Cílem studie bylo posouzení přítomnosti depresivní symptomatologie u dětí po léčbě nádorového onemocnění. Soubor tvořilo 91 bývalých dětských onkologických pacientů (47 dívek) ve věku 9 - 19 let. Vyšetření depresivity bylo provedeno v rozmezí dvou až pěti let od ukončení léčby v rámci monitorování pozdních následků léčby a kvality života bývalých dětských onkologických pacientů. Výsledky byly porovnány s kontrolní skupinou dětských pacientů s chronickým onemocněním a skupinou zdravých dětí. Vyšetření depresivity bylo provedeno prostřednictvím dotazníku CDI. Přínosem studie je srovnání skupin v rámci jednotlivých subškál dotazníku CDI (špatná nálada, interpersonální problémy, nevýkonnost, anhedonie, negativní sebehodnocení) za účelem přesnější identifikace okruhu případných problémů přeživších. Bývalí dětští onkologičtí pacienti mají významně nižší hodnoty depresivní symptomatologie v porovnání s oběma porovnávacími skupinami. Signifikantně nižší míra depresivity u dětí po léčbě onkologického onemocnění byla identifikována v oblastech špatná nálada, anhedonie a negativní sebehodnocení. Ve shodě se současnými výzkumnými poznatky nabízíme několik možných interpretací získaných výsledků., Objective. The purpose of this study was to explore symptoms of depression in childhood cancer survivors. Sample and setting. The study included 91 childhood cancer survivors (47 girls) aged 9-19. Depressiveness was measured by means of the Children’s Depression Inventory (CDI) within a period of two to five years after treatment completion while monitoring the late effects of oncological treatment and survivors’ quality of life. The data has been compared to a group of child patients with another chronic disease and a group of healthy children (comparison groups). Hypotheses. The aim of the study was to identify whether possible differences between the individual groups of respondents manifest themselves in some specific CDI subscales and thus help better identify possible complaints among the survivors. Statistical analysis. The sum scores for the whole CDI scale and its sub-scales were compared by factor analysis of variance. Results. Former oncological patients (study group) scored significantly lower in the CDI in comparison to both comparison groups, and the analysis of individual CDI subscales has established a significant difference between the study group and the two comparison groups in relation to the Negative Mood, Anhedonia and Negative Self-esteem subscales. The lowest depressiveness scores have been explored on the specified subscales for the cancer survivor group. Study limitation. The research has the usual limitations arising from the fact that a self-report method was used. CDI data should be verified using projective testing and an interview in future research., and Irena Komárková ... [et al.].
Cíle. Studie se zabývá antisociálním chováním dětí z městských oblastí, jeho typologií a vztahem k expozici komunitního násilí a školní šikany. Soubor a metoda. Soubor tvořili adolescenti účastnící se mezinárodního projektu SAHA, který se zaměřil na rizikové a protektivní faktory psychosociálního vývoje dětí a dospívajících. Soubor tvořili dvanáctiletí a čtrnáctiletí studenti ze 13 krajských měst; 2973 osob (53 % dívek, průměrný věk 13,5, SD = 1,1): kohortu dvanác-tiletých tvořilo 1447 adolescentů – 54 = dívek; kohortu čtrnáctiletých tvořilo 1526 adolescentů – 53 = dívek. Ke zkoumání antisociálního chování, expozice násilí a školní šikany jsme použili škály z metody SAHA. Hypotéza. Vytvořené empirické typy osob s různou mírou projevů antisociálního chování se budou odlišovat z hlediska jak školní šikany, tak expozice násilí, typy s vyšší mírou projevů antisociálního chování budou ve vyšší míře vystaveny násilí a v nižší míře budou objektem šikany. Statistická analýza. Nehierarchickou shlukovou analýzou na položkách škály antisociálního chování jsme identifikovali 4 typy. Tyto typy jsme porovnali ve vztahu k expozici násilí a školní šikaně (Kruskal-Wallis test, Dunn post-hoc test). Výsledky. Byl nalezen vztah mezi expozicí násilí (komunitní i šikana) a typem chování (expozice násilí jako svědek (χ2 = 265,7; df = 3; p < 0,01); expozice násilí jako oběť (χ2 = 236,6; df = 3; p < 0,01); objekt šikany (χ2 = 263,4; df = 3; p < 0,01). Nejvyšší míru expozice násilí ve všech třech sledovaných proměnných uvádí typ osob s nejvyšší mírou antisociálního chování. Omezení studie. Nebyla zkoumána šikana i z hlediska agresora a tzv. kyberšikana., Objectives. The study deals with antisocial behavior of school children in urban areas, its typology and relationship to exposure to violence in the community and to school bullying. Subjects and settings. Participants were adolescents participating in international project The Social and Health Assessment (SAHA) that aims to assess risk and protective factors for psychosocial adjustment of children and youth. The sample consisted of 12 year-old and 14-year-old students from schools in 13 regional capitals. The sample consisted of 2.973 persons (53 % girls, mean age 13.5 years, SD = 1.1): 12 years old cohort consisting of 1.447 adolescents – 54 % of girls; 14 years old cohort consisting of 1.526 adolescents – 53 % of girls. SAHA was used to measure antisocial behavior, exposure to violence and school bullying. Hypothesis. Created empirical types of adolescents with varying degrees of antisocial behavior differ in violence exposure, types with higher levels of antisocial behavior are exposed to a greater extent to violence and lower extent to bullying as objects. Statistical analysis. Non-hierarchical cluster analysis (k-means) to identify four types of antisocial behavior. Types comparision in violence exposure and bullying (Kruskal-Wallis test, Dunn post-hoc tests). Results. Authors found relationships between exposure to violence (community and bullying) and the type of behavior (exposure to violence as a witness (χ2 = 265.7, df = 3, p <0.01), exposure to violence as a victim (χ2 = 236.6, df = 3, p <0.01); object of bullying (χ2 = 263.4, df = 3, p <0.01). The highest rates of exposure to violence in all three variables have adolescents with the highest rates of antisocial behavior. Study limitation. Bullying from aggressor,s point of view and cyberbullying were not analysed., Veronika Sobotková [et al.]., and Obsahuje seznam literatury
a1_strukturu a míru vnímané sociální opory u dětí a dospívajících po léčbě onkologického onemocnění a porovnat ji s oporou kontrolní skupiny. Soubor a metoda. Ve studii byla použita data od 101 dětí a dospívajících po léčbě onkologického onemocnění a data od 231 jedinců z běžné populace. Všem respondentům byl předložen Dotazník sociální opory QOLOP, který byl sestaven pro účely projektu QOLOP (Quality of Life Longitudinal Study in Oncology Paediatric Patients). Hypotézy. Vnímaná sociální opora od rodičů je u dětí a dospívajících po léčbě onkologického onemocnění vyšší než u jedinců z běžné populace. Sociální opora poskytovaná kamarády je nižší u dětí a dospívajících po léčbě onkologického onemocnění v porovnání s jedinci z běžné populace. Výzkumné studie / 339 Statistická analýza. Analýza dat (deskriptivní statistika a faktoriální analýza rozptylu) byla provedena v programu SPSS., a2_Výsledky. Největším zdrojem vnímané sociální opory u obou skupin jsou rodiče (zejména matka). Jako další důležité zdroje opory byli uváděni prarodiče, kamarádi a sourozenci. Děti a dospívající po léčbě onkologického onemocnění pociťují větší míru opory od matky, učitelů, prarodičů, sourozenců i kamarádů, než jedinci z běžné populace. Určité rozdíly ve vnímané sociální opoře byly nalezeny také mezi věkovými skupinami a mezi pohlavími. Omezení studie. Ve studii nebyl sledován zdravotní stav kontrolní skupiny. V rámci skupiny dětí a dospívajících po léčbě onkologického onemocnění nebylo přihlíženo k věku při diagnostikování onemocnění a délce remise., b1_Objectives. The purpose of this study is to describe the structure and the level of perceived social support in childhood cancer survivors and compare it with the support of control group. Sample and settings. Data from 101 childhood cancer survivors and 231 individuals from the general population were used. To determine the structure and level of social support Questionnaire of social support QOLOP which was originally designed for the QOLOP (Quality of Life Longitudinal Study in Oncology Paediatric Patients) project was used. Hypotheses. Perceived parental social support in childhood cancer survivors is higher than in the general population. Social support provided by friends is lower in childhood cancer survivors than in the general population. Statistical analysis: The statistical analysis (descriptive statistics and factorial analysis of variance) was performed using SPSS., b2_Results. Parents (especially mothers) were the most important sources of perceived social support for both groups. Grandparents, friends and siblings were mentioned as relevant sources of social support, too. Childhood cancer survivors perceived higher level of social support from mothers, teachers, grandparents, siblings and friends. Specific differences in perceived social support were also found depending on age and gender. Study limitation. The health status of control group was not monitored. In the group of childhood cancer survivors, the age in time of diagnosis and the time since the end of the treatment were not taken into account., Veronika Koutná, Marek Blatný, Tomáš Kepák, Martin Jelínek, Tereza Blažková., and Obsahuje seznam literatury
Studie se zabývá informovaností, percipovanými změnami ve vztahu s rodiči, problémovým chováním a kvalitou života sourozenců onkologicky nemocných dětí a adolescentů. Výzkum byl proveden s 34 sourozenci ve věku 7 až 16 let (průměrný věk 11,3 let; 19 dívek) v době od 3 do 9 měsíců od stanovení diagnózy sourozenci (průměrná doba 6,6 měsíce). Pro zjištění informovanosti a vztahu s rodiči byl použit dotazník vnímání sourozence (Sibling Perception Questionnaire), problémové chování bylo zjišťováno pomocí dotazníku poruch chování dítěte (Child Behavior Checklist) a kvalita života pomocí Minneapolis-Manchesterského dotazníku kvality života (Minneapolis-Manchester Quality of Life Instrument). Z výsledků vyplývá, že sourozenci jsou poměrně dobře informováni o nemoci a léčbě nemocného sourozence a nemají problémy s chováním. Děti si však přejí, aby s nimi rodiče trávili více času, a adolescenti uvádějí nižší životní spokojenost. Zaznamenali jsme i přítomnost mýtických přesvědčení o nemoci. Limitací studie je efekt samovýběru, z oslovených rodin se výzkumu zúčastnilo pouze 31 %., Objectives. The aim of the study was to explore siblings´ knowledge about cancer, perceived changes in relationship with parents, problem behavior and quality of life of siblings of pediatric oncology patients. Subjects and settings. Subjects were 34 siblings age 7 to 16 (average aged 11.3 years, 19 girls) three to nine months after diagnosis average time from diagnoses 6,6 months). Hypothesis. We expected lower quality of life and higher problem behavior in study sample in comparison to healthy population. Instruments and statistical analyses. Sibling Perception Questionnaire was used for assessing information about disease and relationship with parents, Child Behavior Checklist to assess problem behavior, and Minneapolis-Manchester Quality of Life Instrument to evaluate quality of life. Differences between groups were analyzed using Kruskal-Wallis and Mann-Whitney tests. Results. The results showed that siblings are relatively well informed about the disease and treatment of sick child and that they are not experiencing behavioral problems. However, younger siblings reported the wish to spend more time with their parents and adolescents have lower life satisfaction than comparison groups. Results also showed presence of myths about the disease. Study limitations. The main limitation of the study is effect of self-selection of participants as only 31 % addressed families entered the research., Šárka Kárová [et al.]., and Obsahuje seznam literatury
We introduce the comments of four other directors of Academy institutes, who were asked these three questions: In which direction will they lead the development of their institutes? What are they doing to achieve excellence in science? How will they evaluate the work in accordance with the new statutes called Public Research Institution?