Biometric data are typically used for the purposes of unique identification of a person. However, recent research suggests that biometric data gathered for the purpose of identification can be analysed for extraction of additional information. This augments indicative value of biometric data. This paper illustrates the range of augmented indicative values of the data as well as identifies crucial factors that contribute to increased vulnerability of data subjects., Alžběta Krausová, Hananel Hazan, Ján Matejka., and Obsahuje bibliografické odkazy
Článek se zabývá problematikou věcné působnosti unijních pravidel na ochranu osobních údajů. Na relevantní judikatuře SDEU je demonstrováno, že působnost unijních předpisů v této oblasti je třeba chápat podstatně šířeji, než by se na první pohled mohlo zdát. Je tomu tak z toho důvodu, že SDEU ve snaze zajistit maximální úroveň ochrany vnímá veškerá omezení působnosti unijních předpisů v této oblasti jako „výjimky z pravidla“, a to bez náležitého zohlednění právního základu dotčených předpisů a zásady svěřených pravomocí. Autor poukazuje na problematické aspekty tohoto přístupu SDEU a na aktuální judikatuře Soudního dvora v oblasti data retention demonstruje, že unijní pravidla na ochranu osobních údajů zřejmě brzy zasáhnou i do oblasti zajišťování národní bezpečnosti jakožto tradiční domény členských států. and The article deals with the material scope of EU data protection rules. The relevant case law of the CJEU shows that the material scope of EU secondary law in this area must be understood much more broadly than it might seem at the first sight. This is because, in order to ensure the maximum level of protection, the CJEU interprets the restrictions on the scope of these legislative acts as “exceptions to the rule”, without due regard to their legal basis and the principle of conferral. The author points out the problematic aspects of this approach and demonstrates – on the recent CJEU data retention jurisprudence – that the EU data protection rules are now likely to affect the area of national security, traditionally the domain of the Member States.
Příspěvek se zabývá právem na soukromí a jeho ochranu při poskytování zdravotní péče z pohledu práva veřejného, avšak s ohledem na interdisciplinaritu zdravotnického práva jsou pojednány základní otázky důvěrnosti vztahu pacient–lékař též z hlediska právní úpravy zakotvené v občanském zákoníku. Na základě judikatury je rozebrán pojem právo na soukromí a jeho ústavně konformní výklad při poskytování zdravotní péče. Pozornost je věnována povinné mlčenlivosti a jejímu prolomení, zejména ve veřejném zájmu. V závěru příspěvek poukazuje na některé aktuální otázky, které bude nutno řešit, i s ohledem na Národní strategii elektronizace zdravotnictví. and The paper discusses the right for privacy and its protection when delivering health care from the perspe.ctive of public law, considering the interdisciplinarity of medical law, basic issues of the confidential patient-physician relationship are explored in terms of legal regulation of the Civil Code. Based on the case-law, the right for privacy and its constitutionally conforming interpretation when delivering health care are analysed. The duty of confidentiality and its breach, especially in public interest, are considered. In conclusion, the paper points out some topical issues to be solved considering the Nation strategy of health services computerization.
The study focuses on privacy in online social networks. It presents an empirical analysis of youtubers, a group that has not yet been studied in the Czech social sciences. Using interpretive phenomenological analysis and in-depth interviews, we show that there is a typical ‘career’ trajectory that youtubers proceed along, whose structure is determined by experiences of breach of privacy and by mechanisms of reparation. These mechanisms and practices must be employed in order to resolve a fundamental tension between the demand for self-disclosure, arising out of confessional culture and the ideology of authenticity, and the parallel demand for retaining privacy. Breach of privacy is conceptualised as a violation of the equilibrium of its three constitutive elements: content, border, and context. Such situations are experienced as threats to the identity of the youtubers, who seek to avoid these threats by means of reparation practices, changes in how they perform privacy, and the use of what we call tools of controlled (in)accessibility. Unlike normative critiques that lament the loss of privacy on social networks, this article concludes that youtubers are highly competent guardians of their own performed privacy.