The paper compares Carnap’s and Hempel’s Standard Conception of Scientific Theories with Newton’s method of theory construction as applied in his Principia. It is shown that the latter is built, contrary to Carnap’s and Hempel’s views, by a cyclical method., Příspěvek porovnává Carnapovu a Hempelovu standardní koncepci vědeckých teorií s Newtonovou metodou konstrukce teorie, jak je aplikován v jeho Principii. To je ukazováno že latter je postaven, na rozdíl od Carnap je a Hempel pohledy, cyklickou metodou., and Igor Hanzel
The paper, as a continuation of the paper Hanzel (2009), provides a methodological generalization of Newton’s method of theory construction as applied in Book I and Book III of his Principia. It reconstructs also the method of measures applied in those books. Finally, it shows how the term ''harmonic law'' changes its meaning in the Principia., Příspěvek, jako pokračování článku Hanzel (2009), poskytuje metodologickou zobecnění Newtonovy metody teorie konstrukce, jak je aplikováno v knize I a knize III jeho Principia. Rekonstruuje také metodu opatření uplatňovanou v těchto knihách. Nakonec ukazuje, jak pojem ,,harmonické právo'' mění svůj význam v Principii., and Igor Hanzel
The paper aims at a unification of the two directions in contemporary philosophy of science: the direction which deals with the relation of data to phenomena with the direction which deals with the knowledge about mechanism and its employment in scientific thinking. It aims also at a reconstruction of the development of scientific knowledge which is characterized in contemporary philosophy of science as a movement from data, via phenomena, to mechanisms. An attempt will be made to show that this in fact amounts to an assignment of philosophical categories like data, phenomena, mechanism, etc. This unification and reconstruction draws also on the reconstruction of the main stages of the development of knowledge leading from A.-J. Ångström’s measurement of the wave-lengths of spectral lines of hydrogen in 1868 to N. Bohr’s theory of the hydrogen atom proposed in 1913., Práce se zaměřuje na sjednocení obou směrů současné filosofie vědy: směr, který se zabývá vztahem dat k jevům se směrem, který se zabývá znalostmi o mechanismu a jeho využití ve vědeckém myšlení. Zaměřuje se také na rekonstrukci rozvoje vědeckých poznatků, které jsou v současné filosofii vědy charakterizovány jako pohyb od dat, přes jevy, k mechanismům. Pokusíme se ukázat, že to ve skutečnosti představuje přiřazení filosofických kategorií, jako jsou data, jevy, mechanismy atd. Toto sjednocení a rekonstrukce čerpá také z rekonstrukce hlavních etap rozvoje znalostí vedoucích z A.- J. Ångströmovo měření vlnových délek spektrálních čar vodíku v roce 1868 až N., and Igor Hanzel
The paper aims at a clarification of Frege’s antipsychologism. It analyses Frege’s putting into opposition of logic/mathematics and psychology. It then investigates the historical roots of Frege’s views in Kant’s Critique of Pure Reason and in J. Müller’s and H. von Helmholtz’s physiological psychology. It explicates also how the opposition between Frege’s (third) realm of thoughts and that of representations is rooted in the opposition of a transcendentally understood subject (consciousness) and a naturalistic understanding of an empirical subject (consciousness), as well as its implications in the philosophy of logical positivism/empiricism. Finally, by drawing on Habermas’ linguistico-pragmatically grounded understanding of the lifeworld it shows how that opposition can be overcome and how to understand Frege’s realm of thoughts, Příspěvek se zaměřuje na objasnění Fregeho antipsychologismu. Analyzuje Fregeho uvedení do opozice logiky / matematiky a psychologie. To pak zkoumá historické kořeny Fregeových pohledů v Kantově kritice čistého rozumua v fyziologické psychologii J. Müllera a H. von Helmholtze. Vysvětluje také, jak je opozice mezi Fregeho (třetí) říší myšlenek a reprezentací zakořeněna v opozici transcendentálně chápaného subjektu (vědomí) a naturalistického chápání empirického subjektu (vědomí), jakož i jeho důsledků v filosofie logického pozitivismu / empirismu. Konečně tím, že čerpáme z Habermasova lingvisticko-pragmaticky zakotveného chápání života, ukazuje, jak lze tuto opozici překonat a jak pochopit Fregeovu říši myšlenek., and Igor Hanzel
The aim of this paper is to analyze J. C. Maxwell’s Treatise on Electricity and Magnetism at the levels of scientific theory and methodology in order to show that it displays certain highly specific epistemic features. We shall start with a reconstruction of the method by means of which is it constituted by briefly delineating the main partial theories utilized up by Maxwell. Next, we shall show that the Treatise also involves potentially also an additional method of theory constitution that was not, however, employed by Maxwell. This method, as we will show next, enables one to employ the Treatise as a ‘structuroanatomic key’ for the reconstruction of those theories in which the Treatise initially originated. Then will provide a critical reflection on Maxwell’s views on the swing from reflections on vortices and ''idlewheel'' particles, which he introduced in the article ''On Physical Lines of Force'' to the examination of the employed Lagrange’s method of analytic mechanic. Finally, we shall employ Maxwell’s Treatise as a ''key'' for the analysis of the more recent discussion of the so-called ''Inconsistency of Classical Electrodynamics.'' and Igor Hanzel
The aim of the paper is to investigate, from the point of view of philosophy of science and philosophy of social science, the turn in the ape language project as accomplished in the works of Sue Savage- Rumbaugh and her collaborators. In this project took place a highly interesting turn from the orientation of research on natural sciences to that on humanities. We shall analyze all the relevant works of Savage-Rumbaugh from the point of view of the two central levels of ALP: its scientific level and the methodological level., Cílem příspěvku je z hlediska filosofie vědy a filosofie společenských věd zkoumat obrat v projektu lidoopského jazyka, který byl realizován v dílech Sue Savage-Rumbaugh a jejích spolupracovníků. V tomto projektu se odehrál velmi zajímavý obrat od orientace výzkumu přírodních věd na humanitní vědy. Budeme analyzovat všechna relevantní díla Savage-Rumbaugh z hlediska dvou ústředních úrovní ALP: jeho vědecké úrovně a metodické úrovně., and Igor Hanzel
The aim of this article is to analyze the main contributions of Wesley C. Salmon to the philosophy of science, that is, his concepts of causation, common cause, and theoretical explanation, and to provide a critique of them. This critique will be based on a comparison of Salmon’s concepts with categories developed by Hegel in his Science of Logic and which can be applied to issues treated by Salmon by means of the above given three concepts. It is the author’s contention that by means of Hegelian categories it becomes possible to provide a critique of Salmon’s philosophy of science and at the same time to enlarge the concept framework of philosophy of science., Cílem tohoto článku je analyzovat hlavní přínosy Wesleyho C. Lososa k filosofii vědy, tj. K jeho příčinám, společné příčině a teoretickému vysvětlení, a poskytnout jim kritiku. Tato kritika bude založena na srovnání konceptů Salmon s kategoriemi vyvinutými Hegelem v jeho Science of Logic a které lze aplikovat na otázky ošetřené lososem pomocí výše uvedených tří pojmů. Je to autorovo tvrzení, že prostřednictvím hegelovských kategorií je možné poskytnout kritiku Salmonovy filosofie vědy a zároveň rozšířit koncepční rámec filozofie vědy., and Igor Hanzel