how these stereotypes changed, depending on social development and time elapsed since the events in question took place. Research predominantly draws on chronicles, memoirs, personal documents and eyewitness testimonies.
Článek se zabývá otázkou hospodářských a politických podmínek, které se promítly do sídelní výstavby trutnovského městského regionu ve 13.–14. století. Vznik manských sídel v rámci trutnovského lenního obvodu, podmíněný strategickými zájmy českých panovníků na pomezí Čech a Slezska, předpokládal nejprve kolonizaci podhorského kraje a vytvoření prvotních hospodářských struktur. Ty spojujeme se zavedením ekonomicko- správních institucí na německém právu (vikbilda) ve 2. polovině 13. století. Vznik manských vesnic a opevněných sídel, datovatelný na základě písemných i hmotných pramenů do 1. pol. 14. stol., resp. do doby kolem královského záboru konstituujícího se města Trutnova na přelomu 13. a 14. stol., znamenal nejen zahušťování sídelní sítě, ale také dotváření spádové tržní oblasti. Efektivní kolonizace, právní výhody, využívání přírodních zdrojů, tranzitní poloha a hospodářský rozvoj kraje poskytovaly v ekologicky náročných podmínkách záruky stability sídel a plnění jejich ekonomických a politicko-vojenských funkcí. and This article considers the question of the economic and political conditions projected onto the settlement build-up around Trutnov town in the 13th–14th centuries. The colonisation of the unoccupied foothills and the creation of the initial economic structures foreshadowed the appearance of vassal settlements in the Trutnov feudal lien, conditioned by the strategic interests of the Bohemian sovereigns in the Czech/Silesian borderlands. These are linked to the established economic/administrative institutions of German law (the weichbild) in the second half of the 13th century. The appearance of vassal villages and fortified seats, dated on the basis of written and material sources to the first half of the 14th century, i.e. to the period around the royal annexation constituting Trutnov at the turn of the 14th century, not only meant an increase in the density of the settlement network, but also the completion of a market catchment area. Effective colonisation, legal advantages, the use of natural resources, a transit location and the economic development of the region provided settlements a guarantee of stability in environmentally challenging conditions and of the fulfilment of their economic and politico-military functions.
Česká část Slezska, onen „plot Slezska”, jak to vyjádřila již Marie Terezie, je okrajem slezského území. Úzký vztah mezi Opavskem a Horním Slezskem v období lužické kultury se výrazně projevuje i na pohřebišti v Kietrzi. Zemědělské osídlení se soustředilo podél řeky Opavy a na Hlučínsku, ale početné předměty mimořádné kvality z rozsáhlých pohřebišť v okolí měst Opavy a Krnova naznačují tehdejší význam této oblasti. Již pro dobu bronzovou je doložena těžba zlata v Suché Rudné. K rozkvětu oblasti v období lužické kultury jistě přispěly i kovy z Jeseníků. and The Czech Silesia is, as already the empress Maria Theresia stated, only a ‘fence’ of the country, a narrow strip; its Lausitz culture is close in its character to that of Polish Silesia, well known especially from the cemetery of Kietrz. The agricultural settlement is located along the Opava river and in the Hlučín district only, but exceptionaly bronze objects from large cemeteries around the towns of Opava and Krnov show a particular importance of this marginal region. The mining of gold at Suchá Rudná is attested already for the Bronze Age, and the metals in the Jeseníky Mountains apparently contributed to the flourishing of the area during the development of the Lausitz culture.
This paper is concerned with military events in the Silesian town of Hlubčice during the Thirty Years‘ War, with emphasis on the 1630s, which are well-documented in archive sources. A central point of focus are the financial expenses of the population of Hlubčice which were aimed at military goals.