Jako první uvedl laponskou literaturu do češtiny František Ladislav Čelakovský roku 1839 překladem dvou básní – Jezero Orra (Morse faurog, Krásy nevěsty) a Opět jízda k milé (Kulnasatz niraosam, Kulnasadž, má sobice), vydaných původně roku 1673. Čelakovský pravděpodobně vycházel z herderova překladu, otištěném ve Stimmen der Völker in Liedern. Mezi obě básně ještě jako laponskou zařadil báseň Jízda k milé; ta je však pouhou parafrází básně Franse Michaela Franzéna Spring, min snälla ren! (1810). Není jisté, zda v případě laponských básní jde o autorské básně Olause Sirmy, který je v původním vydání přeložil do latiny a okomentoval, nebo o součást laponského folkloru. Sirmovy komentáře a rozdíly v ortografii mluví pro tuto možnost, některé podobnosti se soudobou švédskou a finskou barokní poezií zase pro onu. Tvrdí se, že rozdíl mezi autorskou/umělou slovesností a folklorem není v laponském kontextu podstatný, v českém však ano. Při srovnání překladu a výchozího textu se zdá, že Čelakovského překlady nejsou natolik folklorizující po stránce výrazové (vynechává například původní paralelizmy), jako po stránce významové (omezení interpretačních možností, konkretizace motivů). and The Sámi literature was introduced to Czech cultural milieu first by František Ladislav Čelakovský in 1839. He translated two poems – Morse faurog and Kulnasatz niraosam. As a model, Čelakovský most probably used Herder's Stimmen der Völker in Liedern. The poems are in the Czech edition accompanied by translation of Spring, min snälla ren! (1810) by Frans Michael Franzén. It is unsure, whether the author of the Sámi poems is Olaus Sirma, who in the original edition from 1673 translated in Latin and commeted them, or a part of the Sámi folklore. Similarities between the poems and Swedish and Finnish baroque poetry may argue for the first eventuality, the Sirma's own commentaries and differences in orthography of the two poems for the other. It's said, however, that in the Sámi context – unlike in Czech –, the opposition of artificial/auctorial literature and oral literature or folklore has been non-essential. When comparing the original of the poems and their Czech translation, it seems that Čelakovský's translations are not so "folklorizing" in terms of their expression or form (e.g. most of the original parallelisms are missing), but in terms their content (limiting of interpretational possibilities, concretization of motifs).
Estonská literatura v Čechách přináší shrnující pohled na dějiny české recepce estonské literatury od prvních překladů a ohlasů po současnost. Historická periodizace je vystavěna s ohledem na setkávání dvou literárních polí, především jejich politických faktorů, a na kontextualizaci estonské literatury v překladové a nakladatelské praxi a v recenzích. Součástí knihy je úplná bibliografie překladů a kritických ohlasů. ,Estonian Literature in the Czech Lands is a general overview of the history of the Estonian literature's Czech reception from the first translations and reviews up to the present. The historical periodization is constructed upon the intersection of the two literary fields, especially their political factors, and contextualization of the Estonian literature in terms of the politics of translation, publishing and critical reviews. The complete list of the Czech translations and reviews is part of the book.