Chronology of the bloomery fields of the Iron Age is a very complex and interesting subject. Usually it can be established by radiocarbon analysis of the organic debris, mainly charcoal fragments, found at the bottom of slag-pit furnaces or by dating archaeological material collected from the sites during excavations. Both methods however, based on very limited material, often provide only broad time frames for the occupation of the sites. In Mazovian Centre of Metallurgy, where several large bloomery fields were located very close to or even within the Iron Age settlements, frequently a number of slag-pit furnaces were recorded in stratigraphic relations with other archaeological features. The chronology of those features could be established more precisely by analysing their archaeological contents. The aim of this paper will be to discuss the chronological implications for the slag-pit furnaces found in such relations. The results of this assessment will be compared with series of radiocarbon measurements from the Mazovian Centre which haven’t been published so far. and Chronologie železářských hutí doby železné je složité téma. Obvykle ji lze stanovit radiokarbonovou analýzou organických zbytků, zejména úlomků dřevěného uhlí ze dna zahloubených nístějí nebo datováním dalšího archeologického materiálu. Obě metody, založené na velmi omezeném materiálu, však často poskytují velmi široký časový rámec osídlení lokality. V Mazovském metalurgickém centru, kde bylo několik velkých železářských hutí umístěno velmi blízko, nebo dokonce v prostoru sídlišť doby železné, bylo často zaznamenáno mnoho pecí se zahloubenou nístějí ve stratigrafických vztazích sjinými archeologickými objekty. Chronologii těchto objektů lze přesněji stanovit analýzou jejich archeologického obsahu. Cílem tohoto příspěvku je diskutovat dopady na chronologii železářských pecí nalezených v takovýchto souvislostech. Výsledky tohoto hodnocení budou porovnány sřadou dosud nezveřejněných radiokarbonových měření z Mazovského centra.
Two Late Iron Age rotary querns found in Bohemia manufactured using grey, vesicular lava have been analysed typologically and geochemically with the aim to determine their provenance. Both objects match up with a typology which was developed on the basis of numerous Late Iron Age rotary querns discovered in Germany: The types of the upper and lower stone are characteristic for the production in quarries located in the Eifel. Using a combination of geochemical discrimination, cluster-, and discriminant analyses, both rotary querns could be allocated exactly to their quarries at the Bellerberg volcano near Mayen in the East Eifel area. However, being the only Eifel lava rotary querns known in Bohemia their occurrence is not sufficient to assume a regular and continuous exchange between Bohemia and the Eifel quarries in Late Iron Age times. and Dva české nálezy rotačních žernovů z doby železné, vyrobené z šedé pórézní lávy, byly podrobeny typologickým a geochemických analýzám, jež měly stanovit jejich provenienci. Oba předměty se řadí k typologii vypracované na četných nálezech z doby železné v Německu. Typy, které zkoumaný běhoun a ležák představují, jsou charakteristické pro produkci lomů Eifelské vrchoviny. Kombinací clusterové a diskriminační analýzy byl stanoven původ obou exemplářů na bellerberském vulkánu, poblíž města Mayen ve východním Eifelu. Dva dosud osamocené české nálezy žernovů vyrobených z eifelské suroviny ovšem nelze interpretovat jako doklad pravidelných kontaktů mezi oběma oblastmi.
During archaeological excavations of three La Tène features in 2001 and 2002 at the periphery of the Velké Zboží and Malé Zboží cadasters (Nymburk district), a total of 33 animal bones were obtained. Only domestic mammals were determined in the material: cattle, sheep/goat (of which only sheep is reliably documented), pig, horse and dog. A valuable find from feat. 8 (LT C2-D1) is a horn core from a domestic cattle (Bos taurus), which shows signs of pathology. The pathology comes in the form of a depression on the anterior surface, which leads to the narrowing of the horn. Such pathology is considered to be the result of long-term use of a forehead yoke. The find represents one of a few documented cases of the use of the yoke in prehistory in the territory of today’s Czech Republic. A hornless sheep is documented at another feature. and Při archeologickém výzkumu tří laténských objektů v letech 2001 a 2002 na hranici katastrů Velkého Zboží a Malého Zboží bylo získáno celkem 33 zvířecích kostí. V materiálu byly determinovány pouze domácí druhy savců: tur, ovce/koza (z nich spolehlivě doložena pouze ovce), prase, kůň a pes. Cenným nálezem z obj. 8 (LT C2-D1) je rohový výběžek tura domácího (Bos taurus), který vykazuje patologii. Patologie má charakter deprese na anteriorní ploše, což vede k zúžení rohu. Takováto patologie je pokládána za důsledek déletrvajícího používání nárožního jařma. Nález představuje jeden z mála dokumentovaných dokladů použití jařma v pravěku na území ČR. Z jiného objektu je doložena bezrohá ovce.
Continuity and discontinuity of the settlement in the La Tene and Roman periods on the example of the Hrubieszow Basin: Hrubieszów Valley presents a unique opprtunity for investigating cultural changes occurring over a seven hudred year period. The evidence also suggest population replacemnt. Initially - the Czerniczyn group (the 3rd-1st centruy B.C.) is connected with the movements of Bastarns, followed by the Zarubiniecka culture (turn of 1st centruy B.C.) - which was related to an ethnically undefined group originating in eastern Europe. Thirdly - The Przeworks cutlrue (pahase B2/C1-C1a) is related to the Vandals who retreated to the south away from the Goths. Ulów type people appeared in the Hrubieszów Valley and in the area to the south during the 5th century. They way have been associated with the Heruls who moved from the Danube river territory to their "original homeland" in the beginning of the 6th centruy. Shortly afterwards, the first Slavic finds appear., Andrzej Kokowski., and Obsahuje seznam literatury
Saddle-shaped finger-rings are among the most widespread types of Late Iron Age jewellery. Such ornaments are encountered throughout the entire period in question, from south-western Germany, western Switzerland and northern Italy to Transylvania and Banat in Romania, sporadically also reaching the Lower Danube region. This article analyses the evolution of this type of finger-rings and their use within the Late Iron Age communities of the Carpathian Basin. The analysis offers important information regarding the nature of social and cultural connections established within each community and also between different communities from this geographic area during the Late Iron Age. and Sedlovité prsteny patří mezi nejrozšířenější typy šperků pozdní doby železné. Tyto ozdoby se vyskytují v průběhu celého zmíněného období od jihozápadního Německa, západního Švýcarska a severní Itálie po Transylvánii a Banát v Rumunsku, ojediněle zasahují také do dolního Podunají. Článek analyzuje vývoj tohoto typu prstenů a jejich užívání komunitami pozdní doby železné v Karpatské kotlině. Tato analýza nabízí důležité informace o společenských a kulturních vztazích jak v rámci jednotlivých komunit, tak mezi různými komunitami této oblasti v pozdní době železné.
The ‘Celts Beneath the Pálava Hills’ exhibition was installed at the end of the summer of 2020 at the Regional Museum in Mikulov. The museum prepared the exhibition in cooperation with the Moravian Museum and the Institute of Archaeology of the Czech Academy of Sciences, Brno. Along with other unique exhibits, an assemblage of 70 metal artefacts stored in Dolní Dunajovice in the study collection of the Research Centre for the Roman and Great Migration periods of the Institute of Archaeology of the Czech Academy of Sciences, Brno, was chosen to be displayed for this event. The article presents 47 small artefacts made of copper alloys, 18 coins and five glass artefacts from 17 cadastral units, which enriched the exhibition with a variety of characteristic LT C and D1 finds. They do not form a complete collection, as their common denominator is that they were found in 2011–2017 solely by metal detectorists working together with the archaeologists from the workplace where the finds are stored. These never-before-published artefacts and the qualities of each deserve to be presented both to the public and the professional community. These artefacts include finds which, in the context of the Late Iron Age of south Moravia, are unique objects (including two bronze figurines) that are significant contributions to the clarification and differentiation of the topography of the La Tène settlement structure in the studied region.