Jedním z konceptů, který udělal v rámci sociálních věd v devadesátých letech minulého století velkou kariéru, je (vedle například sociálního kapitálu) kvalita života . Nejde vlastně o jeden přesně vymezený koncept ale spíše o (velkou) rodinu navzájem propojených teorií, výzkumů a vlastně i aktuálních a navrhovaných politik. Pod titulem kvality života se provádí široké spektrum výzkumů, od studií zabývajících se životem lidí se specifickými zdravotními problémy po dotazníková šetření reprezentativní pro celé dospělé populace států [Rapley 2003]. Zdá se, že zvýšený zájem o kvalitu života je příznačný pro dobu, která vyzvedává práva jedince a zároveň buduje složité (administrativní i tržní) mechanismy pro uspokojování jeho potřeb. Kvalita života (její zkoumání, stejně jako usilování o ni) byla vlastně důležitým konceptem už od dob osvícenství, ale, jak o tom píše například Foucault [2009], až do druhé poloviny 20. století byla důležitá především kvalita života celých populací, spíše než individuí. V průběhu druhé poloviny 20. století také došlo k určitému posunu od objektivního chápání kvality života, které bylo založeno především na měření materiálních a „biologických“ ukazatelů k pojetí více subjektivnímu. Tuto subjektivní dimenzi sleduji i ve svém textu – primární pro mne jsou respondentova subjektivní hodnocení jeho situace. Studie kvality života se samozřejmě nezabývají pouze jednorozměrnou analýzou kvality, ale téměř vždy jí analyzují ve vztahu k faktorům, které mají vliv na její úroveň. Zaměřuji se zde na vztahy mezi religiozitou/spiritualitou respondenta (o tom jak ji měřit viz níže) a psychosociálními faktory, které úzce souvisí s kvalitou života chápanou objektivisticky a samy jsou tak vlastně součástí šířeji chápané kvality života., The article deals with relationship of religiosity and psycho-social phenomena (powerlessness, normlessness, social isolation, self-estrangement and cultural estrangement) which are inhibiting factor in relation to quality of life of individuals. Theoretically this article (besides general theory of subjective quality of life) is supported by Melvinem Seeman ́s concept of alienation. Personal religiosity is not measured here by individual indicator only but by plurality of indicators. In regressions socio-demographic variables are more important in explaining variability indicators of psycho-social phe - nomena but religiosity is interesting contribution in overall explanation. Among religiosity indicators frequency of church attendance has the strongest predictive ability., and Martin Vávra.
Následující studie zaměřuje svou pozornost na to, jak nahlížejí na přeshraniční spolupráci a na pohraniční oblasti občané celé České republiky. Jsou zde shrnuty výsledky reprezentativního šetření, které v září 2008 uskutečnilo Centrum pro výzkum veřejného mínění jako dílčí úlohu vědeckého projektu „Rozvojové zájmy pohraničních regionů (na příkladu Orlicka), který podpořilo Ministerstvo školství, mládeže a tělovýchovy na období 2006 až 2011. Cílem této části projektu bylo zjistit názory a postoje obyvatel České republiky k českému pohraničí obecně. Dále zde najdeme vysvětlení pojmů jako je pohraničí či přeshraniční spolupráce, seznámíme se s postoji k celkové kvalitě života v pohraničí nebo s intenzitou přeshraniční spolupráce. V závěru se dočteme o perspektivách dalšího vývoje ve výše zmíněných oblastech., The article deals with cross-border cooperation which has become since the 1990 ́s an indelible element of the regional development of the Czech borderland areas. The paper presents the results of a r esearch focusing on the posi - tions of the Czech inhabitants living on the borderland of the Czech Republic and the cross-border cooperation issues. The research carried out in 2008 by the Public Opinion Research Centre (CVVM) showed that the inhabitants of the Czech Republic perceive the image of the borderland areas not as negatively as can be seen from previous studies on the same topic., and Lukáš Novotný.
Based on ISSP 2012 Family and Health, this paper focuses on informal caregiving for elderly, sick or disabled family members in the Czech Republic. Specifically, it investigates the socio-demographic characteristics of family caregivers. The findings show that the carers are more likely to be female of a productive age; and thus they often have to combine childcare, care for other family member and employment. Findings from this study also demonstrate that in case of women partnership status also influences care involvement. However, socioeconomic status measured by education does not have an effect on the provision of informal care because the institutional context in which private formal care is not widespread., Jana Klímová Chaloupková., and Obsahuje bibliografii
One of the most important factors contributing to the increasing diversity of family trajectories is the growing prevalence of unmarried cohabitation and extramarital births. Using data from the ‘Social and Economic Conditions of Motherhood’ survey (SEPM) from 2006, this paper explores the factors influencing the probability that an unmarried mother will marry after childbirth. The findings show that for one ‑third of unmarried mothers in the Czech Republic unmarried parenthood is the first phase in the family life ‑course leading to marriage rather than long term family arrangement. Unmarried mothers living in unmarried cohabitation, women with higher education, and women who have postponed marriage due to pregnancy have a higher probability of making the transition to marriage. The analysis does not confirm that the uncertainty of the relationship and a partner’s negative attitudes towards marriage at the time of childbirth have negative effects on the transition to marriage after childbirth., Jana Chaloupková., 3 tabulky, 2 grafy, Poznámky na str. 39 (2), Biografická poznámka o autorce článku na str. 39, Obsahuje bibliografii, and Resumé o klíčová slova anglicky na str. 30
The article tracks the journeys of selected American women artists of the second wave of feminist movement on their path through art institutions and their changing relation toward the figure of authority from the position of students to the one of art pedagogues. The text examines sexist conduct and language characteristic of and specific to the environment of art academies and the art world in general. Using the example of Feminist Art Program founded in 1970 by Judy Chicago at the Fresno University, it tries to assess power relations and teacher authority within the context of feminist art pedagogy. Furthermore, the text gives examples of problems encountered by Czech women artists regarding their access to authority. The article is based on a qualitative research and synthesis of interviews with American women artists who at some point of their careers taught studio art and tried to reconsider the authority they embodied., Zuzana Štefková., and Obsahuje bibliografii