Zatímco primární právo Evropské unie (včetně jejích předchůdců: Evropského hospodářského společenství a Evropského společenství) prošlo od r. 1957 řadou klíčových změn, zůstává primární právoEuratomu i dnes v zásadě identické, jako tomu bylo před 55 lety. S ohledem na tuto skutečnost je Euratomčasto předmětem kritiky. Kritika je směrována nejenom vůči cíli, pro nějž byl Euratom zřízen, ale i ve vztahuk řadě obsoletních ustanovení primárního práva a způsobu vydávání právních předpisů, ve kterémEvropský parlament dodnes nedisponuje spolurozhodovací pravomocí.V této souvislosti se mluví o demokratickémdeficitu a Evropské společenství pro atomovou energii je označováno jako „fosilie“. Na stranědruhé ovšem došlo zejména pod vlivem judikatury Evropského soudního dvoru k rozsáhlé legislativní činnostiEuratomu, která se opírá o (původně marginální) Kapitolu třetí. Tyto posuny je možné chápat i jakosoučást šířeji koncipovaného fenoménu „europeizace mezinárodního práva“, tj. absorbování ustanovení mezinárodních úmluv v předpisech evropského práva. Příspěvek se věnuje otázce, jaká je role legislativyEuratomu v novém miléniu a jaké jsou perspektivy tohoto společenství tváří v tvář důsledkům haváriev japonské jaderné elektrárně Fukushima Dai-ichi. and The Euratom Treaty has largely remained in its original 1957 form up until today, whilst the EC Treaty and the EU Treaty have been amended several times with many substantive changes and additions. Given its age and its largely unamended state, the Euratom Treaty has often been called a fossil, particularly by those who wish to phase out nuclear technology as a source of energy generation altogether. There are also some features that are open to more general criticisms, regardless of the position one takes towards nuclear technology. These include provisions which do not seem to meet today’s requirements, such as the Treaty objective to promoting the ‘speedy establishment and growth of nuclear industries’, the existence of provisions which have never been applied as intended by the authors of the Treaty and Euratom’s democratic deficit and ensuing lack of legitimacy.However, the new millennium opened a considerable shift in the Euratom legislation: Following the ECJ judgement concerning Euratom’s accession to the Convention on Nuclear Safety (2001), Euratom enacted several directives regulating transport of nuclear materials, nuclear safety and radioactive
waste management. This reflects the phenomenon, described as “Europeanization of International Law”, where the European law absorbs provisions of international treaties. Thus, the paper deals with the issue of Euratom’s ability to cope with the most recent challenges and with the perspectives of this Community after the accident in the Japanese nuclear power plant Fukushima Dai-ichi.
In the study, we discussed the multifactorial determinants of integration processes in the EU and the enlargement of the European community to the new state. In this context, pointed out the problems of international security, European security and the security of the European Union. Discusses the determinants of integration processes and provide security, i.e. terrorism, demographic, legal policy, legislation, alliance, NATO, transatlantic cooperation, collaboration and continental impact of macroeconomic factors. We studied two cases: Latvia and Greece, which was considered the most representative for the present study. The study was conducted in a comparative other countries belonging to the European Union.
The article deals with the conceptualisation of the issue of European integration from the perspective of cleavages. First, the author presents 'post-Rokkanian' politics as a metaphor for the current composition of European societies and subsequently more fluid ties between parties and voters in the political space. The effects that lead to the re-conceptualising of the cleavage concept are discussed within this context. In agreement with Bartolini and Mair, cleavages are seen as the combination of a societal division, a value element and an element of political organisation, but more emphasis is put on the active structuration of social and political conflicts by political parties. Second, the author analyses European integration observed in terms of its cleavage-producing potential. The main argument is based on a specific feature of 'European' cleavages, which combine both functional and territorial dimensions that reflect social and political structures. Only in cases where different aspects of these dimensions are reinforced do 'European' cleavages emerge.
Následující studie zaměřuje svou pozornost na to, jak nahlížejí na přeshraniční spolupráci a na pohraniční oblasti občané celé České republiky. Jsou zde shrnuty výsledky reprezentativního šetření, které v září 2008 uskutečnilo Centrum pro výzkum veřejného mínění jako dílčí úlohu vědeckého projektu „Rozvojové zájmy pohraničních regionů (na příkladu Orlicka), který podpořilo Ministerstvo školství, mládeže a tělovýchovy na období 2006 až 2011. Cílem této části projektu bylo zjistit názory a postoje obyvatel České republiky k českému pohraničí obecně. Dále zde najdeme vysvětlení pojmů jako je pohraničí či přeshraniční spolupráce, seznámíme se s postoji k celkové kvalitě života v pohraničí nebo s intenzitou přeshraniční spolupráce. V závěru se dočteme o perspektivách dalšího vývoje ve výše zmíněných oblastech., The article deals with cross-border cooperation which has become since the 1990 ́s an indelible element of the regional development of the Czech borderland areas. The paper presents the results of a r esearch focusing on the posi - tions of the Czech inhabitants living on the borderland of the Czech Republic and the cross-border cooperation issues. The research carried out in 2008 by the Public Opinion Research Centre (CVVM) showed that the inhabitants of the Czech Republic perceive the image of the borderland areas not as negatively as can be seen from previous studies on the same topic., and Lukáš Novotný.
Expanding the domain of majority rule is widely seen as desirable for the European Union. But the functioning of majority rule depends on preconditions that are seldom taken into account. The basic precondition is that overruled minorities accept majority decisions instead of exiting the voting unit. The specific problem of applying majority rule in the European Union is that overruled minorities at the European level are majorities at the nation-state level. By distinguishing between three dimensions of conflicts - content, time and space - the article analyses under what conditions it is possible to expect minorities to accept majority decisions, thus enabling the resolution of conflict by majority rule at the European level.