Ačkoli pojmy pro vyjádření komplexity v běžném jazyce jsou známy již od antiky, západní způsob přemýšlení o světě je ve své podstatě doménově specifický. Věda se rozdělila do mnoha specifických oblastí a suboblastí, mezi nimiž panovala jen velmi slabá spolupráce. Svět byl nahlížen jako soustava částí na sobě nezávislých, a tedy hierarchicky uspořádaných. Tento přístup je vhodný tehdy, jestliže pracujeme s velmi jednoduchými systémy, kde interakce mezi komponenty nejsou relevantní (jestli takové vůbec existují). Jestliže se ovšem chceme skutečně pokusit porozumět světu kolem nás je nevyhnutelně nutný komplexně systémový přístup. Pojmy jako objekty, struktury, prostředí, emergence, univerzalita, interakce, měřítko nebo evoluce dnes plní články předních odborníků v každé vědecké oblasti. Předkládaná kritická stať má dvě části: deskriptivní, kde se zaměřuji na jednu vybranou esej v rámci každého jednotlivého tématu a kritickou, v níž jedno vybrané téma analyzuji podrobněji. and Although there have been terms for complexity in ordinary language since antiquity, western way of thinking about the world is intrinsically domain-specific. Science is ramified into different fields and subfields among which there was only a very weak cooperation. The world was seen as made of the independent parts, and therefore hierarchical. This approach is useful when focused on very simple systems where the interactions between components are not relevant (if such exist at all). If, however, we really try to understand the world around us is inevitably required a complex system approach. Currently, concepts such as objects, structures, environment, emergence, universality, interaction, scale, or the evolution fills of articles leading experts in every scientific field. The submitted critical essay has two parts: descriptive, with focus on a selected essay within each theme and critical, in which a selected theme analyze in more details.
Cílem příspěvku je představit a zhodnotit filosofickou pozici A. N. Whiteheada, podle které je dualismus fatálním omylem v jádru moderní vědecké kosmologie, a proto je možné pokládat jej za jednu z příčin moderních ekologických a socioekonomických krizí. Nejprve je shrnuta Whiteheadova kritika mechanistického materialismu, z něhož vychází dualistický rys západního myšlení, který Whitehead nazývá bifurkací přírody. Je ukázáno, jak oddělování lidské mysli a kosmu neponechává žádný prostor svébytnému vědomí a životu a jak atribut nezávislosti ducha ústí v soukromé světy zkušenosti a morálky. Dále je argumentováno, že centrální motivací Whiteheadovy kosmologické koncepce je vybudování systému, v němž si estetické, náboženské a morální zájmy podají ruku s koncepty světa, které mají své kořeny v přírodních vědách. Whiteheadova kosmologie je interpretována jako posun od materialismu k organicismu a zároveň jako přechod od statického k dynamickému pojetí kosmu. and The aim of this paper is to present and evaluate A. N. Whitehead's philosophical position, according to which the dualism is a fatal fallacy at the heart of the modern scientific cosmology, and thus it should be considered as one of the causes of modern environmental and socio-economic crisis. First Whitehead's criticism of mechanistic materialism in which dualistic feature of Western thought, called the bifurcation of nature, is rooted is summarized. It is shown that such division of the human mind and the cosmos does not leave any space for the self-being consciousness and life and that the attribute of independence of spirit results in the private worlds of experience and morality. Further it is argued that central motivation of Whitehead's cosmology is to build up a system in which the aesthetic, religious and moral interests are in accordance with the natural science conceptions of the world. Whitehead's cosmology is interpreted as the transition from materialism to organicismu and at the same time as shift from the static conception of cosmos to the dynamic one.