Při studiu rozpoznání mluvených slov se psycholingvisté zabývají tím, jak se lexikální jednotky ukládají v paměti, a podstatou percepčních procesů, které zajišťují přístup k těmto reprezentacím. „Výčtové modely“ navrhují přímé spojení mezi fonologickou a lexikální formou, zatímco „analyzační modely“ zavádějí komponent pro pre-lexikální morfologickou dekompozici složených slov. Prefigovaná slova a slova s iniciálním kořenem jsou tak v jednom přístupu detekována podobně, v druhém však odlišně. Ve studiu byl použit monitorovací experiment, ve kterém posluchači reagovali na specifikované cílové slovo. Jejich reakční doby byly analyzovány s ohledem na typ cílového slova (kořen / předpona) a typ segmentace materiálu (nosné fráze byly rozčleněny na fragmenty o velikosti slabiky, které v jednom případě zachovávaly hranice morfémů, v druhém nikoli). Čeština jakožto flektivní a prozodicky jedinečný jazyk umožňuje prověřit stupeň univerzálnosti u efektů morfémového typu a prozkoumat roli morfémů při určování slabičných hranic. Výsledky naznačují statisticky významný rozdíl mezi kořenovými a derivačními morfémy (první vykazuje rychlejší reakce), avšak ohledně typu segmentace zůstávají neprůkazné., In the field of spoken word recognition, psycholinguists investigate the way lexical items are stored in memory and the nature of perceptual processes that allow access to these representations. “Full listing” models propose a direct access to lexical items from the phonological form, while “full parsing” approaches implement a pre-lexical morphological decomposition procedure of complex words. Prefixed words are thus detected similarly to words beginning with a stem morpheme in one model, but differentially in the other. In the study a word-monitoring task was used in which listeners reacted to a specified target word. Their reaction times were analysed with respect to type of the target word (prefix/stem) and the segmentation mode (carrier sentences were broken into syllable-sized fragments that either respected morpheme boundaries, or disregarded the morphological structure, maximizing syllable onsets). Czech as an inflectional and prosodically unique language offers a possibility to test the degree of universality of the morpheme category effects, and investigate the role of morphemes in syllable boundary assignment. The results suggest a statistically significant difference between stem and derivative morphemes (the former eliciting faster reactions) but were inconclusive as regards the segmentation mode. The findings are discussed in the light of current theories and relevant experiments in other languages., and Pavel Šturm, Jan Volín.
V súčasnosti možno identifikovať tri odlišné prístupy ku konceptualizácii kvality života (Dijkers, 2005): kvalita života ako subjektívna pohoda (subjective well-being), kvalita života ako úspech (achievement) a kvalita života ako úžitok (utility). V príspevku je stotožňovanie kvality života a subjektívnej pohody považované z hľadiska ďalšieho výskumu za obmedzujúce a v intenciách konceptualizácie kvality života ako úspechu - toho, čo osoba má, čo dosiahla a dosahuje, bol navrhnutý multidimenzionálny model významných oblastí kvality života. Šesť teoreticky postulovaných oblastí kvality života - psychická, fyzická, sociálna, environmentálna, kognitívna a spirituálna - bolo operacionalizovaných pomocou 36 položiek dotazníka, na ktoré skúmané osoby reagovali simultánne dvoma spôsobmi: hodnotili jednotlivé oblasti pomocou odpoveďovej stupnice dobrý - zlý (kvalita) a spokojný - nespokojný (spokojnosť). Na súbore 93 adolescentov boli pomocou faktorovej analýzy namiesto šiestich teoreticky postulovaných významných oblastí kvality života identifikované tri: psychicko-sociálna, kognitívno- spirituálna a environmentálna oblasť. Reakcie na identické položky sa v prípade 7 zo 14 položiek, ktoré tvorili tri extrahované faktory, štatisticky významne líšili: hodnotenie pomocou stupnice dobrý - zlý a hodnotenie pomocou stupnice spokojný - nespokojný produkovalo v prípade 50 % položiek odpovede so štatisticky významne odlišnou varianciou. V ďalšom výskume je zámerom overiť faktorovú štruktúru na iných súboroch a overiť predpokladanú vhodnosť hodnotenia na stupnici kvalita pred stupnicou spokojnosť., At present there can be identified three different approaches to the conceptualization of QoL (Dijkers, 2005): quality of life as subjective well-being, quality of life as achievement, and quality of life as utility. In light of further research, the paper considers the identification of quality of life with subjective well-being as restrictive, and proposes a multidimensional model of significant areas of quality of life which falls within its conceptualization as achievement, i.e. as what a person has already achieved or has been achieving. Six theoretically postulated areas of quality of life, viz. psychological, physical, social, environmental, cognitive and spiritual, are operationalized through 36 items to which respondents offered simultaneous two types of responses whereby they assessed individual areas using the ’good-bad’ (quality) and ’satisfied - dissatisfied’ (satisfaction) response scales respectively. On the sample of 93 adolescents, and with the use of factor analysis, three areas, instead of six, of theoretically postulated significant areas of quality of life were identified, viz. psycho-social, cognitive-spiritual and environmental. Reactions to identical items, in the case of 7 out of 14 items, which represented three extracted factors, differed significantly: the assessment using the ’good-bad’ scale and that using the ’satisfied - dissatisfied’ scale produces in the case of 50% of items responses with statistically significant difference in variation. Our ensuing research will attempt to verify the factor structure on other items and the assumption that the assessment using the quality scale is more appropriate than that using the satisfaction scale., and Jozef Džuka.
V článku je předložen model narativní komplexity. Jako východiska modelu jsou využity Todorovův pojem „narativní transformace“ a Brunerův koncept „potíž“. Narativní transformace je chápána jako to, „co vyprávění dělá s konstitutivní potíží“. S využitím těchto pojmů je narativní komplexita definována jako diferenciace a integrace různých aspektů narativní transformace. Pojem narativní komplexita poukazuje jak k dispozici, tak také k procesu i výsledku narativního ztvárnění zkušenosti v její složitosti, úplnosti a proměnlivosti. Model umožňuje včlenit do jednoho logicky konzistentního rámce různé aspekty narativní komplexity, tak jak byly doposud koncipovány z různých dílčích teoretických či praktických hledisek. Předložený model sestává z osmi souvisejících aspektů: 1) diferenciace a integrace tématu vyprávění, 2) diferenciace a integrace aktérství, 3) diferenciace a integrace narativní konstrukce, 4) diferenciace a integrace ztvárnění hodnot a přesvědčení, 5) diferenciace a integrace na rovině reflexe, 6) diferenciace a integrace hledisek a perspektiv, 7) diferenciace a integrace utváření postav, 8) diferenciace a integrace na rovině komunikačního a sociokulturního kontextu. Na závěr jsou zmíněny některé teoretické a empirické možnosti předloženého modelu., Model of narrative complexity is articulated. Todorov’s concept of “narrative transformation” and Bruner’s concept of “trouble” are used as a frame of narrative complexity conceptualization. Narrative transformation is presented as “something what story telling does with constitutive trouble”. Narrative complexity is thus defined as a differentiation and integration of various aspects of narrative transformation. Narrative complexity refers both to disposition and also to the process and to the result of narrative experience constructing in its complicatedness, completeness, and changeableness. The model enables to incorporate various aspects of narrative complexity from different theoretical and practical perspectives into one consistent framework. The presented model consists of eight interconnected aspects: 1) differentiation and integration of topic storytelling, 2) differentiation and integration of agency, 3) differentiation and integration of narrative construction, 4) differentiation and integration of values and believes embodiment, 5) differentiation and integration at the level of reflection, 6) differentiation and integration of different perspectives, 7) differentiation and integration of characters (protagonists), 8) differentiation and integration in communication and socio-cultural contexts. Theoretical and empirical consequences of the model are also discussed., Vladimír Chrz, Ivo Čermák., and Obsahuje seznam literatury
Although it is generally considered that the study of social psychology in the former Czechoslovakia commenced in the 1960s, the author here establishes the importance of the virtually forgotten earlier years of the discipline. The first Czech student of social psychology was a prominent sociologist and member of the Prague sociological school, Otakar Machotka (1899- 1970), whose interest in matters psychological commenced in the 1940s and whose research into the subject continued during his period of exile in America in the 1950s and 1960s. Machotka’s recently discovered post-war manuscript on the subject of unconscious agents in social behaviour, which is published in extenso here, reveals the original and innovative character of the author’s approach; at the same time, it offers an important testimony to the epoch both in terms of the discipline itself and the wider society. The erstwhile unknown manuscript also contains the first stage of Machotka’s struggle for an explanation for quisling behaviour during the Second World War, which he later published in his 1964 book., Zdeněk R. Nešpor., and Obsahuje seznam literatury
V súlade s aktuálnymi teoretickými i výskumnými zisteniami považujeme agresívne správanie v cestnej doprave za komplexný jav, čo sa týka jeho príčin aj dôsledkov. V štúdii vymedzujeme relevantnú terminológiu – agresivita, agresívne správanie, rizikové správanie a „road rage“ v doprave. Cieľom prezentovaného výskumu bolo zistiť súvislosti medzi agresivitou ako osobnostnou črtou (verbálna agresia, fyzická agresia, zlosť, hostilita) a sebaposúdeným agresívnym správaním v doprave (narušenie plynulosti premávky, bezohľadná jazda, priama hostilita), pričom sme do tohto vzťahu zakomponovali ďalšie individuálne premenné - celkový počet najazdených kilometrov a sociodemografické faktory – pohlavie, vek. Výsledky regresných analýz i „path“ modely ukázali, že agresívne správanie v doprave predikujú odlišné komponenty agresivity (s odlišným vplyvom) pri ženách a pri mužoch, a taktiež pri jednotlivých druhoch agresívneho správania. Zistili sme významný (negatívny) vplyv sociodemografickej premennej vek na agresívne správanie, predpokladaná kovariancia medzi vekom a počtom najazdených kilometrov sa potvrdila pri narušení plynulosti premávky a bezohľadnej jazde u mužov aj u žien., According to contemporary theoretical and research findings the authors regard the aggressive behavior in road transport as a complex phenomenon which is concerning both its causes and its consequences. The relevant terminology is defined in the study - aggressiveness, aggressive behavior, risk-taking behavior, and “road rage” in transport. The goal of the presented study was to assess the relations between aggressiveness as a personality trait (verbal aggressiveness, physical aggressiveness, anger, hostility) and self-rated aggressive driving behavior (progress impeded, reckless driving, direct hostility) , where further individual variables (total number of kilometers done) and socio-demographic factors (sex, age) were incorporated into this relation. The results of regression analyses and path models showed that aggressive behavior in road transport is predicted by different components of aggressiveness (with different influence) in women and men as well as in particular kinds of aggressive driving behavior. The significant (negative) influence of socio-demographic variable age on aggressive behavior was found, the expected covariance between the age and the total number of kilometers done was confirmed in disturbing the traffic fluency and regardless driving both in men and women., Eva Rošková, Natália Kovácsová., and Obsahuje seznam literatury
Dnešní podmínky na trhu vyžadují, aby vedoucí pracovníci neziskových organizací jednali stále více obchodním způsobem. Studie zjišťuje, zda vedoucí pracovníci neziskových organizací mají podobné dispozice k podnikatelskému jednání jako podnikatelé, ale jsou jinak motivováni. Při výzkumu byly pomocí standardních osobnostních testů a rozhovorů porovnány osobnostní rysy a vyjádřené motivy 72 vedoucích pracovníků neziskových organizací s 117 podnikateli. Obě skupiny vykazují podobné obecné a specificky podnikatelské osobnostní rysy, ale významně se liší, pokud jde o jejich motivaci. Zatímco motivace vedoucích pracovníků neziskových organizací pramení především ze smyslu jejich práce, podnikatelé jsou motivováni především nezávislostí a příjmem, které jim jejich práce poskytuje. Článek umožňuje lépe pochopit, kdo jsou vedoucí pracovníci neziskových organizací., Today's market conditions require nonprofit leaders to act in an increasingly business-like fashion. This study asks whether NPO leaders have a similar disposition to act entrepreneurially as for-profit entrepreneurs, but hold different underlying motives. For this purpose, the study contrasts a sample of 72 leaders of nonprofit organizations with 117 entrepreneurs on their personality traits and explicit motives using standard personality tests and interviews. Both groups exhibit similar general and entrepreneurship-specific personality traits but differ significantly regarding their motivation. While nonprofit leaders motivation stems primarily from the meaningfulness of their work; entrepreneurs are mainly motivated by the independence as well as by the income and profit provided by their work. This paper helps us understand who leaders of nonprofit organizations are., Martin Lukeš, Ute Stephan., and Obsahuje seznam literatury
a1_Ciele štúdie. Na rozdiel od tradičného merania kvality života pomocou dotazníka, pri ktorom sú oblasti života vopred definované v podobe položiek, v prípade individualizovaného merania kvality života opytované osoby samé produkujú to, čo je pre ich život dôležité. Cieľom tejto štúdie bolo overiť, v akej miere považujú skúmané osoby vo veku adolescencie za dôležité iné aspekty života, ktoré nepokrýva tradičný dotazníkový nástroj. Súbor a postup výskumu. Na otázku individualizovaného nástroja (GPGI) vyprodukovalo 86 opytovaných osôb vo veku adolescencie 419 rôznych vyjadrení, ktoré predstavovali subjektívne dôležité oblasti života. Výpovede boli analyzované s využitím obsahovej analýzy troma rôznymi spôsobmi. Výsledky štúdie. 1) Opytované osoby priraďovali päť nimi uvedených dôležitých oblastí života do štyroch kategórií, ako ich zisťuje tradičný dotazník kvality života WHOQOLBREF (fyzická oblasť, psychická oblasť, sociálne vzťahy a prostredie). Piatou možnosťou bola kategória „iné“, ktorú mohli opytované osoby použiť vtedy, ak oblasť, ktorú považovali za subjektívne významnú, nemohli zaradiť k štyrom vopred definovaným oblastiam. Identifikovaný výskyt kategórie iné predstavoval 16 výpovedí (3,8 %). 2) Opytovanie rovnakým spôsobom bolo po 2 týždňoch u tých istých osôb zopakované., a2_Výskyt kategórie „iné“ bol 8 výpovedí (1,9 %). 3) Tretí spôsob obsahovej analýzy predstavovala expertmi realizovaná kategorizácia individuálne uvádzaných dôležitých oblastí života bez vopred definovaných kategórií. Traja experti nezávisle na sebe vo výpovediach identifikovali štyri oblasti, ako ich zisťuje tradičný dotazník kvality života, pričom 36 výpovedí zo 419 nezaradili k týmto štyrom oblastiam a 24 z nich priradili k novej oblasti, ktorú nezávisle na sebe nazvali spirituálna oblasť. V závere sú formulované odporúčania ohľadom možnosti využitia individualizovaného a tradičného merania kvality života., b1_Objectives. In contrast to the traditional measurement of quality of life by a questionnaire when the domains of life are defined in advance in the items, in individualized measurement of quality of life the inquired persons produce what is important for their lives. The goal of this study was to verify to which measure the inquired persons in the adolescent age consider different aspects of life to be important, which are not covered by the traditional questionnaire. Sample and setting. Answering the question of individualized instrument (GPGI), 86 inquired persons in the adolescent age produced 419 different statements that represented the subjectively important domains of life. The statements were analyzed by use of content analysis in three different ways.. Results. 1) The inquired persons assigned five important domains of life mentioned by them to four categories assessed by the traditional questionnaire of quality WHOQOL-BREF (physical domain, mental domain, social relations, and environment). The fifth option was the category „other“ that could be used by the inquired persons when the domain, which they considered to be subjectively important, could not be categorized to four in advance defined domains. The identified occurrence of this category presented 16 statements (3.8%). 2) The questioning the same persons in the same way was repeated after two weeks., b2_The occurrence of „other“ category was 8 statements (1.9%). 3) The third way of content analysis was represented by the categorization of individually mentioned important domains of life without in advance defined categories made by experts. Three experts independently identified four domains in statements assessed by the traditional questionnaire of quality of life. 36 statements of 419 were not classified to these four domains and 24 of them were assigned to the new domain that was entitled independently as the spiritual domain. In the conclusion, the recommendations regarding the possibility of use the individualized and traditional measurement of quality of life are formulated., Josef Džuka., and Obsahuje seznam literatury