In 2012, rescue excavations were carried out in front of the front facade of the Church of Our Lady of the Snows in Denisova Street in Olomouc. The original Middle- and Late-Hillfort terrain was removed. Layers containing pottery dated mainly to the 10th century also turned up fragments of mortar, plaster, bricks and roofing, which indicates the presence of an Early Medieval church in close proximity. “Monk-and-nun” roof tiles of antique type probably come from an older Roman construction. Early Medieval occupation layers adjoined a ditch, a remain of the fortification between Předhradí and the town, which was established as early as Early Middle Ages and was used till the 14th century. Another remain of the original fortification of Předhradí is the find of stone romanesque masonry with north-south orientation. The excavations also uncovered remains of stone constructions of an original Minorite church.
Současné metody nedestruktivní archeologie nabízejí několik možností průzkumů celých archeologických lokalit. Jednou z perspektivních oblastí využití geofyzikálních metod je systematický průzkum hradišť. Dva zvolené příklady aplikace představují dva způsoby efektivního využití především magnetometrické metody průzkumu před plánovanou stavební činností. Část vnitřního terénu a opevnění pravěkého a raně středověkého hradiště Přerovská hůra je v současné době ohrožena výstavbou vodojemu. Proto lokalita byla sledována výběrovým geofyzikálním měřením zaměřeným výhradně na místa předpokládaných opevnění. Část opevnění pravěkého a raně středověkého hradiště Zámka je ohrožena výstavbou dálničního obchvatu kolem Prahy. Tato lokalita byla geofyzikálními metodami zkoumána celoplošně. Výsledky průzkumů přispěly k prokázání dosud neznámých systémů opevnění hradišť. and The present non-destructive methods of archaeology offer more possibilities for surveys of archaeological sites. The systematic survey of hillforts is one from the most promising areas for the use of geophysical methods. Two chosen application examples represent two different ways (survey of full area or chosen areas of the expected fortification) of the efficient use of the mainly magnetometric method before planned building activity in areas of archaeological sites. Part of the inner area and fortifications of the Přerovská Hůra prehistoric and early medieval hillfort is endangered by the construction of a water reservoir (the site was surveyed by full area geophysical prospection). Previously unknown outer fortifications of the Zámka prehistoric and early medieval hillfort are endangered by the construction of the bypass around Prague. New results from surveys before the beginning of earthwork helped document systems of hillfort fortifications that were unknown.
Přehled poznatků o raně středověkém osídlení dvou ostrožných hradišť na říčce Vrchlici jižně od Kutné Hory. Prvním z nich je Cimburk, polykulturní výšinné sídliště osazené již od eneolitu, kde sondáž na předhradí v l. 1989–1990 zachytila též sídlištní objekty a fortifikaci (příkop s valem), datované keramikou od starší až do počátku mladší doby hradištní. Druhým hradištěm je Sión, v místě jehož akropole stával hrad husitského hejtmana Roháče z Dubé, které bylo zkoumané v l. 1961–1964. Zde nalezená raně středověká keramika naznačuje dlouhodobé osídlení, trvající od starohradištního období až do mladší a pozdní doby hradištní. Okrajová poloha v raně středověké ekumeně, stejně jako jistá odlehlost od dálkových komunikací a centrálních míst zdejšího regionu naznačují, že obě lokality plnily nejspíše funkce refugií, časem se střídající s kratšími fázemi stabilního osídlení. Obě se nacházejí při z. okraji Čáslavského regionu, který ležel už vně středočeské domény Přemyslovců. Z politicko–správního hlediska je proto pravděpodobná jejich prvotní vazba na kouřimsko–kolínské „knížectví“. and THE EARLY MEDIEVAL KUTNÁ HORA REGION: THE CIMBURK AND SIÓN HILLFORTS. An overview of the evidence of Early Medieval settlement at two spur hill–forts on the Vrchlice river south of Kutná Hora. The first of these is Cimburk, a polycultural upland settlement occupied as early as the Eneolithic, where trenches dug in 1989–1990 revealed settlement features and fortifications (ditch and rampart) dated by ceramics to between the Early and beginning of the Late “Hill–fort” period. The second enclosure is that of Sión, on the site of the acropolis of which the Hussite Hetman Jan Roháč z Dubé built a castle, which was investigated in 1961–1964. The Early Medieval ceramics found here indicate long–term settlement from the Early to the Later and Final “Hill–fort” periods. The peripheral locations of the two sites in the Early Medieval ecumene, along with a certain remoteness from lines of long distance communication and the central places of the region, show that both probably fulfilled the role of refuges, alternating over time with short phases of stable settlement. Both lie on the western edge of the Čáslav region, which lay out of the Přemyslid demesne. From the politico–administrative perspective, it is thus likely that they were originally associated with the Kouřim/Kolín “principality”.
Článek sumarizuje výsledky více než století trvajících archeologických výzkumů na raně středověkém hradišti v Libici nad Cidlinou a v jeho aglomeraci. Přestože podíl archeologicky prozkoumaných ploch řadí Libici na přední místo mezi soudobými raně středověkými centry, nedostatečný stav zpracování vyžaduje jasně definovat východiska a hlavní badatelské cíle. Hlavní pozornost věnovali autoři topografii lokality, vymezení základních vývojových fází a jejich absolutní chronologii a charakteristice jednotlivých etap archeologického výzkumu. and This article summarises the results of over a century of archaeological investigations at the Early Medieval castle at Libice nad Cidlinou and its agglomeration. Although the size of the archaeologically assessed area ranks Libice as one of the foremost early medieval centres, the insufficient state of processing calls for a clearly defined focus and, more particularly, research aims. Here the authors have concentrated on the topography of the site, the delimitation of the major developmental phases and their absolute chronology, and the characteristics of the various phases of archaeological investigation.
The author presents the preliminary results of the excavation of the Mikulčice acropolis fortifi cation near Church II. Any rampart is the largest such structure built by the Mojmír dynasty. The importance of this particular fortifi cation lies in the fact that it is the rampart of the main area of one of the top Great Moravian centers of power that protected, among other things, a number of religious buildings and a district with the only properly documented stone palace of a Great Moravian ruler. Great Moravian rampart is composed of a stone face wall, clay-wood core strengthened by grates and a stone substructure ringed by stake palisades, in front of, and in some places partially under, the face wall. The substructure’s role was most likely to bear the face wall’s weight and to strengthen the artifi cial slope under it against water erosion by the nearby river. The conclusion poses the main issues and unknowns that remain to be discovered and answered about the Mikulčice fortifi cation, Marian Mazuch., and Obsahuje seznam literatury
Dvojdílné hradiště v Praze-Královicích náleží do skupiny velkých vícedílných středočeských hradů raného středověku. Vzdálenost 17 km od Pražského hradu dovoluje uvažovat o tom, že plnilo funkci důležitého strategického bodu kontrolujícího přístup do Pražské kotliny od východu. Kvůli antikvovanému datování do 11. a 12. století se ale dosud nacházelo na periferii archeologického zájmu. V průběhu posledních čtyř let proběhlo v lokalitě několik archeologických aktivit, které zařadily vznik hradiště do doby prvních Přemyslovců. Text prezentuje výsledky výzkumu vnějšího opevnění. Poměrně přesné datování jeho vzniku se může opřít o dendrodatum získané z roštové konstrukce. V závěrečné části se pokoušíme o zařazení hradiště do historického kontextu a zvažujeme socioekonomické implikace transportu obrovského množství kamene na stavbu čelní kamenné plenty ze vzdálenosti nejméně 9,5 km. and The bipartite stronghold in Prague-Královice is part of a group of large, multipartite early medieval strongholds in central Bohemia. The fact that the stronghold is located a mere 17 km to the southeast of Prague Castle raises the question of whether it served as an important strategic point controlling access to the Prague basin from the east. However, due to its antiquated dating to the eleventh and twelfth centuries, the stronghold has remained until now on the periphery of archaeological interest. Several archaeological activities conducted at the site over the past four years have dated the construction of the stronghold to the period of the first Přemyslids. The text presents the results of the outer fortification excavation. The relatively precise dating of its founding is supported by a dendrochronological date acquired from the wooden frame of the rampart. In the final part of the paper an attempt is made to place the stronghold in a historical context, and the authors speculate on the socioeconomic implications of the transport of enormous amounts of stone for the construction of the front screen wall from a distance of at least 9.5 km.
An archaeological survey of the multicultural site in Moravičany at Soutok has been underway since the 1950s. It is a site around the current church of St. George, near the confluence of the Třebůvka and Morava rivers. In addition to numerous settlements from practically all epochs of prehistory and protohistory, the settlement in the Early and High Middle Ages were documented. The oldest finds date back to the Early Slavonic Period and continue in the Early Hillfort Period and the Middle Hillfort Period. However, this is a rural agricultural settlement. Since the 11th century, an increase in settlement and burial activities has been observed and the site was fortified, probably in connection with the direction of long-distance communications. The Soutok site was abandoned in connection with the newly established village on the site of the present Moravičany at the turn of the 12th and 13th centuries. Finds from the Middle Ages are related to the functioning of the ecclesiastical site with the church of St. George, the rectory and the court.
Jedním z témat archeologické antropologie je studium vztahu člověka a artefaktu. Z tohoto hlediska je také možné studovat problematiku rekonstrukce středověkých opevnění. Výzkumu raně středověkých opevnění se věnovala řada badatelů, ale jen v některých případech interpretace dospěla až do stádia návrhu celkové kresebné rekonstrukce fortifikace. Z hlediska hájitelnosti těchto zařízení lze posuzovat rekonstrukce z pohledu vztahu hradby a lidského těla. Na některých kresebných rekonstrukcích podoby vrcholně a pozdně středověkých opevnění se na náspu objevují opevňovací prvky v podobě palisády. Ty nejsou spolehlivě doloženy a jejich existence by byla z hlediska obranyschopnosti kontraproduktivní. and One of the subjects of archaeological anthropology is the study of the relationship between man and artefacts. From this perspective it is also possible to study questions surrounding the reconstruction of medieval fortifications. A number of researchers have studied Early Medieval fortifications, but only in several instances has the interpretation reached the stage of drafting the overall graphic reconstruction of these fortifications. From the perspective of the defensibility of these structures, it is possible to assess the reconstruction from the point of view of the relationship of the walls and the human body. Fortifying elements in the form of palisades appear on the ramparts in several of the graphic reconstructions of the High and Late Middle Age fortifications. These are not reliably documented, and their existence from a defence perspective would be counterproductive.
Příspěvek je věnován opevnění mocenské aglomerace Staré Město – Uherské Hradiště, jednoho z nejvýznamnějších center raně středověkého státního útvaru, Velké Moravy. Ve studii je vyhodnocen jeden ze starších, dosud nepublikovaných terénních výzkumů, které se uskutečnily na východním okraji aglomerace v hradišťské čtvrti Rybárny. V průběhu těchto výzkumů byly objeveny zbytky mohutné fortifikace tvořené čelní kamennou zdí a dřevo-hliněnou konstrukcí táhnoucí se v délce bezmála 400 m. Průběh opevnění byl potom ověřen geofyzikálními i geologickými metodami. Následně došlo v poloze Rybárny k objevu velkomoravského pohřebiště a pravděpodobně i kostela, což kromě jiného vyvolalo nové otázky vztahující se k charakteristice, funkci a dataci nedaleké hradby. and The article is devoted to the fortification of the powerful Staré Město – Uherské Hradiště agglomeration, one of the most important centres of the Early Medieval state formation – Great Moravia. The study evaluates an earlier, hitherto unpublished, excavation that was conducted on the eastern edge of the agglomeration in the quarter Rybárny. During this excavations the remains of massive fortifications were discovered, with a stone facing and an earth and timber structure running a length of no less than 400 m. The course of the fortification was subsequently verified using geophysical and geological methods. Later, a Great Moravian cemetery and probably church were also found at Rybárny, which amongst other things raised news questions relating to the characteristics, function and dating of the nearby rampart.