Thought experiments are frequently vague and obscure hypothetical scenarios that are difficult to assess. The paper proposes a simple model of thought experiments. In the first part, I introduce two contemporary frameworks for thought experiment analysis: an experimentalist approach that relies on similarities between real and thought experiment, and a reasonist approach focusing on the answers provided by thought experimenting. Further, I articulate a minimalist approach in which thought experiment is considered strictly as doxastic mechanism based on imagination. I introduce the basic analytical tool that allows us to differentiate an experimental core from an attached argumentation. The last section is reserved for discussion. I address several possible questions concerning adequacy of minimalistic definition and analysis., Myšlenkové experimenty jsou často vágní a temné hypotetické scénáře, které je těžké posoudit. Příspěvek navrhuje jednoduchý model myšlenkových experimentů. V první části představuji dva současné rámce pro analýzu myšlenkového experimentu: experimentistický přístup, který se opírá o podobnosti mezi skutečným a myšlenkovým experimentem a přístupem k rozumu, který se zaměřuje na odpovědi poskytované experimentováním s myšlenkami. Dále artikuluje minimalistický přístup, ve kterém je experiment experimentu považován za přísně doxastický mechanismus založený na představivosti. Představuji základní analytický nástroj, který nám umožňuje odlišit experimentální jádro od připojené argumentace. Poslední sekce je vyhrazena k diskusi. Zabývám se několika možnými otázkami týkajícími se přiměřenosti minimalistické definice a analýzy., and Marek Picha
The article is a continuation of the author’s paper given at the professional conference on historical collections in Olomouc in 2013, which was published in the proceedings of the conference, Bibliotheca Antiqua.1 The author has corrected and expanded some of the data on the life story of Count Pötting on the basis of information from Pötting’s handwritten
Diary from 1664–1674 (Diario del conde de Pötting, embajador del Sacro Imperio en Madrid). She provides an overview of the books that are known to have formed part of Pötting’s book collection (26 manuscripts, mostly codices comprising more units, and 46 printed books from the 16th and 17th centuries have been recorded as yet).
Jedním z témat archeologické antropologie je studium vztahu člověka a artefaktu. Z tohoto hlediska je také možné studovat problematiku rekonstrukce středověkých opevnění. Výzkumu raně středověkých opevnění se věnovala řada badatelů, ale jen v některých případech interpretace dospěla až do stádia návrhu celkové kresebné rekonstrukce fortifikace. Z hlediska hájitelnosti těchto zařízení lze posuzovat rekonstrukce z pohledu vztahu hradby a lidského těla. Na některých kresebných rekonstrukcích podoby vrcholně a pozdně středověkých opevnění se na náspu objevují opevňovací prvky v podobě palisády. Ty nejsou spolehlivě doloženy a jejich existence by byla z hlediska obranyschopnosti kontraproduktivní. and One of the subjects of archaeological anthropology is the study of the relationship between man and artefacts. From this perspective it is also possible to study questions surrounding the reconstruction of medieval fortifications. A number of researchers have studied Early Medieval fortifications, but only in several instances has the interpretation reached the stage of drafting the overall graphic reconstruction of these fortifications. From the perspective of the defensibility of these structures, it is possible to assess the reconstruction from the point of view of the relationship of the walls and the human body. Fortifying elements in the form of palisades appear on the ramparts in several of the graphic reconstructions of the High and Late Middle Age fortifications. These are not reliably documented, and their existence from a defence perspective would be counterproductive.
Příspěvek je věnován opevnění mocenské aglomerace Staré Město – Uherské Hradiště, jednoho z nejvýznamnějších center raně středověkého státního útvaru, Velké Moravy. Ve studii je vyhodnocen jeden ze starších, dosud nepublikovaných terénních výzkumů, které se uskutečnily na východním okraji aglomerace v hradišťské čtvrti Rybárny. V průběhu těchto výzkumů byly objeveny zbytky mohutné fortifikace tvořené čelní kamennou zdí a dřevo-hliněnou konstrukcí táhnoucí se v délce bezmála 400 m. Průběh opevnění byl potom ověřen geofyzikálními i geologickými metodami. Následně došlo v poloze Rybárny k objevu velkomoravského pohřebiště a pravděpodobně i kostela, což kromě jiného vyvolalo nové otázky vztahující se k charakteristice, funkci a dataci nedaleké hradby. and The article is devoted to the fortification of the powerful Staré Město – Uherské Hradiště agglomeration, one of the most important centres of the Early Medieval state formation – Great Moravia. The study evaluates an earlier, hitherto unpublished, excavation that was conducted on the eastern edge of the agglomeration in the quarter Rybárny. During this excavations the remains of massive fortifications were discovered, with a stone facing and an earth and timber structure running a length of no less than 400 m. The course of the fortification was subsequently verified using geophysical and geological methods. Later, a Great Moravian cemetery and probably church were also found at Rybárny, which amongst other things raised news questions relating to the characteristics, function and dating of the nearby rampart.
Příspěvek se zabývá vícečetným pohřebním kontextem z Velkých Přílep (okr. Praha–západ), datovaným do starší doby bronzové. Studium je založeno na mezioborové spolupráci archeologie a biologické antropologie se zaměřením na teoretické otázky spojené s minulou živou kulturou (intencionalita, vznik a účel pohřebního komplexu) a její transformací do archeologických pramenů. Studium transformací formálních (poškození, rozpad a zánik kostní tkáně), polohových (disartikulace kostí v kloubních spojeních) a odhady některých antropologických parametrů bylo uskutečněno již v terénní fázi výzkumu. Diskutována jsou témata intencionality pohřebního kontextu, rekonstrukce postupu jeho ztvárnění a účelu v daném kulturním prostředí. and The work focuses on the context of a multiple burial of 6 individuals from Velké Přílepy (distr. Prague-west), dated to the Early Bronze Age. The study is based on the interdisciplinary cooperation between archaeology and biological anthropology, focusing on the theoretical issues linked to a past living culture (intentionality, rise and purpose of burial complex) and its transformation into archaeological record. The study of the transformation of formal (damage, decomposition and disintegration of bone tissue), positional (disarticulation of bone joints) and estimation of some anthropological parameters has already taken place during the fieldwork. Topics such as the intentionality of the rise of the burial complex, the reconstruction of the advancement of its formation and the purpose within the given cultural environment will be covered.
This paper is inspired by recent results [15, 16] which have shown that a multiplicative generator of a strict triangular norm can be reconstructed from the first partial derivatives of the triangular norm on the segment {0} x [0,1]. The strict triangular norms to which this method is applicable have been called zero-reconstructible triangular norms. This paper shows that every continuous triangular norm can be approximated (with an arbitrary precision) by a zero-reconstructible one, and thus substantiates the significance of this subclass of strict triangular norms.