Nad vchodem ve cviklech dvě alegorické figury. Vlevo mladík levou rukou se opírá o knihy, v pravé ruce drží vavřínové větévky; vpravo dívka s hlavou zakrytou závojem, za ní kolo štěstí, v pravé ruce drží šperky., Déry 1991, s. 115., and Obě postavy personifikují Vzdělání a z něho plynoucí Blahobyt.
Dvoupodlažní řadový obytný dům. Od roku 1807 v něm žil znalec antické řecko-římské kultury, piaristický učitel József Grigely. Pod římsou pět figurálních reliéfů a pět medailonů. V medailonech portréty filosofů a básníků s nápisy. Alegorické reliéfy v obdélných zahloubených polích. První skupinka zleva - múza a Orfeus hrající zvířatům (múza v drapérii, na hlavě koruna, opírá se levou rukou o oltář s knihami, drží v ruce dvě trumpety, na pravé ruce má navlečeny dva vavřínové věnce, třetí drží v natažené ruce, na zemi kniha, Orfeus sedí, hraje na lyru, u jeho pravé nohy sedí zvíře). Druhý reliéf: žena v drapérii, v pravici drží rozvinutý svitek, opírá se o oltář s knihami, v levé ruce drží blesky, před ženou na zemi kniha a helmice, naproti ženě stojí chlapec, v natažené pravici drží svitek. Nad vchodem alegorický výjev - Athéna, ochránkyně věd a umění. Na levé straně reliéfu skupinka alegorie Umění: chlapec, drží paletu, maluje na plátno na stojanu, na zemi před ním sedí puto, maluje na papír, u jeho nohou busta, v pozadí sokl s koulí, na ní stojí nahá ženská postava s palmovou ratolestí v ruce. Další skupinku tvoří žena s knihou a zavázanýma očima, z jejích obou stran dítě (dítě po její pravici ve fraku), nad hlavou dítěte po ženině levici drží Athéna vavřínový věnec. Athéna s helmicí na hlavě, drží kopí, vedle ní kniha a hlava Jupitera. Za Athénou další skupina postav - alegorie Věd, chlapec sedí u globu, vedle něho zeď s dalekohledem, o zeď se opírá dívka v drapérii; další postavy: sedící puto s knihami, nad ním okřídlená postava s rohem hojnosti, za knihami hvězdný globus. Reliéfy pokračují na pravé straně od vchodu dvěma výjevy, patrně alegoriemi Vzdělání patrně v histoii a právu. První skupinu tvoří sedící žena, píše na rozvinutý svitek řeckými písmeny, proti ní stojí žena u tabule s řeckými písmeny. Poslední dvojicí jsou postavy stojících žen v drapérii, první stojí u oltáře, na něm přidržuje desku s písmeny AB a gama delta, v pravici drží svitek; druhá žena stojí u oltáře, nad ním drží váhy, na zemi leží knihy., Medvey 1939, s. 17; Szatmári 2001, s. 9-10., and Alegorické výjevy i fiktivní portréty v medailonech čerpají inspiraci v antické kultuře. V medailonech jsou zobrazeni významné řecké a římské historické osobnosti: řecký filosof Sókratés (asi 469 - 399 př. Kr.); římský básník Vergilius Publius Maro (70 - 19 př. Kr.); politik, spisovatel a největší římský řečník Marcus Tullius Cicero (106 - 43 př. Kr.); římský historik Titus Livius (59 př. Kr.- 17. po Kr.); slavný římský řečník, autor učebnice rétoriky Marcus Fabius Quintilianus (asi 35 - 45 Př. Kr.- 100 po Kr.); římský filosof, politik, básník a vychovatel císaře Nerona Lucius Annaeus Seneca ml. (4 př. Kr.- 65 po Kr.). Alegorické výjevy kladou důraz na hodnoty umění, vědy a vzdělání, k nimž se tímto hlásí obyvatelé domu.
Budova Galerie umění (Műcsarnok) podle plánů Schickedanze a Herzoga v eklektickém neoklasicistním stylu, s fasádou ovlivněnou pozdní renesancí. Na hlavním průčelí je pod štítem bohatá malířská dekorace, několik figurálních alegorických výjevů. První zleva alegorie vzniku sochy: figurální scéna umístěná do prostoru antického chrámu, zleva dvě sedící polonahé ženy hledí na sedícího sochaře (Polykleitos) a Minervu, ochránkyni umění, která pozvihuje levici k soše mladíka uvazujícího si stužku vítězství kolem hlavy. Za sochou je Amor drží luk, na zádech má toulec se šípy. Další scénu odděluje alegorie Sochařství - chlapec se sochařskými nástroji a malou soškou v ruce. Druhá figurální scéna nad vchodem představuje Apollóna a Múzy na Helikonu. Zleva stojí polonahá žena zobrazená zezadu, v pozadí za ní antická nádoba s figurálním reliéfem, další je žena s mečem a divadelní maskou (Tragedie), další je múza s lyrou (Euterpé), múza tance, múza s palmovou ratolestí. Uprostřed sedí Apollón obklopený atributy - lyra, uk, toulec se šípy, vavřínový věnec, sluneční kotouč, Pegas. Vedle Apollóna sedí múza Historie s tabulkou a rydlem, na zemi u jejích nohou je nádoba na svitky. Za ní múza s dvojitou flétnou, múza s lyrou, Uranie s globem a kružidlem, poslední múza personifikuje Umění - opírá se o sloup s volutovou hlavicí, na něm divadelní maska, keramická nádoba zdobená meandrem. Figurální scénu od posledního výjevu odděluje postava chlapce s paletou a štetcem -alegorie Malířství. Poslední výjev je situován na pozadí antického chrámku s pramenem, u něhož sedí žena a stojí mladík, jehož stín zachycuje na plátno druhý sedící muž. Přihlížejí dvě ženy, jedna s nádobou na vodu a muž, který drží ratolest., Hájos 2001, s. 36 - 42., and První výjev ukazuje na několik antických odkazů. Je to například reliéf v pozadí scény, variace na Dexileovu stélu, také je zde socha Diadúmena, patrně Polykleitovo dílo. Prostřední výjev zobrazuje Apollóna a múzy na pahorku Múz v pohoří Helikónu (Paus. 2, 31, 12; Stat. Theb.4, 60), kde bájný Pégas úderem kopyta odchalil pramen básnictví. Poslední výjev je ilustrací antického mýtu o původu malířství, podle něhož bylo počato tak, že byl obkroužen lidský stín (Plin. hist.nat. 35, 15)
Nárožní budova universitní knihovny (Eötvös Loránd tudományegyetem, Egyetemi kőnyvtár) byla navržena architektem Skalitzkym a zbudována v letech 1873 - 1876. Na fasádě, po celém obvodu stavby, jsou ve druhém patře vymalovány fresky, jejichž autory jsou Károly Lotz (figury, 1875) a Than Mór (portrétní medailony ?). Na hlavním průčelí čtyři kompozice, na bočním průčelí osm výjevů. Jsou tu medailony s portréty významných filosofů a učenců, pod nimi alegorické ženské postavy. Medailon s fiktivním portrétem a nápisem, pod ním žena s pokrytou hlavou a věncem na hlavě, levou rukou opírá o klín kniíhu s nápisem, pravou rukou na nápis ukazuje. and Portrét filosofa doprovází alegorická postava představující patronku theologie, kterou identifikuje tradiční nápis. Se shodným doprovodným nápisem "divinarum rerum notitia" je Theologie prezentována například ve výzdobě slavnostního sálu bývalé vídeňské university Marie Terezie (1753 - 1755).
Nárožní budova universitní knihovny (Eötvös Loránd tudományegyetem, Egyetemi kőnyvtár) byla navržena architektem Skalitzkym a zbudována v letech 1873 - 1876. Na fasádě, po celém obvodu stavby, jsou ve druhém patře vymalovány fresky, jejichž autory jsou Károly Lotz (figury, 1875) a Than Mór (portrétní medailony ?). Na hlavním průčelí čtyři kompozice, na bočním průčelí osm výjevů. Jsou tu medailony s portréty významných filosofů a učenců, pod nimi alegorické ženské postavy. Medailon s fiktivním portrétem a nápisem, pod medailonem žena s pokrytou hlavou, na hlavě hvězdný diadém, na klíně rozevřená kniha s nápisem. and Řecký filosof Aristotelés ze Stageiry (384 př. Kr. - 322 př. Kr.) je považován za nejvýznačnější osobnost starověku, zakladatele vědeckého myšlení. Vybudoval základy mnoha pozdějších vědeckých oborů. Je považován za autora asi 400 spisů z oblasti logiky, přírodní filosofie, etiky, psychologie a politiky. Kolem roku 335 př. Kr. založil v Athénách svou vlastní filosofickou školu (Lykeion), jejíž součástí byla také rozsáhlá knihovna. Ženská alegorická postava odkazuje na Aristotelovo obsáhlé dílo, které reprezentují spisy etické a přírodovědné (Philosophia moralis et naturalis).
Nárožní budova universitní knihovny (Eötvös Loránd tudományegyetem, Egyetemi kőnyvtár) byla navržena architektem Skalitzkym a zbudována v letech 1873 - 1876. Na fasádě, po celém obvodu stavby, jsou ve druhém patře vymalovány fresky, jejichž autory jsou Károly Lotz (figury, 1875) a Than Mór (portrétní medailony ?). Na hlavním průčelí čtyři kompozice, na bočním průčelí osm výjevů. Jsou tu medailony s portréty významných filosofů a učenců, pod nimi alegorické ženské postavy. Medailon s fiktivním portrétem a nápisem, pod ním sedící žena, hlava nepokrytá, ňadra odhalená, pravou rukou zapisuje do knihy spočívající na klíně, v levé ruce drží sextant, za ní na zemi nádoba. and Na portrétní malbě je zachycen Galileo Galilei (1564 - 1642), italský matematik, astronom a filosof, profesor matematiky na univezitě v Padově a Pise, ovlivněný v počátcích svého bádání Aristotelovými představami o fungování vesmíru. Uskutečnil mnoho vlastních astronomických pozorování, objevil například sluneční skvrny, čtyři měsíce Jupitera a fáze planety Venuše. Kvůli svým převratným názorům se dostal do sporu s církví a některé ze svých závěrů o fungování vesmíru byl nucen odvolat. Alegorická postava ženy pod portrétem patrně představuje Astronomii.
Nárožní budova universitní knihovny (Eötvös Loránd tudományegyetem, Egyetemi kőnyvtár) byla navržena architektem Skalitzkym a zbudována v letech 1873 - 1876. Na fasádě, po celém obvodu stavby, jsou ve druhém patře vymalovány fresky, jejichž autory jsou Károly Lotz (figury, 1875) a Than Mór (portrétní medailony ?). Na hlavním průčelí čtyři kompozice, na bočním průčelí osm výjevů. Jsou tu medailony s portréty významných filosofů a učenců, pod nimi alegorické ženské postavy. Medailon s fiktivním portrétem a nápisem, pod ním sedící žena, na hlavě má korunu, v levé ruce drží roh hojnosti, v pravé drží hůl, u nohou má knihy a nádobu se svitky. and Portrét zobrazuje Niccoló di Bernardo dei Macchiavelliho (1469 - 1527), italského historika, státníka, filosofa a diplomata. Na jeho myšlení a dílo mělo velký vliv studium antických autorů (Platón, Aristoteles, T. Livius a Tacitus), pod vlivem studia antické historie doporučoval římské válečné umění a zejména v díle rozebírajícím prvních deset knih T. Livia, "Discorsi sopra la prima deca di Tito Livio" (1531), chválí a obdivuje ústavu Římské republiky. Jeho díla (Kníže, Vladař, Úvahy, Vlády a státy, Úvahy o vládnutí a vojenství) se stala základními kameny evropské politické filosofie. Alegorická ženská postava představuje alegorii dobré vlády. Svitky uložené v nádobě u její levé nohy naznačují vliv vzdělání na ekonomický růst obce.
Révay Mór János /Rosenberg; Révai/ (1860 - 1926) byl politik a publicista. Náhrobek v podobě antické stély s reliéfem, sedící mužská postava, v ruce drží knihu, za ní stojící žena v drapérii, v ruce drží květinu, na štítě latinský nápis., http://epa.oszk.hu/00000/00003/00020/adat054.htm (13.06.2006), and Atributy jsou připomínkou poslání politika.
Náhrobní reliéf - polo ležící okřídlená ženská postava s pokrytou hlavou, opírá se o knihy, v pravé ruce drží vavřínovou větvičku, v levé věnec. Před ní na soklu hlava Merkura., http://www.bparchiv.hu/magyar/kiadvany/bpn/25/adat081.html (14.06.2006), and Dános Árpád (1882-1933) byl spisovatel a universitní profesor, což vyjadřuje výzdoba náhrobku.
Románský kostelík v obci Jakub u Kutné Hory byl, podle autentiky dochované na panské empoře, vysvěcen roku 1165, a to za účasti Vladislava II. a jeho choti královny Judity. Na jižním průčelí jsou dochovány plastiky, které však byly druhotně osazeny až po dokončení kostela. Po stranách vstupního portálu jen fragmenty (patrně sv. Petr a Pavel), v tympanonu nad vchodem žehnající Kristus s knihou a dva andělé s kadidelnicemi po jeho stranách. Ve slepých arkádách patra, nad portálem stojící sv. Jakub (?) s knihou a klečícími donátory (Slavibor a Pavel), po jeho pravé straně sv. Vojtěch (?), po levici postava ve zbroji, sv. Václav (?) a sv. Prokop (?). and Sochy jsou druhotně použité, pro nové osazení musely být upraveny, původně snad pocházely z Prahy nebo severní Itálie (?). Antickou inspirací je kompozice - umístění figur v arkádách, drapérie a tendence osamostatnit sochu od architektury, kontrast v pojednání hlavy a těla téměř do podoby volné plastiky.