Tématem studie je problematika českého menšinového školství v meziválečném Československu. Konkrétním cílem textu je popsat a interpretovat významné události a jevy, které doprovázely školní život na českých obecných menšinových školách v politickém okresu Ústí nad Labem v průběhu školního roku. Výzkum vychází z historiografického přístupu dějin každodennosti. Data byla získána studiem a analýzou archivních materiálů uložených v Archivu města Ústí nad Labem a Národním archivu v Praze a analýzou memoárů Emmi-Goldrun Schellberger uložených v Sudetoněmeckém institutu v Mnichově. Studie přináší ojedinělý pohled do každodenního života českých obecných menšinových škol. Ukazuje například okolnosti zahájení a závěru školního roku, průběh vyučovací hodiny, aktivit žáků během přestávek mezi vyučovacími hodinami a dalších jevů spojených se školním životem, které získané archivní materiály umožnily odhalit. and This study examines Czech minority education in interwar Czechoslovakia. It aims to describe and interpret significant events and phenomena that accompanied school life at Czech primary minority schools in the political district of Ústí nad Labem during the school year. The present study is based on a historiographic approach to the history of everyday life. The data were obtained by studying and analyzing archive materials deposited in the Archive of the City of Ústí nad Labem and the National Archive in Prague and also by analyzing the memoirs of Emmi-Goldrun Schellberger deposited at the Sudetenland Institute in Munich. This study brings unique insights into the everyday life of Czech primary minority schools. It shows, for example, the circumstances of the beginning and the end of the school year, the course of a lesson, the activities of pupils during breaks between lessons, and other phenomena related to school life which the archival materials were able to reveal.
Příspěvek se věnuje vybraným metodologickým otázkám výzkumu soudobých dějin pedagogiky a školství. Autoři se v první části zaměřují na změnu v přístupu k výzkumu obecných dějin, když představují tzv. dějiny každodennosti a mikrohistorii. Následně ukazují, jak se tato změna může promítnout do výzkumu soudobých dějin pedagogiky a školství. Ve druhé části studie autoři popisují a vysvětlují podstatu, meze a možnosti orální historie a výzkumu životního příběhu učitele. Ty představují důležité metodologické "nástroje" historika, který se věnuje výzkumu soudobých dějin školství a zaměřuje se na dějiny každodennosti či mikrohistorii. Autoři věnují pozornost mimo jiné teoretickému ukotvení výzkumu životních příběhů učitelů a zabývají se rovněž některými obecnými otázkami narativní analýzy v historickém výzkumu. and This paper examines selected methodological questions related to research in the contemporary history of education and schooling. It first scrutinises a change in approach to historical research by introducing the so-called history of everyday life and microhistory. It then shows how this change can influence research in the contemporary history of education and schooling. The second part of the paper describes the nature, limitations of and possibilities for oral history and teacher life-story research, which are two important methodological tools for any researcher who studies the contemporary history of education and specialises in the history of everyday life and microhistory. The paper provides a theoretical grounding for teacher life-story research and examines some general issues of narrative analysis in historical research.