Autor přítomné studie se zamýšlí nad současným stavem literární komparatistiky a jejími perspektivami. Opakuje její základní cíle, na něž se v proudu nových metod a přístupů poněkud zapomnělo: na základě konfrontace a srovnávání hlouběji poznat literární artefakt a literární proces. Zde se nabízejí dvě cesty: rozšiřování půdorysu komparatistiky využitím nových přístupů, nebo její transcendence k jiným disciplínám, jako jsou areálová studia, kulturologie, gender studies, literární feminismus, imagologie nebo kulturní antropologie. Tertium datur: vyjít z klasického konceptu literární komparatistiky jako srovnávání textů a internacionalizovat literární proces zdůrazněním nadnárodních souvislostí národních literatur, což je zvláště užitečné v literární historii. Budoucnost literární komparatistiky by mohla spočívat v zachování její metodologické heterogenity, plurality přístupů a dostatečně širokého rámce, který by neomezoval, ale současně zachoval své hranice. and The author of the present study reflects upon the contemporary state of comparative literary studies and its perspectives. She repeats its elementary aims which were – in the stream on new methods and approaches – rather forgotten: on the basis of confrontation and comparison to deeper study a literary artefact and literary process. There are basically two ways: the widening of the platform of comparative literary studies by the application of new approaches and its transcendence towards other disciplines, such as area and cultural studies, literary feminism, imagology or cultural anthropology. Tertium datur: on the basis of classical concept of literary comparative studies as a textual comparison to internationalize the literary process through the accentuation of supranational contexts of national literatures which is extremely useful in literary history. The future of comparative literary studies might consist in the preservation of its methodological heterogeneity, plurality of approaches and a sufficiently wide framework which does not limit, but at the same time keeps its boundaries.
Autor přítomného příspěvku sumarizuje vědeckou aktivitu prof. Petra Liby, jež překračuje hranice literární vědy směrem ke kulturologii a interdisciplinaritě ve smyslu stálé prostupnosti a srovnávacího výzkumu. Autor komentuje tři části Libova myšlení manifestované v souboru studií Kultúra/Literatúra (2005): kulturní ráz společenské komunikace, jako je věda, globalizace, národní charakter kulturní tvořivosti a cesta ke kořenům tradice a duchovnosti včetně díla ruského náboženského filozofa Vl. Solovjova. Ve svých komentářích autor zdůrazňuje Libovu schopnost překračovat vrstvy lidského myšlení a jeho intuitivní uchopení všeho podstatného v kulturní činnosti lidstva. and The author of the present contribution summarizes the scholarly activity of professor Peter Liba who transcends the boundaries of literary criticism towards cultural studies and interdisciplinarity in the sense of the permanent permeability and comparative character of the research. The author comments upon the three parts of Liba's thought manifested in a volume of his studies Culture/Literature (2005): cultural character of social communication, such as science, globalization, the national character of cultural creativeness, and the way to the roots of tradition and spirituality including the works of the Russian religious poet and philosopher Vladimir Solovyov. In his comments the author accentuates Liba's ability to transcend the layers of human thinking and his intuitive grasp of all the substantial in cultural activity of mankind.