Maďarské národní muzeum ("Magyar Nemzeti Múzeum") je nejstarší v Budapešti. Bylo budováno v letech 1836 - 1846, vnitřní dekorace do roku 1860. Původní budova byla roku 1920 přestavěna. Průčelí se sochařsky zdobeným štítem: uprostřed personifikace Pannonie se štítem, držící v každé ruce věnec, vpravo dvě dívky - personifikace vědy a umění, vlevo Historie zapisující slavné činy a Sláva s palmovou ratolestí a trubkou. V pravém cípu štítu vousatý muž - personifikace řeky Danaje, vlevo dívka - personifikace Drávy. and Zádor 1981, obr. 66-69; Vadas 1993, s. 14.
Řadový nájemní dům, na průčelí pod okny 1. patra reliéf s bohatou figurální výzdobou - putti reprezentující alegorii dálkového obchodu a stavebního průmyslu. První výjev na reliéfu zleva: putto sedící na velbloudu, sedící putto s poutnickou holí, trojice putti u koše s plody, skupina putti přivazujících k molu plachetnici s nákladem, trojice putti pohánějícíh osla s nákladem, dvojice putti se slunečníkem a navršenými předměty - štít, nádoby, svitky, jeden z puttiů drží řetěz. Druhý reliéf vpravo od vchodu: putti zabývající se různými činnostmi spojenými s kovářství a metalurgií, čtveřice putti odlévá zvon, uprostřed reliéfu putto, v ruce pochodeň a vavřín, sedí na trůně s opěradlem ve tvaru ozubeného kola, vedle na zemi leží okřídlené kolo a svitek, z každé strany putto, jeden drží kladivo, druhý svitek. Další skupinka postav provádí práce spojené s konstrukcí stavebních prvků ze železa, poslední jsou dva putti s krumpáčem a pluhem., Ráday 1998, s. 314, obr. 224, and Typická dekorace s putti, kteří jsou zcela zaměstnáni různými činnostmi, vyjadřují tak důležitost průmyslových a hospodářských odvětví pro prosperitu obyvatelů domu.
Pégasos s pravou přední nohou zdviženou, před ním je hora Olympus identifikovaná orlem na vrcholku. Napravo palma a strom, na němž visí štít s korunou, na štítu císařská orlice (?). Za korunou peří, za štítem se znakem oválný štít., Bažant 2006#., and Pégasos je na Belvedéru zobrazen tak, jak byl zobrazován v antice a v italském umění patnáctého a šestnáctého století. V Praze je vylíčen konec jeho příběhu - okřídlený kůň nachází své definitivní místo v Jupiterových stájích pod Olympem, které jsou označeny orlem na skále nad Pégasem. Tento orel je důležitý, protože vylučuje možnost, že se jedná o zobrazení okamžiku, kdy Pégasos úderem kopyta na Helikónu stvořil pramen Hyppúkréné, jenž se stal inspirací básníků. Vedle Jupiterova orla nacházíme na tomto výjevu další politickou narážku, mezi Pégasem a emblémem s královskými iniciálami je zobrazen štít s reliéfem, který je sice téměř nečitelný, ale s největší pravděpodobností zobrazuje císařskou orlici, znak římského krále Ferdinanda I. Výjev je patrně součástí příběhu Bellerofonta, který na severním průčelí mohl začínat ve druhém cviklu výjevem, v němž hraje ústřední roli zrada, kterou symbolizuje Proitův dopis v Bellerofontových rukách. Reliéf v pátém cviklu naráží na Bellerofontův pokus zmocnit se Pégasovou pomocí Olympu a tedy světovlády, což skončilo jeho pádem a následným šílenstvím. Zatímco na soklech severního průčelí byl proti sobě postaven Sinón a představitelé občanských ctností, ve cviklech mohl být Bellerofón protějškem k Perseovi. Byli si podobní, protože oba vykonali mnoho hrdinských činů, ale Bellerofón nestál cele na straně ctnosti a jeho život se proto stal příkladem nenaplněných ambicí a pýchy předcházející pád.
Nahý africký zajatec s rukama spoutanýma za zády, za vousy ho vede muž v antické zbroji (přilba, šavle), který před sebou drží malý štít a opasek patřící zajatci. Za skupinou postava zahalená v plášti přetaženém přes hlavu (zjatcova žena?)., Bažant 2006#., and Antický reliéf, který posloužil jako vzor pro pražské zobrazení, byl na začátku šestnáctého století v Římě k vidění jednak ve vile Madama, na mramorových reliéfech s Horami, bohyněmi času a ročních období, zdobícími bázi antického kandelábru, ale především ve slavné římské sbírce de'Rosi. Její součástí byl soubor tří antických svatebních reliéfů z terakoty. Jejich ohlasy najdeme na různých místech pražského Belvedéru. Sbírka de'Rosi vznikla již před rokem 1454 a je nejstarší římskou kolekcí antických starožitností (byla rozpuštěna v roce 1517). Pražský reliéf byl patrně inspirován třetím reliéfem, na němž byla svatební scéna s Hérou, před níž stála nevěsta se zahalenou hlavou podávající ruku ženichovi. Po roce 1517, kdy sbírka de'Rosi zanikla, tento reliéf patrně zůstal v Římě, protože je někdy před rokem 1529 doložen v majetku malíře Sodomy. V první polovině šestnáctého století byla tato zahalená nevěsta ze třetího reliéfu ze sbírky de'Rossi často parafrázovaná.
Nahý Merkur (okřídlená čapka, okřídlené boty, caduceus, plášt vlající okolo těla) letí doprava, levicí ukazuje vzhůru a ohlíží se k Athéně. Bohyně (přilba, brnění s odhalenými ňadry, dlouhý chitón) se dívá na Merkura, sedí na oblaku a drží v pravici oštěp a v levici štít. Vpravo na oblaku pod Athénou sova a zcela napravo kohout., Kaufmann 1988#, s. 262, 20.42, and O "Hermatheně" srov. Exemplum: Hermathena.
Ilustrace k Aristofanově Lysistratě (Aristophanes, Lysistrata, Gravures originales de Francois Kupka. Preface de Lucien Dhuys. Blaizot. Paris. 1911). Skupina ozbrojených mužů (štíty, kopí, zbrij) sleduje Lysistratu, která stojí s pozdviženou levicí., Pravdová 2009, s. 14., and Lysistrata vyjednává s muži.
Ilustrace k Aristofanově Lysistratě (Aristophanes, Lysistrata, Gravures originales de Francois Kupka. Preface de Lucien Dhuys. Blaizot. Paris. 1911). Skupina žen, proti nim Lysistraté s kopím a štítem., Pravdová 2009, s. 18., and Lysistraté ženy nabádá k pokračování v revoltě proti mužům.
Freska: Mars (nad hlavou hvězda) v soudobém brnění (přilba s chocholem, přes rameno červený plášť) drží v levici štít (se znakem planety Mars) a v pravici palici s ostny. Jede na voze taženém čtyřspřežím hnědáků. Nalevo od Marta pěšák v soudobém brnění (štít a zlatý prapor), za ním další pěšáci (meč, halapartna, zlatočerveně pruhovaný prapor). Dole oblaka., Karner 2007#, 129-130., and Mars je zobrazen jako planetární božstvo (hvězda nad hlavou, znak planety na štítu) a je tradičně vykládán jako autoportrét Albrechta z Valdštejna, ale neodpovídají tomu rysy tváře a absence jakýchkoli jiných narážek na objednavatele. Identifikaci se stavebníkem vylučuje Martův plnovous, Albrecht z Valdštejna byl vždy zobrazován s pečlivě zastřiženou bradkou. Na stropě Velkého sálu je zobrazen Triumf Marta, alegorie Železného věku. Malba neoslavuje stavebníka, ale Ferdinanda II. jakožto mírového vladaře, což bylo běžné téma císařské ikonografie.
Freska: Mars (brnění, červený plášť), nad hlavou rudá osmicípá hvězda, kopí v napřažené pravici a v levici štít, jede na zlatém čtyřkolovém voze taženém dvojspřežím hnědáků. V postranních panelech znamení Štíra a Berana., Hadravová, Hadrava 2007#, and Součást řady sedmi planet (Saturn, Jupiter, Mars, Sol, Venuše, Merkur, Luna) orientovaných k severní straně, kde končí Měsícem, který byl nejblíže Zemi. Zobrazení planet v nástropních panelech je doprovázené po obou stranách párem panelů na klenbě se zobrazeními odpovídajících znamení zvěrokruhu (podle Bayer 1603). Středoevropské analogie a vzory pro sérii planet zobrazených na stropě najdeme na zámku Ambrass a v rezidenci v Mnichově. Série planet měla dodat kosmický rozměr slávě habsburského císaře, což podtrhovala série čtyř personifikací světadílů (podle Ikonologie Cesare Ripy) ve slepých arkádách na stěně chodby.
Freska: nahý Neptun (koruna) sedí na oblaku s trojzubcem v pravici. Po jeho pravé straně sedí Merkur (okřídlený klobouk, krátká zelená tunika, zlatý plášť, okřídlené vysoké boty) v levé ruce saduceus, pravou ukazuje na zem. Mezi ním a Neptunem Vulkán (dlouhé bílé vlasy a vousy, okolo pasu zlatý plášť) se zapálenou pochodní v ruce. Po Neptunově pravé ruce stojí Minerva (přilba se sovou, brnění, štít a kopí), pod ní leží Juno (zelené šaty, bílý závoj)., Konečný 2007#, and Vyvrcholení výzdoby lodžie je ve třech obrazech na stropě, které zdůrazňují, že Aineiova válka v Itálii byla opakováním Trójské války, z čehož vyplývá, že dcerou matky všech bitev je současná válka vedená císařem Ferdinandem II., jehož vojsku velel Valdštejn. Ve středním panelu je zobrazena klíčový spor mezi Juno a Venuší ze začátku desáté knihy Aeneis. Na severním nástropním panelu jsou zobrazeni bozi, kteří bojovali v trójské válce na straně Řeků: Minerva, Juno, Neptun, Vulkán, Merkur. Na jižním panelu jsou bozi, kteří bojovali na straně Trójanů: Venuše, Apollón, Mars, Diana, Xanthos (Skamandros).