« Previous |
1 - 10 of 51
|
Next »
Number of results to display per page
Search Results
2. Aspirin resistance in neurovascular diseases
- Creator:
- Vališ, Martin, Krajíčková, Dagmar, Malý, Jaroslav, Malý, Radovan, Fátorová, Ilona, Vyšata, Oldřich, and Herzig, Roman
- Format:
- print, text, and regular print
- Type:
- model:article, article, Text, časopisecké články, práce podpořená grantem, and TEXT
- Subject:
- staří, Aspirin--farmakologie, cerebrovaskulární poruchy--farmakoterapie, léková rezistence, ženské pohlaví, lidé, mužské pohlaví, inhibitory agregace trombocytů--farmakologie, and prevalence
- Language:
- English
- Description:
- INTRODUCTION: The issue of resistance to antiplatelet therapy has raised many questions in the area of neurovascular diseases. The first objective of this work was to determine the prevalence of aspirin resistance in neurovascular patients with clinical non-responsiveness to aspirin treatment and a high-risk of atherothrombotic complications using two interpretable and independent methods (aggregation and PFA 100). The second objective was to find the correlation between both assays and to evaluate the results in groups at risk for various cerebrovascular diseases. MATERIAL AND METHODS: Laboratory tests of aspirin resistance were performed in 79 patients with clinical non-responsiveness to aspirin treatment suffering from neurovascular diseases. Patients were divided into the two groups: expected low risk for aspirin resistance due to the first manifestation of a neurovascular disease (n = 34) and expected high risk due to the second clinical manifestation of a neurovascular disease (n = 45). RESULTS: The prevalence of aspirin resistance in both groups combined as determined by the PFA-100 and CPG techniques were 50.6% and 17.7%, respectively. No correlation was found between the two techniques. CONCLUSIONS: No significant prevalence of aspirin resistance was demonstrated by either method despite the heterogeneous pathophysiological mechanisms. However, we are presently unable to provide an accurate opinion on the value of laboratory test result or routine monitoring in clinical neurology. and M. Vališ, D. Krajíčková, J. Malý, R. Malý, I. Fátorová, O. Vyšata, R. Herzig
- Rights:
- http://creativecommons.org/publicdomain/mark/1.0/ and policy:public
3. Celiakie u pacientů s diabetes mellitus 1. typu
- Creator:
- Haladová, Iva, Čechurová, Daniela, Lacigová, Silvie, Gruberová, Jitka, Rušavý, Zdeněk, and Balihar, Karel
- Format:
- print, text, and regular print
- Type:
- model:article, article, Text, práce podpořená grantem, and TEXT
- Subject:
- dospělí, lidé, lidé středního věku, mužské pohlaví, ženské pohlaví, retrospektivní studie, celiakie--diagnóza--dietoterapie--epidemiologie, diabetes mellitus 1. typu--imunologie--komplikace, bezlepková dieta, prevalence, index tělesné hmotnosti, biopsie, imunoglobulin A--krev, autoprotilátky--imunologie--krev, hemoglobin A glykosylovaný--analýza, transglutaminasy--krev, and enterobiopsie
- Language:
- Czech and English
- Description:
- Cíl: Zjistit prevalenci celiakie u dospělých pacientů s diabetes mellitus 1. typu (DM1T). Vliv nově zahájené léčby celiakie na kompenzaci diabetu a body mass index (BMI) pacientů. Chování protilátek proti tkáňové transglutamináze (atTG) po roce od zahájení léčby. Metodika: Retrospektivní hodnocení cíleného screeningu na celiakii v období 1. 1. 2007–1. 7. 2011 u 465 dospělých pacientů s DM1T v Diabetologickém centru I. interní kliniky LF UK a FN Plzeň (80 % všech pacientů s DM1T). Při pozitivitě atTG-A (popř. atTG-G) byla indikována enterobiopsie. U pacientů s nově indikovanou bezlepkovou dietou byl porovnán HbA1c a BMI v průběhu roku před stanovením diagnózy celiakie vs období 1 roku po 6 měsících od zahájení léčby (3–4 kontroly). Po roce od zahájení léčby byla kontrolována hladina atTG. Ke statistice byl použit párový t-test. Výsledky: Prevalence všech forem celiakie v souboru byla 10,5 %. 1,1 % pacientů (5 ze 465) mělo diagnostikovanou celiakii v dětství. Nově byla pozitivita atTG zachycena u 9,5 % (44 ze 465) pacientů – indikováni k enterobiopsii. Z toho 3 pacienti s atTG > 300 kIU/l odmítli enterobiopsii, u těchto pacientů je celiakie vysoce pravděpodobná a pro malkomplianci nešlo hodnotit vliv bezlepkové diety na BMI a HbA1c. 22 pacientů mělo potenciální formu celiakie (negativní histologie). Pozitivní nález z enterobiopsie byl zjištěn u 19 pacientů (4,1 %). Z podsouboru 22 pacientů (nově indikována bezlepková dieta), bylo nutné vyřadit další 3 pacienty (vývoj HbA1c a BMI byl ovlivněn prvozáchytem DM1T). Charakteristika podsouboru: 9 žen a 7 mužů, průměrný věk 38 ? 12 let, trvání diabetu 21 ? 13 let, celiakie diagnostikována 20,7 ? 13 let od záchytu DM1T. Během sledovaného období nedošlo ke statisticky významné změně bazální hodnoty HbA1c 67 ? 11,4 vs 69 ? 13,9 mmol/mol po sledování a významně se zvýšil BMI z 25,4 ? 4,2 na 25,9 ? 4,3 (p < 0,01). Po roce přetrvávala pozitivita atTG u 47 % (9 z 19) pacientů. Závěr: V souboru dospělých pacientů s DM1T byla zjištěna celková prevalence celiakie 10,5 %. Po zahájení léčby nedošlo k významné změně HbA1c, došlo k významnému vzestupu BMI. Pozitivita atTG přetrvávala po roce u 47 % pacientů., Objective: To assess the prevalence of celiac disease in adult patients with type 1 diabetes mellitus (T1DM). Influence the new started treatment of celiac disease on glycemic control and body mass index (BMI) of the patients. Prevail the anti-transglutaminase antibody (atTG) positivity one year after commencement of the therapy. Methods: A retrospective assessment of celiac disease targeted screening in 465 adult T1DM patients at Diabetes Center, 1st Medical Department, University Hospital in Pilsen (80 % of all T1DM patients) from 1. 1. 2007 until 1. 7. 2011. Enterobiopsy was indicated in case of atTG-A (or atTG-G) positivity. In patients with newly started gluten-free diet, HbA1c and BMI within a year after diagnosis of celiac disease were compared to a year period six months after treatment commencement (3–4 visits), atTG was evaluated one year after treatment beginning. Paired T-test was used for statistical evaluation. Results: The prevalence of all forms of celiac disease in the studied group was 10.5 %. Celiac disease diagnosed in childhood was found in 1.1 % patients (5/465). Positivity of atTG was newly observed in 9.5 % (44/465) patients. Three patients with atTG > 300 kIU/l refused the enterobiopsy examination. Celiac disease is highly plausible. The influence of gluten-free diet on BMI and HbA1c could not be evaluated due to the lack of compliance. 22 patients had a potential form of celiac disease (negative histology). Positive enterobiopsy was found in 19 patients (4.1 %). Another 3 patients had to be excluded from the subgroup of 22 patients (newly indicated gluten-free diet) as the HbA1c values and BMI were affected by the primary diagnosis of T1DM. Subgroup characteristics: 9 women and 7 men, mean age 38 ? 12 years, diabetes duration 21 ? 13 years, celiac disease diagnosed 20.7 ? 13 years since first diagnosis of T1DM. No statistically significant change in HbA1c (67 ? 11.4 vs 69 ? 13.9 mmol/mol) was observed in the studied period, however and a significant change of BMI from 25.4 ? 4.2 to 25.9 ? 4.3 (p < 0.01) was found. The atTG positivity prevailed in 47 % (9/19) of patients after one year. Conclusion: A total prevalence of the celiac disease in the group of adult T1DM patients was 10.5 %. No significant change in HbA1c occurred following treatment, a significant change of BMI was observed. The atTG positivity prevailed in 47 % of patients after one year., and Iva Haladová, Daniela Čechurová, Silvie Lacigová, J. Gruberová, Zdeněk Rušavý, Karel Balihar
- Rights:
- http://creativecommons.org/publicdomain/mark/1.0/ and policy:public
4. Chronické neinfekční nemoci u syrských uprchlíků v Jordánsku
- Format:
- print, text, and regular print
- Type:
- model:article, article, Text, and TEXT
- Subject:
- uprchlíci, průzkumy a dotazníky, statistika jako téma, interpretace statistických dat, hypertenze, prevalence, artritida, diabetes mellitus, kardiovaskulární nemoci, zdravotní péče - kvalita, dosažitelnost a hodnocení, sekundární prevence--ekonomika--metody--trendy, lidé, nemoci nepřenosné, chronická respirační nemoc, and náklady na zdravotní péči
- Language:
- Czech
- Rights:
- http://creativecommons.org/publicdomain/mark/1.0/ and policy:public
5. Další novotvary u přežívajících do 49 let s gynekologickými nádory
- Creator:
- Geryk, Edvard, Štampach, Radim, Bajčiová, Viera, and Horváth, Teodor
- Format:
- braille, text, and regular print
- Type:
- model:article, article, Text, práce podpořená grantem, and TEXT
- Subject:
- retrospektivní studie, nádory ženských pohlavních orgánů--diagnóza--etiologie--komplikace--terapie, nádory dělohy--epidemiologie--etiologie, nádory děložního čípku--epidemiologie--etiologie, nádory vaječníků--epidemiologie--etiologie, mnohočetné primární nádory--epidemiologie--etiologie, sekundární malignity--epidemiologie--etiologie--klasifikace, prevalence, incidence, mortalita, věkové rozložení, statistika jako téma, hlášení nemocí--statistika a číselné údaje, ženské pohlaví, lidé, lidé středního věku, dospělí, nádor děložního hrdla, děložního těla a vaječníků, primární a následné novotvary, and klinická stadia
- Language:
- Czech and English
- Description:
- Retrospektivní studie u žen do 49 let analyzovala novotvary následující po primárních nádorech cervixu (CC), dělohy (CU), vaječníků (CO) a primární novotvary před těmito gynekologickými nádory (GC), hlášené v Národním onkologickém registru ČR v letech 1976–2010. Celkem 3 727 pacientek těchto tří diagnóz představovalo 12,1 % z 30 794 nově evidovaných GC, spojených s 4 160 dalšími novotvary. Jejich vývoj se týkal a) 1 339 žen s primárním CC, 715 s CU, 664 s CO (s následnými 1 509 a 831, respektive 758 dalšími novotvary), b) 263 žen s následným CC, 212 s CU, 534 s CO (s předcházejícími 274 a 223, respektive 565 primárními novotvary). Průměrný interval vzniku následných novotvarů byl 14,2 roku po CC, 13,6 roku po CU a 10,2 roku po CO. Nejvíce z 3 098 následných nádorů bylo 21 % trávicího traktu, 16 % prsů, 13 % kůže, 11,7 % rodidel, 9,7 % dýchacích a 7,8 % močových cest; z nich během prvního roku po primárním GC bylo nejvíce nádorů vaječníků, endometria, cervixu a kolorekta. Nejvíce z 1 063 primárních novotvarů před GC bylo 26,7 % rodidel, 24,3 % prsů a 14,8 % trávicího traktu. Během 35 let počet žen s primárními GC klesal, zejména v zastoupení jejich časných klinických stadií, žen s následnými GC rostl, zejména jejich pokročilých stadií. Časná stadia byla evidována u 70,4 % žen s primárními GC a 54 % s následnými GC, pokročilá stadia u 29,5 % žen s následnými GC a 13,3 % s primárními GC, neznámá stadia zahrnovala asi 16,5 %. Ze studie se odhaduje asi 1100 případů pokročilých stadií u žen do 49 let přežívajících s GC v letech 1976–2010. Většina z hodnocených kritérií byla nepříznivá u žen s karcinomy ovarií. Zejména těmto případům v pokročilých stadiích by měly zabránit dispenzární opatření a preventivní intervence. Omezené finanční zdroje a přetrvávající rizika životního stylu neumožňují zpomalit v blízké budoucnosti nárůst primárních a následných novotvarů u onkologicky přežívajících žen nejen v gynekologii., The neoplasms following primary cancers of cervix (CC), uterus (CU), ovary (CO), and primary neoplasms before these gynaecological cancers (GC), were analyzed in a retrospective study in survived females aged 0–49 years, notified in the National Czech Cancer Registry between 1976 and 2010. A total 3,727 patients of these three diagnoses, presented 12.1 % of 30,794 newly registered GC, were associated with 4,160 other neoplasms. Their development was concerned with a) 1,339 females with primary CC, 715 with CU and 664 with CO (followed by 1,509 and 831, respectively 758 other neoplasms) and b) subsequent 263 CC, 212 CU and 534 CO (preceded by 274 and 223, respectively 565 primary neoplasms). The average interval of occurrence of subsequent neoplasms was 14.2 years after CC, 13.6 years after CU and 10.2 years after CO. The most frequent of 3.098 subsequent neoplasms were 21 % of digestive tract, 16 % breast, 13 % skin, 11.7 % female genital, 9.7 % respiratory and 7.8 % urinary organs; the most frequent during the first year after primary GC were those of the ovarial, endometrial, cervical and colorectal cancers. The most frequent of 1,062 primary neoplasms before GC were 26.7 % cancers of female genital organs, 24.3 % breast and 14.8 % digestive tract. During 35 years the number of females with primary GC has decreased, especially of their representation at the early clinical stages, the females with subsequent GC has increased, especially at the advanced stages. There were recorded early stages in 70.4 % females with primary GC and 54 % with subsequent GC, advanced stages in 29.5 % females with subsequent GC and 13.3 % with primary GC, the unknown stages included about 16.5 %. In our study are estimated about 1100 cases of advanced stages in females aged 49 years survived with GC in 1976–2010. Most of the evaluated criteria were unfavorable among females with ovarian cancers. Mainly the cases at advanced stages must be prevented by the dispensary guidelines and preventive interventions. Limited financial resources and persistent risks of lifestyle do not allow to slow down the increase of primary and subsequent neoplasms in the near future among cancer survivors not only in gynaecology., Edvard Geryk, Radim Štampach, Viera Bajčiová, Teodor Horváth, and Literatura
- Rights:
- http://creativecommons.org/publicdomain/mark/1.0/ and policy:public
6. Další primární novotvary u nemocných s karcinomem prostaty ve srovnání s jeho incidencí, mortalitou a prevalencí
- Creator:
- Geryk, Edvard, Dítě, Petr, Kozel, Jiří, Štampach, Radim, Kubíček, Petr, and Odehnal, Jakub
- Type:
- model:article, article, Text, and TEXT
- Subject:
- lidé, mužské pohlaví, nádory prostaty--epidemiologie--komplikace, epidemiologické studie, sekundární malignity, věkové faktory, karcinom prostaty, incidence, prevalence, vícečetná onemocnění, primární a následné novotvary, synchronní a metachronní výskyt, časová a geografická distribuce, and mortalita
- Language:
- Czech and English
- Description:
- V letech 1959–2006 bylo u českých mužů evidováno 81 884 nových karcinomů prostaty (KP) s nárůstem z 12,3 na 96,1 na 100 tis. mužů. Úmrtnost se zvýšila z 21,3 na 27,2 na 100 tis. mužů. Podíl KP ze všech nádorů se zvýšil u incidence ze 7,1 % na 13,2 %, u mortality z 6,7 % na 8,9 %. V letech 1989–2005 vzrostla prevalence KP z 98 na 408,5 na 100 tisíc mužů a dosáhla téměř 20 500 žijících. Z 11 183 nemocných s vícečetnými KP bylo evidováno 4 608 primárních a 6 575 následných případů, představujících 17,4 % ze všech evidovaných KP v letech 1976–2005. Z primárních KP bylo léčeno 89,7 % duplicit a 10,3 % multiplicit. Počet primárních KP vzrostl na 282 v roce 1996 a pak klesal, následných KP trvale rostl na 705 v roce 2005. Téměř polovina KP se vyskytla ve věku 70–79 let a třetina ve věku 50–69 let. Poměr 1 115 (21,3 %) synchronních a 4 121 (78,7 %) metachronních následných novotvarů byl 1:3,7 s průměrnou dobou vzniku následného novotvaru 4,1 roku. Z 5 236 následných novotvarů po primárních KP byly nepočetnější nádory kůže 28,6 %, trávicí 26,7 %, močové 17,8 % a respirační 10,9 % soustavy. Z 5 613 novotvarů před KP jako druhou diagnózou, bylo 35,3 % nádorů kůže, 21 % trávicí, 19,6 % močové a 8,7 % respirační soustavy. Z nemocných s primárním KP k 17. 10. 2007 žilo 22,4 % a zemřelo 77,6 %, s následným KP žilo 31,6 % a zemřelo 68,4 % mužů. Vzhledem k výskytu KP ve spojení s dalšími novotvary není u české populace zatím dostatečná intervence ke zdravému životnímu stylu také vzhledem k očekávanému počtu 42 tisíc mužů, žijících s KP v roce 2015., In Czech men there were registered 81,884 new prostate cancers (PC) during 1959–2006, increased from 12.3 to 96.1 per 100,000 men. The mortality increased from 21.3 to 27.2 per 100,000 men. The share of PC of all cancers increased from 7,1 % to 13.2 % in incidence and from 6.7 % to 8.9 % in mortality. The prevalence of PC increased from 98 to 408.5 per 100,000 men in 1989–2005 and reached nearly 20,500 survived. Of 11,183 patients with PC were recorded 4,608 primary and 6,575 subsequent cases, represented 17.4 % of all registered PC in 1976–2005. There were treated 89.7 % duplicities and 10.3 % multiplicities of all primary PC. The number of primary PC increased to 282 cases in 1996 and then decreased, of subsequent PC permanently increased to 705 in 2005. Nearly half of PC contributed to the age group 70–79 year, third the age 50–69 year. The proportion of 1,115 (21.3 %) synchronous and 4,121 (78.7 %) metachronous subsequent neoplasms was 1:3.7. The average time between the primary and subsequent neoplasms was 4.1 years. The most frequent from 5,236 subsequent neoplasms after primary PC there were 28,6 % cancers of skin, 26,7 % gastrointestinal cancers, 17,8 % of urinary and 10,9 % in respiratory tract. The most frequent from 5,613 neoplasms before PC as the second diagnosis there were 35,3 % cancers of skin, 21 % gastrointestinal, 19,6 % urinary and 8,7 % respiratory tract. From patients with primary PC survived 22,4 % and died 77,6 %, from subsequent PC survived 31,6 % and died 68,4 % men up to 17. 10. 2007. Given the incidence of PC in conjunction with other neoplasms of the Czech population is not yet sufficient the intervention of a healthy lifestyle as well, given the expected number of 42 thousand men, living with PC in 2015., Edvard Geryk, Petr Dítě, Jiří Kozel, Radim Štampach, Petr Kubíček, Jakub Odehnal, and Lit.: 30
- Rights:
- http://creativecommons.org/publicdomain/mark/1.0/ and policy:public
7. Dicyemid fauna composition and infection patterns in relation to cephalopod host biology and ecology
- Creator:
- Catalano, Sarah R., Whittington, Ian D., Donnellan, Stephen C., and Gillanders, Bronwyn M.
- Format:
- bez média and svazek
- Type:
- model:article and TEXT
- Subject:
- Dicyemida, Dicyema, Dicyemennea, renal appendages, Southern Hemisphere cephalopods, and prevalence
- Language:
- English
- Description:
- Ten Southern Hemisphere cephalopod species from six families collected from six localities in western, southern and eastern Australia were examined for dicyemid parasites. A total of 11 dicyemid species were recorded, with three cephalopod species uninfected, four infected by one dicyemid species and three infected by multiple dicyemid species. Dicyemid species prevalence ranged from 24-100%, with observed infection patterns explored due to host size, host life history properties, host geographical collection locality and inter-parasite species competition for attachment sites, space and nutrients. Left and right renal appendages were treated as separate entities and four different patterns of infection by asexual and sexual dicyemid stages were observed. The detection within a single host individual of asexual dicyemid stages in one renal appendage and sexual dicyemid stages in the other renal appendage supported the notion that developmental cues mediating stage transition are parasite-controlled, and also occurs independently and in isolation within each renal appendage. Our study exploring dicyemid parasite fauna composition in relation to cephalopod host biology and ecology therefore represents a thorough, broad-scale taxonomic analysis that allows for a greater understanding of dicyemid infection patterns.
- Rights:
- http://creativecommons.org/licenses/by-nc-sa/4.0/ and policy:public
8. Diversity of microsporidia (Fungi: Microsporidia) among captive great apes in European zoos and African sanctuaries: evidence for zoonotic transmission?
- Creator:
- Sak, Bohumil, Kváč, Martin, Petrželková, Klára, Květoňová, Dana, Pomajbíková, Kateřina, Mulama, Martin, Kiyang, John, and Modrý, David
- Format:
- bez média and svazek
- Type:
- model:article and TEXT
- Subject:
- Enterocytozoon bieneusi, Encephalitozoon, prevalence, primates, chimpanzee, Pan troglodytes, bonobo, Pan paniscus, western gorilla, and Gorilla gorilla
- Language:
- English
- Description:
- Two hundred and seventeen captive great apes (150 chimpanzees, Pan troglodytes; 14 bonobos, Pan paniscus; 53 western gorillas, Gorilla gorilla) and 20 personnel from thirteen European zoos and two African sanctuaries were sampled and examined in order to determine the occurrence of Enterocytozoon bieneusi and species of Encephalitozoon in faecal specimens and to compare the epidemiological situation between zoos and sanctuaries. Microsporidia were detected at all sampling sites. Sequence analyses of ITS amplicons generated by using microsporidia-specific primers determined the presence of microsporidia in 87 samples including 13 humans; since two cases of simultaneous occurrence of Encephalitozoon cuniculi and Enterocytozoon bieneusi were identified, 89 full-length ITS sequences were obtained, namely 78 Encephalitozoon cuniculi genotype I, five E. cuniculi genotype II, two E. hellem 1A and four Enterocytozoon bieneusi. No Encephalitozoon intestinalis-positive samples were identified. This is the first report of Encephalitozoon species and Enterocytozoon bieneusi genotypes in captive great apes kept under various conditions and the first record of natural infection with E. hellem in great apes. A comparison of zoos and sanctuaries showed a significantly higher prevalence of microsporidia in sanctuaries (P<0.001), raising a question about the factors affecting the occurrence of microsporidia in epidemiologically and sanitarily comparable types of facilities.
- Rights:
- http://creativecommons.org/licenses/by-nc-sa/4.0/ and policy:public
9. Epidemiological Study of Neurodegenerative Parkinsonism in “Hornacko”, a Specific Region of the South-eastern Moravia, Czech Republic
- Creator:
- Menšíková, Kateřina, Kaňovský, Petr, Otruba, Pavel, Kaiserová, Michaela, Vaštík, M., Hluštík, Petr, Mikulicová, L., Bartoníková, T., Dudová, P., Jugas, P., Ovečka, J., Šachová, L., Dvorský, F., Krša, J., Godava, Marek, Vodička, Radek, Vrtěl, Radek, Bareš, Martin, and Janout, Vladimír
- Format:
- print, text, and regular print
- Type:
- model:article, article, Text, práce podpořená grantem, and TEXT
- Subject:
- lidé, lidé středního věku, mužské pohlaví, staří, staří nad 80 let, ženské pohlaví, průřezové studie--statistika a číselné údaje, Parkinsonova nemoc--diagnóza--epidemiologie, parkinsonské poruchy--diagnóza--epidemiologie, prevalence, dědičnost, věkové rozložení, rodokmen, plošný screening, průzkumy a dotazníky, epidemiologie, třístupňová vyšetřovací metoda, and neuroepidemiologie
- Language:
- Czech and English
- Description:
- Úvod: Je uváděno, že prevalence neurodegenerativních onemocnění v malých evropských komunitách izolovaných od okolí je vyšší ve srovnání s běžnou populací. Tentýž jev jsme pozorovali v malém, relativně izolovaném regionu jihovýchodní Moravy. Cíl: Zjištění prevalence neurodegenerativního parkinsonizmu v izolovaném regionu jihovýchodní Moravy. Metodika: Byla použita metoda třífázového vyšetření. V první fázi byly do ordinací praktických lékařů distribuovány dotazníky, které byly vyplněny všemi pacienty, kteří se z jakéhokoliv důvodu dostavili v průběhu tří měsíců do ordinace praktického lékaře. Ve druhé fázi byly u pozitivních respondentů příznaky parkinsonizmu objektivizovány vyšetřením edukovaným ambulantním neurologem. Ve třetím stupni byli respondenti, u kterých byly při skríningovém vyšetření příznaky parkinsonizmu objektivizovány, přijati k detailnímu vyšetření za hospitalizace v terciárním centru pro diagnostiku a léčbu neurodegenerativních onemocnění. Výsledky: Celková prevalence parkinsonizmu v populaci starší 50 let byla 2,8 % (95% CI: 2,2-3,4); prevalence v populaci 50-64 let byla 1,9 % (95% CI: 1,2-2,5); a v populaci nad 65 let byla 4,06 % (95% CI: 2,9-5,1). Byly získány tři velké rodokmeny s patrnou autozomálně dominantní dědičností parkinsonizmu. Závěr: Zjištěná prevalence byla překvapivě vysoká a podstatně odlišná od hodnot prevalence publikovaných v jiných evropských zemích. Vzhledem k charakteristice regionu je předpokládán vliv genetických faktorů. Současný výzkum je zaměřen na genetické pozadí a DNA analýzu probandů z rodokmenů, ve kterých byla identifikována autozomálně dominantní dědičnost parkinsonizmu. Klíčová slova: parkinsonism – neuroepidemiology – prevalence studies – three-stage ascertainment method – inheritance Autoři deklarují, že v souvislosti s předmětem studie nemají žádné komerční zájmy. Redakční rada potvrzuje, že rukopis práce splnil ICMJE kritéria pro publikace zasílané do biomedicínských časopisů., Introduction: It has been suggested that the prevalence of neurodegenerative diseases in small, isolated European communities might be higher than in the general population. We recently observed this phenomenon in a small specific region of south-eastern Moravia. Objective: To assess the prevalence of neurodegenerative parkinsonism in an isolated region with a rural population in south-eastern Moravia. Methods: A three-stage method of data collection was used. In the first phase, originally designed questionnaires were distributed to general practitioners and completed by all patients who visited them for any reason during a three-month period. In the second phase, positive responders were examined by trained primary care neurologists. Finally, the diagnosis was confirmed or excluded by a movement disorders specialist. Results: The overall prevalence in the population older than 50 years of age was 2.8% (95% CI: 2.2-3.4); the prevalence in the population from 50 to 64 years was 1.9% (95% CI: 1.2-2.5), and it was 4.06% (95% CI: 2.9-5.1) in the population over 65 years of age. Three large families with an autosomal-dominant inheritance patterns of parkinsonism were identified. Conclusions: The prevalence rates were surprisingly high; they substantially differed from the published prevalence rates in other European countries. Due to the characteristics of the region, we expected a particular impact of genetic factors, most probably the autosomal-dominant inheritance of parkinsonism. Our current research focusses on the genetic background and DNA analysis of probands from the families in which autosomal-dominant parkinsonism was identified., and K. Menšíková, P. Kaňovský, P. Otruba, M. Kaiserová, M. Vaštík, P. Hluštík, L. Mikulicová, T. Bartoníková, P. Dudová, P. Jugas, J. Ovečka, L. Šachová, F. Dvorský, J. Krša, M. Godava, R. Vodička, R. Vrtěl, M. Bareš, V. Janout
- Rights:
- http://creativecommons.org/publicdomain/mark/1.0/ and policy:public
10. Epidemiologie dyspepsie
- Creator:
- Rejchrt, Stanislav, Koupilová, Ilona, Kopáčová, Marcela, Škodová Fendrichová, Miluše, Seifert, Bohumil, Voříšek, Viktor, Špirková, Jana, Douda, Tomáš, Tachecí, Ilja, and Bureš, Jan
- Format:
- print, text, and regular print
- Type:
- model:article, article, Text, práce podpořená grantem, and TEXT
- Subject:
- lidé, dyspepsie--dějiny--epidemiologie--etiologie--klasifikace, infekce vyvolané Helicobacter pylori--diagnóza--epidemiologie, Helicobacter pylori, multicentrické studie jako téma, bolesti břicha--epidemiologie, syndrom dráždivého tračníku--epidemiologie, příznaky a symptomy ústrojí trávicího, prevalence, terminologie jako téma, and nevyšetřená dyspepsie
- Language:
- Czech and English
- Description:
- První epidemiologickou studii nevyšetřené dyspepsie v České republice provedla naše skupina v roce 2001. V roce 2011 jsme provedli novou prospektivní multicentrickou studii stejnou metodikou. V 22 centrech bylo zařazeno 1 836 osob (ve věku 5–98 let). Celková prevalence dlouhodobou dyspepsie byla 12 %, a to 3,5 % u lidí ve věku 5–24 let, 18 % mezi 25–64letými a 15 % u lidí ≥ 65 let. Přestože v posledních 10 letech došlo k významnému poklesu prevalence infekce Helicobacter pylori, prevalence a sociodemografické determinanty dyspepsie se signifikantně nezměnily., Epidemiology of uninvestigated dyspepsia was studied in the Czech Republic for the first time in 2001. The aim of our current multi-centre prospective study was to evaluate dyspepsia using the same methods in a representative sample of general unselected population from the same geographical areas 10 years later. A total of 22 centres entered the study. A total of 1,836 subjects (aged 5–98 years) were enrolled. The overall prevalence of dyspepsia was 12 %; namely 3.5 % in subjects aged 5–24 years, 18 % among 25–64-year-old persons and 15 % in subjects ≥ 65 years. Despite the substantial decrease of Helicobacter pylori infection in the Czech Republic over the past 10 years, the prevalence and basic socio-demographic determinants of uninvestigated dyspepsia did not change significantly., and Stanislav Rejchrt, Ilona Koupil, Marcela Kopáčová, Miluška Škodová Fendrichová, Bohumil Seifert, Viktor Voříšek, Jana Špirková, Tomáš Douda, Ilja Tachecí, Jan Bureš
- Rights:
- http://creativecommons.org/publicdomain/mark/1.0/ and policy:public