Husserlova fenomenologie je široce považována za filosofii idealistickou, tento text si klade za cíl prostřednictvím analýzy klíčového epistemologického pojmu, tj. objektu, představit empirickou stránku Husserlovy filosofie. Výzkumem především prvních a posledních Husserlových spisů (které jsou věnovány problematice založení logiky) představí nutnou součást fenomenologického pojetí předmětu – jeho vnější aspekt. Tento aspekt je sice začleněn do obecného fenomenologického pojetí poznání, které prima facie vykazuje znaky idealismu, avšak prostřednictvím zkoumání níže uvedených konceptů by měla být objasněna pevnost vazby, kterou je toto pojetí propojeno s vnějškem. and Husserl's phenomenology is widely considered an idealistic philosophy, this article aims to present the empirical side of Husserl's philosophy by analyzing a key epistemological concept, i.e., an object. The research of the first and last of Husserl's writings (which are devoted to the issue of constituting logic) will present a necessary part of the phenomenological conception of the object – its external aspect. This aspect is, on the one hand, based on the general phenomenological conception of knowledge, which prima facie contains the features of idealism, but, on the other hand, by examining the concepts below, the strength of the bond that connects this conception with the outside should be clarified.