Flowers of dicotyledonous plants host communities of arthropod species. We studied the community associated with dandelion (Taraxacum section Ruderalia), a complex of apomictic micro-species abundant in central Europe. Identification of microspecies in the field was impracticable. These plants produce an abundance of flowers that host arthropod communities that are not yet fully documented. We investigated species occurrence, its diurnal and seasonal variation and some of the factors that determine the abundance of the dominant species. Insect and spiders were collected from 2010 to 2012 at a locality in Prague. Whole capitula were harvested at weekly intervals and resident arthropods were identified. Diurnal variation in insect presence and the effect of pollen and microclimate on some of the species were also examined. The insect community (> 200 species) consisted mainly of species of Hymenoptera (86 spp.), Coleoptera (56 spp.), Diptera (46 spp.) and Heteroptera (23 spp.). The most abundant were Thysanoptera (2 spp.). Pollen eaters/collectors and nectar feeders dominated over predators and occasional visitors. From April to mid-August, the insect community was dominated by Coleoptera, and later by Diptera and Hymenoptera. Except for Meligethes spp. and species breeding in the capitula, the insects occupied flowers during the daytime when the flowers were open (10-12 h in spring and only 2-4 h in late summer). The presence of Meligethes spp. in particular flowers was associated with the presence of pollen; the occurrence of Byturus ochraceus with pollen and flower temperature. Although pollination is not necessary, dandelion plants produce both nectar and pollen. The community of arthropods that visit dandelion flowers is rich despite their being ephemeral.The composition of local faunas of flower visitors, presence of floral rewards and flower microclimate are important factors determining the composition of the flower community., Alois Honěk, Zdenka Martinková, Jiří Skuhrovec, Miroslav Barták, Jan Bezděk, Petr Bogusch, Jiří Hadrava, Jiří Hájek, Petr Janšta, Josef Jelínek, Jan Kirschner, Vítězslav Kubáň, Stano Pekár, Pavel Průdek, Pavel Štys, Jan Šumpich., and Obsahuje bibliografii
Kudlanka nábožná (Mantis religiosa) je příklad teplomilného druhu, který v posledních letech začal expandovat i do severnějších oblastí Evropy. Na základě studia mitochondriálních markerů se ukázalo, že v rámci Evropy kudlanky náleží do tří odlišných genetických linií. Tyto linie (západoevropská, středoevropská a východoevropská) se postupně po poslední době ledové šířily na sever z různých glaciálních refugií. Tuto teorii také podporují paleoklimatická data a distribuční modely možného šíření kudlanek po poslední době ledové., The Praying Mantis (Mantis religiosa) is an example of a thermophilic species, which has recently been expanding northwards across Europe. Based on the study of mitochondrial genes, it has been shown, that the European M. religiosa belong to three different genetic lineages (West-, Central- and East-European). These lineages have been gradually spreading northwards from different glacial refugias after the last glacial period. This theory has also been supported using paleoclimatic data and distribution models of the potential spread of M. religiosa after the last glacial period., and Jakub Vitáček, Petr Janšta.
Velká část hmyzu má v temperátní či mediterrání oblasti jednoletý vývojový cyklus, který je dán výraznou sezonní proměnlivostí tohoto prostředí. Mezi druhy s jednoletým cyklem patří i chrobáci rodu Lethrus, kam patří i na Moravě vymizelý chrobák révový (L. apterus). Při pokusech o chov těchto chrobáků bylo zjištěno, že část jedinců pocházejících z volné přírody upustila v pokusných podmínkách od aktivní fáze života a zahrabala se na dno chovných boxů, kde přežila více jak rok a půl od jejich odchycení v terénu. Po jejich násilném probuzení, začali někteří brouci aktivovat a přijímat potravu. Zda se jedná o náhodné pozorování nebo o strategii, při které se brouci rozhodují, zda v danou sezonu aktivovat či nebo „přeležet“ do následujícího roku zůstává nejasné a je předmětem dalších výzkumů., The genus Lethus (Geotrupidae) is believed to be a typical representative of a beetle with one-year life cycle. The adults mate and dig maternal chambers between the end of March and May. The larvae develop inside these chambers and pupate within a few months of eclosion. The inactive imago remains inside the burrow until spring. In our breeding experiments several wild caught beetles abandoned the active phase of life, burrowed themselves, and were inactive for more than a year and half. Some beetles resumed foraging and remained active for another three months after they were dug out., and Petr Šípek, Dana Drožová, Petr Janšta, David Král.