Jurské rohovce z oblasti dnešního Bavorska představují nezanedbatelný fenomén, který na rozdíl od mnoha jiných proniká do kulturního prostředí pravěkých Čech ze západu. Ačkoli jsou tyto suroviny využívány v českém prostředí nepřetržitě přinejmenším od mladého paleolitu po starší eneolit, je možné pozorovat různé trendy jak v množství jejich přísunu, tak v preferenci jednotlivých variet. Předkládaná stať přináší přehled dosavadního stavu pramenné základny, a především na jejím základě formuluje své závěry. and The Jurassic cherts from the area of today’s Bavaria represent a significant phenomenon which, unlike other phenomena, penetrates the Bohemian prehistoric cultural environment from the west. Although these raw materials have been used in the territory of Bohemia continuously at least from the Upper Paleolithic period to the Early Eneolithic, it is possible to observe different trends both in terms of supply amount, and in the preference for individual varieties. The presented paper offers an overview of the current state of source materials, and also forms conclusions on this basis.
Two Late Iron Age rotary querns found in Bohemia manufactured using grey, vesicular lava have been analysed typologically and geochemically with the aim to determine their provenance. Both objects match up with a typology which was developed on the basis of numerous Late Iron Age rotary querns discovered in Germany: The types of the upper and lower stone are characteristic for the production in quarries located in the Eifel. Using a combination of geochemical discrimination, cluster-, and discriminant analyses, both rotary querns could be allocated exactly to their quarries at the Bellerberg volcano near Mayen in the East Eifel area. However, being the only Eifel lava rotary querns known in Bohemia their occurrence is not sufficient to assume a regular and continuous exchange between Bohemia and the Eifel quarries in Late Iron Age times. and Dva české nálezy rotačních žernovů z doby železné, vyrobené z šedé pórézní lávy, byly podrobeny typologickým a geochemických analýzám, jež měly stanovit jejich provenienci. Oba předměty se řadí k typologii vypracované na četných nálezech z doby železné v Německu. Typy, které zkoumaný běhoun a ležák představují, jsou charakteristické pro produkci lomů Eifelské vrchoviny. Kombinací clusterové a diskriminační analýzy byl stanoven původ obou exemplářů na bellerberském vulkánu, poblíž města Mayen ve východním Eifelu. Dva dosud osamocené české nálezy žernovů vyrobených z eifelské suroviny ovšem nelze interpretovat jako doklad pravidelných kontaktů mezi oběma oblastmi.
Článek předkládá aktuální pohled na problematiku neolitické těžební lokality Bílý kámen u Sázavy (okr. Benešov). Své výsledky opírá jak o analýzu dostupných starších nálezů, tak o poznatky získané novým archeologickým výzkumem. Zjištění ukazují, že tradovanou představu o jedné z nejvýznamnějších památek po pravěké těžební činnosti nesilicitových hornin ve střední Evropě bude nutné podstatně revidovat. Již konstatování, že se nejedná o hlavní zdroj suroviny mramorových náramků kultury s vypíchanou keramikou (5100/5000–4500/4400 cal BC) otevírá nový prostor ve zdánlivě dávno vyřešené diskusi. Zároveň získaná radiokarbonová data obohacují naše poznání o aktivity probíhající na Bílém kameni v pozdním středověku a raném novověku. and The article presents a current view of the issue of the Neolithic mining site of Bílý kámen near Sázava (Czech Republic, Benešov district). The results are based both on an analysis of earlier finds and on the finds from a new archaeological excavation. The findings show that the traditional idea of one of the most important monuments of prehistoric mining activities of non-silicate rock in Central Europe will need to be substantially revised. The fact that it is not the main source of the raw material of marble bracelets during the period of the Stroked Pottery culture (5100/5000–4500/4400 cal BC) opens new space in a seemingly long-resolved discussion. Radiocarbon data enrich our knowledge of the activities taking place at Bílý kámen in the Late Middle Ages and Early Modern period.
Obecné psychologické faktory výkonnosti jsou vyloženy na základě vnitřní souvislosti mezi aspirační úrovní, výkonovým motivem a vnímaným sebeuplatněním. Aspirační úroveň obsahuje motiv dosáhnout úspěchu i motiv vyhnout se neúspěchu. Úspěch a neúspěch jako incentivní hodnoty se nekryjí s očekávanými výsledky. Vnímané sebeuplatnění obsahuje víru ve vlastní schopnosti dosahovat výsledků. Cíle, výsledky a vnímané příčiny úspěchu a neúspěchu představují různé motivy pro výkonnost. Ekonomická výkonnost v makroekonomické i mikroekonomické dimenzi se týká produkce, distribuce, směny a spotřeby. Každý z těchto procesů obsahuje psychologické faktory výkonnosti ve specifické podobě. Specifické psychologické faktory produkce jsou kooperace a inovace. Distribuce obsahuje oceňování rozdělování produktů. Psychologickým faktorem směňování je srovnávání zájmů, zisků a ztrát. Spotřeba zahrnuje jako psychologický faktor dynamiku aktualizace a uspokojování potřeb. Relativně autonomní vývoj potřeb má vliv na produkci, distribuci i směnu. Základním stimulem ekonomických procesů je však produkce, která obsahuje po psychologické stránce předobraz všech ekonomických procesů v podobě kooperace, dělby dílčích činností, jejich výměny a spotřeby. Udržení vyrovnaného fungování a vývoje čtyř základních ekonomických procesů v jejich komplexu je také výkonem, respektive výkonnost vyžaduje. Psychologickým předpokladem a výsledkem tohoto udržitelného fungování a rozvoje je vnitřní kontinuální kultivace účastníků všech ekonomických procesů.
Předkládaná práce přináší přehled českých pravěkých nálezů štípaných artefaktů vyrobených z obsidiánu. Pozornost je dále zaměřena zejména na období mladého neolitu, kdy podíl této suroviny v českých souborech kulminuje a zároveň je možné nálezy lépe chronologicky ukotvit. Podrobně jsou rozebrány dva nejbohatší soubory, pocházející ze Smiřic a Plotišť nad Labem u Hradce Králové. Práce rozšiřuje svůj prostorový rámec i na Svitavsko, a to z důvodu úzké vazby této oblasti k východočeskému prostředí. Obsidián byl na sídlištích kultury s vypíchanou keramikou zpracováván ve formě donesených hlíz a podle specifické makroskopické stavby artefaktů bylo na místech zpracování vytěženo vždy jen malé množství kusů suroviny. Nejpravděpodobnější zdrojovou oblastí českých nálezů se jeví Zemplínské vrchy na jihovýchodním Slovensku, méně pravděpodobné jsou Tokajsko-zemplínské vrchy v severovýchodním Maďarsku. and The work provides an overview of Bohemian finds of prehistoric chipped artefacts made from obsidian. Attention is also paid to the Late Neolithic period, when the share of this raw material in Bohemian assemblages culminates and, at the same time, the finds can be more accurately dated. Two of the richest assemblages, which come from Smiřice and Plotiště nad Labem near Hradec Králové, are analysed in detail. The work also expands its spatial framework to include the Svitavy region due to the close ties between this area and east Bohemia. Obsidian was processed at Stroked Pottery culture settlements in the form of nodules brought to the sites; based on the internal construction of artefacts, only a small number of pieces were extracted at the processing sites. The most probable source of raw material for Bohemian finds are Zemplínské vrchy (the Zemplín Highlands) in southeast Slovakia, while Tokajsko-zemplínské vrchy (the Tokaj-Zemplín Highlands) in northeast Hungary are also possible, albeit less likely.
Záměrem tohoto textu je zpřístupnit specifickou kategorii archeologického pramene (keramické značky) a upozornit na možnosti jeho využití pro studium dějin hrnčířství a distribuce keramiky. Prezentován je jeden z našich nejrozsáhlejších souborů, shromážděný v raně středověkém hradišti Stará Boleslav. Sledovány jsou podíly značené keramiky, dále identické značky, jejich distribuce na lokalitě a konečně technologické vlastnosti výrobků, které pocházejí z téže dílny. and Maker’s marks on the bases of ceramic vessels from Stará Boleslav. The aim of this text is to make available a specific category of archaeological resource (ceramic maker’s marks) and to draw attention to the opportunities for the use of this resource in studying the history of pottery and the distribution of ceramics. One of the largest available assemblages is presented, that which was brought together in the Early Medieval castle at Stará Boleslav. The article considers the proportion of marked ceramics, as well as identity markers, their distribution over the site and lastly the technological properties of those products that came from these workshops.