Dole jsou oba defendenti s personifikacemi Filosofie a Historie, za nimi personifikace sedmera svobodných umění. Historie ukazuje na oblak, pod nímž Fama se dvěma trubkami. Uprostřed oblaku císař Leopold II. jako Apollón-Foibos (antikizující zbroj, vavřínový věnec na hlavě, okolo hlavy záře) na voze taženém čtyřspřežím koní. Zatímco vůz Leopolda-Apollóna stojí, okolo obíhají personifikace planet, panovníci na vozech. Nalevo Rudolf II. (Měsíc), Victoria s palmovou ratolestí mu drží nad hlavou věnec, jede na voze taženém lvem. Napravo Ladislav Pohrobek (Merkur) na voze taženém párem holubic. Uprostřed nalevo Zikmund (Venuše) na voze taženém labutěmi, napravo Ferdinand I. (Mars) na voze taženém párem lvů. Nahoře nalevo Karel IV. (Jupiter) na voze taženém orly a napravo Václav I. (Saturn) na voze taženém draky. Okolo panovníků osmicépé šternberské hvězdy se slavnými příslušníky rodu., Vlnas 2001#, 128 č. I/3.36B., and Císař jako nehybné slunce a knížata obíhající okolo něj jako planety bylo oblíbené téma oslavy císaře..
Sláva/Fama (dlouhé bílé šaty) s trubkou v pozdvižené pravici letí nad oblakem. Dole vpravo přímořská krajina a ostrovem, na němž hrad, čímž je naznačeno, že sláva císaře Ferdinanda II. se šíří po zemi i přes moře. Restaurováno v letech 1877-1878, kdy mohly být nějaké detaily pozměněny. and Karner 2007#, 132-134
Při zdi evangelijní strany lodi klášterního kostela náhrobek z červeného mramoru se sochařskou výzdobou (pískovec, lakovaná křída, v. cca 8 m). Sarkofág s polo ležící sochou zemřelého (v brnění maltézského velkopřevora, v ruce drží kříž) a alegorickou figurou Slávy, v levici drží věnec z hvězd, kterým Vratislava korunuje. O sarkofág se u nohou zemřelého opírá Saturn s křídly, přesýpacími hodinami a kosou (dnes chybí), za sarkofágem pyramida bez špice, u ní se vznáší Fáma s trubkou, píše na pyramidu oslavný nápis. Pod sarkofágem plačící žena, alegorie rozjímání., Blažíček 1976#, 109., and Významný český šlechtic, nejvyšší kancléř království českého, zemřel roku 1712 ve Vídni, v kostele sv. Jakuba v Praze byl pohřben roku 1713. Nejčastější personifikací času spojenou s pomíjívostí života je Saturn.
V horním patře budovy na nárožích čtyři figury okřídlené ženy s trumpetou - personifikace slávy - Fama. and Jásek, Jaroslav, Beneš, Jaroslav, Pražské vodní věže, Praha 2000, s. 18.
Řadový čtyřpodlažní nájemní dům, nad vchodem ve druhém patře dvojice ženských alegorických postav v antické drapérii. Vlevo stojící žena, ve vlasech diadém, v levé ruce kamennou desku, pravá ruka přidržuje bohatou drapérii (Historie). Prostovlasá žena vpravo drží v pravé ruce květinový věnec, levá ruka přidržuje drapérii (Fama). and Nájemní dům z konce 19. století představuje typickou stavbu, která na neo-renesančním průčelí prezentuje nad vchodem ženské alegorické postavy. Jsou inspirovány římskými sochami stojících žen, múz, nebo bohyň (nejčastěji např. Ceres, Flora, Juno) s atributy evokujícími novodobé alegorie. S věncem je v antice nejčastěji zobrazována prostovlasá Flora, ale v této souvislosti, nad vchodem nájemního domu, má věnec spíše význam obecně určující postavu jako Slávu - "dobrou pověst", která se vztahuje k obyvatelům domu (Fama), jejímž protějškem je Historie. Stejné téma a stejně vypracované najdeme rovněž na domě v Bathory utca 27, takže se evidentně jedná o stejnou dílnu.
Řadový čtyřpodlažní nájemní dům, nad vchodem ve druhém patře dvojice ženských alegorických postav v antické drapérii. Vlevo stojící žena, ve vlasech diadém, v levé ruce kamennou desku, pravá ruka přidržuje bohatou drapérii (Historie). Prostovlasá žena vpravo drží v pravé ruce květinový věnec, levá ruka přidržuje drapérii (Fama). and Nájemní dům z konce 19. století představuje typickou stavbu, která na neo-renesančním průčelí prezentuje nad vchodem ženské alegorické postavy. Jsou inspirovány římskými sochami stojících žen, múz, nebo bohyň (nejčastěji např. Ceres, Flora, Juno) s atributy evokujícími novodobé alegorie. S věncem je v antice nejčastěji zobrazována prostovlasá Flora, ale v této souvislosti, nad vchodem nájemního domu, má věnec spíše význam obecně určující postavu jako Slávu - "dobrou pověst", která se vztahuje k obyvatelům domu (Fama), jejímž protějškem je Historie. Stejné téma a stejně vypracované najdeme rovněž na domě v Bathory utca 27, takže se evidentně jedná o stejnou dílnu.
Malba na mramoru (21,5 x 27 cm): S nebes se na oblaku snáší Jupiter s bleskem v napřažené pravici letí na orlu, za ním Athéna (přilba, štít, kopí) drží v náručí císřskou korunu, vedle ní Fama s trubkou. Dole na zemi běží Apollo (červený plášt, luk, toulec, zdvižená ruka) okolo poražení Turci a poházené turecké zbraně a insignie. Na obzoru vpravo jízda. Na rubu je kozoroh a Jupiterův orel., Fusenig 2010#, s. 26., and K malbě je v Braunschweigu zachována kresba, která se od ní liší tím, že Apollón má u pasu zavěšený meč. Postava Apollóna je podána stejně na Aachenově obrazu s imperiální alegorií ve Stuttgartu (Stuttgart, Návrat Zlatého věku). O nápisu srov. Reitz 2009, 110-111.
1570 - 1597 renesanční zámek, portálky, arkáda renesanční s reliéfní výzdobou, figurální, postavy v antických řízách a účesech, třístupňové - sloupy toskánské, ionské, korintské, arkáda třípatrová, ve cviklech mezi arkádami putti s rozvilinami, Amor s lukem a šípy, Fáma a Hojnost. and Werkman L., Rosice-zámek, kamenné prvky arkádového nádvoří
Mědiryt ze tří desek (43 x 85, 4 cm): svatební hostina (69 postav) v oblacích nad přímořskou krajinou zabydlených putti (rozhazují květiny, jeden rozlévá voňavky). Nalevo je průvod Nymf přinášejících jídlo, který střeží Herkules (lví kůže, kyj), u jeho nohou Sfinga. Vedle Herkula stojí Ceres (koruna z klasů, roh hojnosti), která dohlíží na průvod s jídlem, napravo od ní Bacchus (kůže přes rameno) rozlévá víno. Pod Bakcehm říční božstvo (nádoba, kormidlo). U stolu sedí nalevo Pluto (dvojzubec), Mars (přilba) a Neptun (trojzubec), uprostřed Merkur (okřídlená čapka) servíruje jídlo Juno a Jupiterovi, napravo v čele stolu sedí Amor a Psyche. Hora s motýlími křídly zdobí hodovníky květinami. Za novomanželi je orchestr Múz dirigovaný Apollónem (zář okolo hlavy, housle), za Apollónem stojí Diana (luk, kopí na kance). Napravo Marsyas (syrinx) a Chronos (kosa) pojídající dítě. Zcela vpravo stojí Vulkán (kladivo) u kovadliny. Nad hostinou vlevo sedí na oblaku Fama (trubky), Prag um 1600#, I, č. 312 s. 420., and Jeden z prvních a nejvlivnějších monumentálních tisků. Inspirací byly Apuleiovy Proměny (6, 24): Amor a Psyche v čele stolu, vedle nich Jupiter a Juno, Bakchus jako číšník, Hora zdobící hodovníky květinami, zpívající Múzy, které doprovází Apollón (na na citharu, ale na housle), Marsyas se syrinx (u Goltzia však nehraje) a rozstřikování voňavek (ne Grácie, ale putti). Vzorem pro výtvarné pojetí byly dvě nástropní fresky v Loggia di Psyche (Řím, Villa Farnesina) od Raffaela a jeho dílny (1517-1518), z nichž svatební hostina Amora a Psyche se Apuleia držela ještě těsněji. Odtud Spranger převzal některé některé postavy i celé skupiny (napřiklad Bakchus nalévající z oinochoe víno do číše, kterou drží putto), ale i motivy, které v Apuleiovi nejsou, například sfinga s Porady bohů. Spranger se však inspiroval i pozdějšími zobrazeními hostin bohů, např. ze svatební hostiny Amora a Psyche v Palazzo Te od Giulia Romana (1526-1528) převzal na okraji umístěného Vulkána ukazujícího na hodovníky.