Search

Start Over Subject Kant

9. Frege’s antipsychologism: some clarifications

Creator:
Hanzel, Igor
Format:
bez média and svazek
Type:
model:article and TEXT
Subject:
antipsychologism, Frege, H. von Helmholtz, J. Habermas, J. Müller, Kant, lifeworld, logic, and physiological psychology
Language:
Slovak
Description:
The paper aims at a clarification of Frege’s antipsychologism. It analyses Frege’s putting into opposition of logic/mathematics and psychology. It then investigates the historical roots of Frege’s views in Kant’s Critique of Pure Reason and in J. Müller’s and H. von Helmholtz’s physiological psychology. It explicates also how the opposition between Frege’s (third) realm of thoughts and that of representations is rooted in the opposition of a transcendentally understood subject (consciousness) and a naturalistic understanding of an empirical subject (consciousness), as well as its implications in the philosophy of logical positivism/empiricism. Finally, by drawing on Habermas’ linguistico-pragmatically grounded understanding of the lifeworld it shows how that opposition can be overcome and how to understand Frege’s realm of thoughts, Příspěvek se zaměřuje na objasnění Fregeho antipsychologismu. Analyzuje Fregeho uvedení do opozice logiky / matematiky a psychologie. To pak zkoumá historické kořeny Fregeových pohledů v Kantově kritice čistého rozumua v fyziologické psychologii J. Müllera a H. von Helmholtze. Vysvětluje také, jak je opozice mezi Fregeho (třetí) říší myšlenek a reprezentací zakořeněna v opozici transcendentálně chápaného subjektu (vědomí) a naturalistického chápání empirického subjektu (vědomí), jakož i jeho důsledků v filosofie logického pozitivismu / empirismu. Konečně tím, že čerpáme z Habermasova lingvisticko-pragmaticky zakotveného chápání života, ukazuje, jak lze tuto opozici překonat a jak pochopit Fregeovu říši myšlenek., and Igor Hanzel
Rights:
http://creativecommons.org/publicdomain/mark/1.0/ and policy:public

10. Jsou nutné soudy a priori?

Creator:
Sousedík, Prokop
Format:
bez média and svazek
Type:
model:article and TEXT
Subject:
necessity de re and de dicto, Kant, Hume, Kripke, scholasticism, and logical positivism
Language:
Slovak
Description:
The article shows the positions philosophers held to the relationship between a priori judgments and those judgments which are valid necessarily. Enlightenment philosophers of the 18th and 19th century, who, though often in different ways, opposed the concept of metaphysics and scholastic necessity (Hume, Kant, Mill, idealists), play the leading role. At the beginning of the 20th century analytic philosophy was born. Its first leaders inherited from their predecessors an antipathy to metaphysics, and so they had no desire to return again to the traditional concept of necessity (Wittgenstein, Carnap, Ayer). Their logic and the new characterization of the a priori paved the way for the linguistic turn. Some of their followers in the second half of the 20th century realized that the concept needed to be returned to its original meaning (Kripke). This is not a mere repetition of the Aristotelian-scholastic conception, but a new addition that rethinks the relationship between the notions of a priori and necessity, Článek ukazuje postoje filozofů k vztahu mezi a priori rozsudky a rozsudky, které jsou nezbytně nutné. Vůdčí roli hrají osvícenští filosofové 18. a 19. století, kteří, i když často různými způsoby, vystupují proti pojetí metafyziky a scholastické potřeby (Hume, Kant, Mill, idealisté). Na počátku 20. století se zrodila analytická filosofie. Jeho první vůdci zdědili od svých předchůdců antipatii vůči metafyzice, a tak se nechtěli znovu vrátit k tradičnímu konceptu nutnosti (Wittgenstein, Carnap, Ayer). Jejich logika a nová charakterizace a priori vydláždily cestu pro jazykové obraty. Někteří jejich následovníci ve druhé polovině 20. století si uvědomili, že koncept je třeba vrátit k původnímu významu (Kripke)., and Prokop Sousedík
Rights:
http://creativecommons.org/publicdomain/mark/1.0/ and policy:public